Když něco funguje, je to třeba změnit…

12. 10 2016

www.inadhled.cz    O nesmyslných nařízeních a příkazech ze shora bychom mohli napsat seriály, nevešly by se do knihy a lidský rozum nestačí na to, aby je pochopil. Nicméně není nic, co by jim zabránilo. Pojďme si udělat výlet po skutečných nápadech, z nichž většina byla dotažena do konce.  

  Sledování televizního vysílání je pro mnohé z nás vcelku nepotřebnou ztrátou času, i u nás existují lidé, kteří televizi ani nemají. A přesto jsou naprosto šťastní a spokojení. Většina však kouzelnou nikoliv už skříňku, ale v poslední době spíše placku, vlastní. To ještě neznamená, že je denně v permanenci, i tak se však spíše očekává její častý provoz. Někomu stačí její zapnutí k vytvoření zvukové kulisy, přeci jenom mimo práci a auto rádio už tolik nefrčí, jsou však i tací, kteří na ni opravdu koukají. Nebo spíše by někdy chtěli. 

  Před relativním nedávnem jsme byli přinuceni opustit analogové vysílání. Pod starší televize přibyly další krabičky, jinde byly vystřídány novým kouskem. Tím jsme se dostali do situace, že sebemenší vánek, horší počasí, déšť a další podobné přírodní úkazy dokážou z naší ,,bedny‘‘ udělat nepotřebný přístroj, na jehož obrazovce je vidět množství různobarevných čtverečků. Abychom však nebyli příliš otrávení z nekvalitního přenosu, blíží se další změna, která opět z nového udělá staré, výrobcům a obchodníkům přihraje vyšší obraty. Otázkou je, budou li o znova místo běžného vysílání při změně počasí hlavním pořadem rébusy a tajenky, proti kterým je Rubikova kostka pouhou černobílou koulí.

  Dalším skvělým počinem je připravovaná likvidace varných konvic, kávovarů a podobných zařízení. Přiznejme si, že zázračnou konvičku máme doma téměř všichni a řada kanceláří by bez ní a kávovaru jakoby nebyla. Návrat k vařičům, taktéž likvidace různých druhů kapslí, na které si lidé potřebující rychlou kávu zvykli, je naprostým nesmyslem z dílny bruselských mistrů. Mohl li si dosud prostý občan vybrat, jakou kávu chce, stačí li mu ta připomínající automaty, případně dá li si práci s přípravou voňavé kávy, nyní bude mít smůlu.

  Dalším výborným počinem jsou pravidla pro instalaci plynových kotlů. Oblíbená Turba, tedy kotle nepotřebující komín, mají utrum, nyní by vše spojené s odpadem z hoření mělo směřovat vzhůru k nebi. Proč, když dosud vše fungovalo bez problémů a ekonomicky vycházela instalace s vývodem skrz zeď daleko lépe, to nikdo nechápe. Topení jako takové je ekologům trnem v oku všeobecně. Klasické kotle na tuhá paliva jsou téměř minulostí. Lze chápat pokrok, také ne vše, co v nich končilo, nebylo kvalitním palivem, ale elektřina je prostě drahá a plyn na trhu komodit kolísající. Před pár lety byli lidé oblbováni a nakupovali přímotopná tělesa, po několika fakturách za elektřinu však poplakali, a pokud to šlo, vrátili se ke klasičtějšímu způsobu ohřevu. Přestože je smutná doba, kdy se i na první pohled dřevěná prkna vyrábí z materiálu zvaného termoplast, krb či kamna jsou prostě vhodným doplňkem v domech a mohou zachránit situaci ve chvíli, kdy mají ostatní zdroje nečekaný výpadek. Dřeva je zatím dostatek a roste relativně samo. I proti nim se úředník chystá a normy mění za pochodu.

  Nezapomeňme ani na vysavače. Jejich výkon byl postupně zvyšován a efektivita tak časem dosáhla až na pomyslný vrchol, na které si hospodyňka spokojeně chrochtá. Vyluxovat koberec nebylo nikdy snažší….než přišel eurounijní cifršpión a rozhodl, že tolik a tolik watů stačí. Kdo nekoupil starý model, má smůlu. Sice má slabší lux, ale za to luxuje o něco déle. Otázkou je, kde vznikla úspora?

   Příkladů je mnohem více, například dost změn názvosloví udělalo zmatek v našich obchodech. Tuzemák, pomazánkové a pár dalších unikátů sice neztratilo kupce, ale šlo o zbytečný akt buzerace. Dalším případem je nesmyslné zvyšování podílu biopřísad v palivech pro motorová vozidla. Je prokázáno, že pěstování řepky olejné likviduje množství živin v půdě, navíc jsou vytlačovány jiné potřebné plodiny z produkce zemědělských podniků. Samotné motory trpí daleko více, nesmrdí méně a až na významný byznys a jeho dotování státem pro některé jedince nejde o nic pozitivního, co by znamenalo pokrok.

  Jakékoliv změny by vždy měly vést k lepšímu. Když se tak neděje, je něco špatně a nápravou by bylo vrátit vše do původního stavu. Přiznat porážku je však pro egoisty sedících v různých křeslech nepřípustné. Trpět tím však budeme my.

J3.K