Když nejde rozeštvat ANO, udělá se to jinak….

7. 07 2019 | www.inadhled.cz    Jednání kolem odvolání ministra kultury Staňka, který s pomocí finančního auditu přišel na podvodné praktiky vedení Národní galerie a jejího ředitele Fajta, nabralo jiný směr, než by se dalo očekávat. Normální by bylo poděkovat stávajícímu ministrovi za dobře odvedenou práci a v té další mu projevit důvěru, zároveň by bylo správné předat celou záležitost do rukou Policie ČR a po dobu šetření celé kauzy odstavit Fajta od vedení NG. Místo toho se strhnula mela vedoucí k nenávisti některých umělců, lidí na ulici, vlastních spolustraníků ministra a nakonec i toho, kdo jej do vlády nominoval, tedy předsedu ČSSD Hamáčka. V podstatě tím je poskytnut návod pro další potencionální vládní úředníky. Mohou tak být ministry, ale musí držet ústa a krok.

  Prezident Miloš Zeman nevyslyšel volání po demisi Staňka a i přes všechny zvyklosti se rozhodl jej udržet na ministerstvu. Zároveň odmítl jmenovat jeho nástupce Šmardu, místopředsedu ČSSD. V podstatě tím povýšil státní zájmy nad stranické, přestože balancuje na úzké hraně zákona a Ústavy ČR. Není to poprvé, kdy Miloš Zeman využívá skrytých rezerv a kliček, které Ústava ČR poskytuje. Můžeme si být jisti, že tento krok konzultoval i s právníky. Dostal tím sice do ošemetné situace předsedu vlády Babiše, ale je třeba si uvědomit, že mu za dobu své funkce předal již mnoho zkušeností a několikrát jej podržel. S nastalou situací si tak Babiš musí poradit a zároveň je pravdou, že se nelze nechat do nekonečna vydírat koaličním partnerem, jehož samotná existence je tak trochu možná posledním výkřikem před pádem do stejné díry, ve které už se nalézá Top09 a STAN, tedy do bezvýznamnosti.  Vše má své hranice, a přestože Hamáček získal velmi podstatné silové Ministerstvo vnitra, které sám vede, je ČSSD v mnohém spíše problematickým partnerem. Nároky toho slabšího se stupňují, navíc ani vnitrostranická nálada není nejlepší.

  Nastalé situace využívá především nekonstruktivní opozice.  ANO je příliš jednotné a závislé na svém předsedovi a majiteli, to se vnitřně rozložit nepodaří. Může odejít pár jednotlivců, ale jako celek jde o kompaktní projekt. To finanční krizí zmítaná ČSSD ustupující stále více ze slávy je přímo výzvou a snadnou kořistí pro opozici. Vynechme nyní slova Stanjury z ODS, který se ve své kritice zaměřil na jakousi slabost a neschopnost Babiše vést vládu, to jde o pouhé dráždění ega šéfa vlády, tou podstatnou činností je nyní přesvědčit Hamáčka & spol. o jejich vlastní velikosti a důležitosti. Jde v podstatě jen o přilévání oleje do ohně, který se už díky Staňkovi stejně rozhořel. ODS a Piráti zacítili možnost urychlit změny požadované davem z Letenské pláně nadiktované organizátory demonstrací a začali kout železo, dokud je žhavé. Do pozadí byl odsunut darebný šéf Národní galerie, lije se špína jak na Staňka, tak na prezidenta. Zároveň jakoby opozice nabízela spolupráci ČSSD v případě, že by odešla z vlády a dala se na stranu neustálých kritiků Andreje Babiše a Miloše Zemana. Musí to totiž být hrozný pocit, když se symbióza dvou politiků jeví být účinnější, než celá parta elitních manipulantů v čele s Fialou, Kalouskem a Bartošem. A co více, preference ANO zatím nijak zvláště nepadají.

  Andrej Babiš je v kleštích. Sám nemá v mnoha věcech čisté svědomí. Státní rozpočet na příští rok se nachází v pasti, protože ČSSD by ráda státní kasu plundrovala ještě více. Nedostává se jí financí ve sférách policie, sociálního zabezpečení, chybí jí peníze pro lidi v nouzi (nejde náhodou o sociální dávky nepřizpůsobivým a neziskovkám?). Chtěli by dalších 18 mld. korun k stávajícímu čtyřicetimiliardovému schodku. Tlak opozice se stupňuje, ozývají se hlasy ze zahraničí, za nimiž lze vidět podporovatele některých opozičních subjektů. Léto nám tak výjimečně může přinést horký podzim. Přestože lze stále věřit v konečnou dohodu, neústupnost Zemana naznačuje, že už ČSSD zvoní hrana a možná skutečně přijdou předčasné volby. Prezident je však starý lišák a možná bude opět razit svou cestu. Jaká může být, s tím už si lámou hlavu lídři všech zúčastněných stran. Jisté je, že opoziční snaha rozeštvat vládu může dopadnout na úrodnou půdu jen a pouze u ČSSD. Ta je tak odtržená od reality, případně natolik naivní, že na udičku možná skočí. Co se bude dít potom, to už je otázka. Jisté je, že čtyři roky trvající volební období může být pro tuto vládu příliš dlouhé. Přežije aspoň prázdniny?

J3.K

Autor: Administrator

Diskuse

.

Speciály

Tipy