Když je logika na ústupu před destrukcí

17. 07 2019 |

  www.inadhled.cz    Stárnutí původního obyvatelstva Evropy se stalo svatým grálem pro příznivce masové imigrace na náš kontinent. Hrozba, která má údajně ekonomicky položit Evropu, má být zažehnána dovozem Afričanů a Arabů v nejvíce produktivním věku. Náklady na spuštění a další trvání migrace, dále na pokus integrovat muslimy do evropského prostředí a nenávratnost těchto financí chybějících v národních rozpočtech jsou něčím, co v době hroutících se důchodových systémů postrádá jakoukoliv logiku.  Záměrem tedy není zachránit Evropu před vymřením, ale pokračovat ve tvorbě jakýchkoliv zisků za každou cenu.

  Evropa je poměrně hustě osídlený kontinent s rozvinutou infrastrukturou a s technologickým náskokem před většinou světa. Patří k předním strůjcům ekonomického dění a zároveň k velkým spotřebitelům toho, co se na světě vyrobí. V době, ve které špatným hospodařením s půdou a vodou dochází na jejím území ke stavu, kdy se životně důležitá tekutina stává nedostatkovým zbožím, a jsou decimována stáda hospodářských zvířat, přičemž produkce ostatního nestíhá být dostatečně kvalitní, se zdá, že je kontinent spíše přelidněný. Přidejme si ještě strašení s oteplováním planety způsobené údajně lidmi a ekologické zatížení, a zcela logicky lze říct, že přirozená redukce počtu Evropanů by Starému kontinentu neuškodila. Samozřejmě by z pohledu ekonomického růstu došlo k jeho zpomalení či zastavení, ale to by bylo samozřejmě časově omezené, byť středně dlouhé. Trvalo by přesně do té doby, kdy by byl překonán určitý zlom, kterým by bylo dosáhnuto takového počtu obyvatel, kdy by přírodní zdroje postačovaly k dostatečnému uživení populace a zároveň by se Evropané vrátili k zakládání rodin. Byl by to přirozený a nenásilný vývoj.

  Samotné zatížení přírody je přímo úměrné počtu obyvatel a také jejich disciplinovanosti. Umění hospodařit s odpady, předcházet jejich zbytečnému vzniku a naučit se je ekologicky likvidovat je předpokladem pro zachování podmínek pro relativně zdravý život. V této disciplíně Evropa ve světě vede, naopak Afrika a část Asie patří k největším znečišťovatelům životního prostředí a oceánů. Z toho vyplývá, že zatímco Evropané ekologicky uvažují, vynechme nyní tendence zakázat i to, co zakazovat je nesmyslné, tak Afričané, Arabové a část Asiatů si s hygienou a budoucností planety moc hlavu nedělají. A právě je sem největší prosazovači ekoživota vozí ve velkém a tvrdí, že je nutně potřebujeme.  O nesmyslnosti jejich konání je nepřesvědčí ani pohled na místa, kde tito lidé žijí a která připomínají mostecké sídliště Chánov. Navíc se množí stejnou rychlostí, jako třeba sarančata a řada oblastí po jejich náletu vypadá stejně, jako místa déle obývaná imigranty.

  Evropané mají dlouhodobou vůli něco vytvářet a budovat. Zatímco především Afričané většinu svého života bojují především o přežití a populace v Africe je mladá nejen z důvodu populační exploze, ale také proto, že stáří se dožít je často nemožné, Evropané budují dlouhodobě hodnoty, které přetrvávají věky, bohužel někdy jen do příchodu imigrantů. Těm jejich víra, lenost a nižší inteligence zároveň brání v pochopení složitých evropských zásad a hodnot a přistupují k nim se svou vrozenou dávkou agrese a nenávisti, závisti a netolerance. Změnit jejich chování není jednoduché, zvláště tehdy, když se uzavírají do svých komunit, v nichž nadále udržují své zvyky, přestože právě ty vedou často k zaostalosti jejich rodných zemí. Neochota přijmout nároky na vyšší životní úroveň a místní tradice svých hostitelů poté vede k zásadním rozdílům jak třídním, tak celospolečenským. Naprostá nekompaktibilita je zjevná pro každého trochu logicky smýšlejícího člověka. Vytržení z jednoho prostředí a přesazení do jiného prospěje málokomu a v této početní míře, kdy je přemísťováno řádově několik milionů mladých mužů, je zásadním porušováním přirozené rovnováhy. Vrcholem je poté neochota rodit malé Evropany z důvodu budoucí ekologické katastrofy a zároveň import momentálně populačně nejproduktivnější světové populace, ovšem jen v mužském vydání, tedy náležitě nadržené a o to nebezpečnější.

  Jak by vypadala Evropa bez migrace a ekologů typu Greta? Obyvatelstvo by skutečně nějakou dobu stárnulo a mladí by místo studia nesmyslných oborů museli manuálně přiložit ruku k dílu a začít pracovat. Dříve to bývalo běžné. Jsme natolik produktivní, že jsme schopni i s menším počtem aktivního obyvatelstva uživit všechny generace. Technologický pokrok a robotizace výroby umožňuje například v zemědělství či průmyslu přímo divy. Modernizací zemědělských podniků a farem by bylo možno pracovat s relativně nižším počtem zaměstnanců, než kdysi. V továrnách již dávno fungují automatizované výrobní linky.  Nebudou li se řešit nesmysly typu zavírání elektráren a přechodu na elektromobilitu, zbydou kapacity na překonání zlomu, kterým by bylo třeba opět omladit populaci a zvýšit počet obyvatelstva, ovšem z vlastních zdrojů. Nechceme li zdevastovat Evropu stejně, jako je část Jihovýchodní Asie a Afrika, pak je třeba v rámci ekologie obnovit staré pořádky. Tedy zalesnit velké plochy, umožnit přírodě udržet vodu a zbavit se postupně nikoliv aut, ale spíše většiny nepotřebných plastů. Jedině to se jeví jako zdravá perspektiva Evropy s budoucím potenciálem a zároveň se zachováním našich hodnot a zvyků. Kdo se dle toho nechová a tvrdí něco jiného, říká to pod tlakem bohatství, pohodlnosti a luxusu, které mu poskytují strůjci změn vedoucích nás do období dezorientace, destrukce a úpadku. Jsou to lidé, kteří vyměnili budoucnost svých zemí za momentálně bohatě prostřený stůl. Připomíná to scénku, kdy se na palubě tančí, ale loď jde nezadržitelně ke dnu.

J3.K

Diskuse

.