Konec prázdnin se blíží, ekologické pátky se vrátí

17. 08 2019 |

www.inadhled.cz    Starší generaci se může zdát, že dění kolem nás se ve velkém oblouku vrací do nadšené a budovatelské doby padesátých let minulého století, kdy mladí svazáci pod dohledem starších ideologů spustili dobu JZD, státních podniků a škol. Mládež rychle nasála nové myšlenky tehdy považované za pokrokové a vydala se vstříc zářným zítřkům. Procitnutí přišlo za pár let, tedy aspoň u části z nich, a opět se ukázala pravdivost toho, že moudrost je součástí vyššího věku. Přestože školní a svazácká masáž byla uplatňována až do konce roku 1989, její dopad už nebyl tak agresivní, jako na počátku, o čemž svědčí změny v roce 1989. Jenže vše, co už tu bylo, se v určité podobě vrací zpět.

  Socialistický blok předběhl svou dobu. Zatím co my jsme zkoušeli, co udělá socialismus a vede li přes něj cesta k beztřídnímu komunismu, Západ nadále rozvíjel kapitalismus. Rozdíl v hospodářské i technologické úrovni v okamžiku tzv. Sametové revoluce byl zjevný, Západ odskočil o několik desetiletí vpřed a my jsme byli postaveni před otázku, jak jej dohnat. Bylo možné jít svou cestou, nebo převzít mnohé z toho, co už kapitalisté uvedli do provozu, ovšem za cenu jistého vazalství. Druhá možnost se ukázala být pohodlnější a bohužel v důsledku velmi devastující. V mnohém jsme se dostali na úroveň Západu, především ve spotřebitelské sféře, na druhou stranu jsme považováni za méněcennou složku západního světa. O tom svědčí nejen úroveň platů a sociálních služeb, ale zároveň taktéž různé kvality potravin a třeba i nepodstatnost našich zástupců v Evropském parlamentu. S rychlým povrchním přiblížením k Západu byl spojen výprodej toho, co tu zůstalo po 1.republice a následně po komunistech. Do rukou cizinců přešly nejen nemovitosti a podniky, ale často i pozemky a především vodohospodářství. Ekonomika stoupnula, ovšem zdaleka ne vše pocházející z práce našich spoluobčanů se vrací do rozvoje České republiky. Neskutečné množství financí mizí každoročně za hranicemi a o zbytku rozhodují často politici vůbec nechápající pojem hospodaření. A konečným hřebem do rakve se staly církevní restituce, majstrštyk Miroslava Kalouska. Podnikatelské prostředí se postupně vývojem dostalo do situace, kdy tlak státních úřadů a Finanční správy způsobuje snížení zájmu o tuto formu života. Stále se zvětšující administrativní a ekonomická zátěž soukromého sektoru vede k tomu, že se mění složení střední třídy, jejíž hlavní součástí jsou  častěji čeští manažeři zahraničních firem, než majitelé našich středně velkých. Ti se prezentují moderním životním stylem. Dům na hypotéku je často nahrazen menším předraženým bytem, auto je na operativní leasing, doplňkem je drahé kolo, caferacer (motocykl), kvalitní lyže a pokud možno moře zážitků. Angličtina je standard, také sebevědomí a moderní názory.  V čem jsou moderní, když jde o reinkarnaci již vícekrát uváděných do života v minulosti, o tom lze polemizovat. Západ se postupně dostává k socialismu, který my jsme s takovou radostí opouštěli.

  Co je tedy moderním trendem? Levicový liberalismus, jednostranně vykládaná svoboda, politická korektnost, genderové inženýrství, likvidace hranic a tradic sama o sobě hovořící jako o překonávání předsudků, rasová tolerance všeho, pokud tedy nejste bílý, náboženská tolerance průniku islámu se všemi následky a nově ještě záchrana klimatu a ekologické šílenství. Stále častěji je napadáno právo cokoliv vlastnit, význam rodiny je upozadňován a do správy státu pronikají aktivisté z politických neziskovek. Západ zjistil, že praktiky známé z doby socialismu fungují dostatečně a jsou přímo stvořené k ovládnutí lidu. Takže je po lehkém oprášení a minimálním vylepšení vzal za své a my se pouze divíme, kam se řítí. A protože musíme být součástí něčeho většího, opět se přidáváme na nějakou stranu, nečekaně opět tu nevhodnou. Jestliže před rokem 1989 hltali naši představitelé sovětskou propagandu plnými doušky, nyní se stejnou sveřepostí vzhlíží většina naší nepracující inteligence k Západu.  Každý, kdo o sobě tvrdí, že je liberálem, je zároveň chtě nechtě zpátečníkem s moderní tváří. Vrací nás totiž o x desetiletí zpět. Tomu také plně odpovídá příprava mládeže. Do jejích hlav je vkládán mód tolerance, multikultury a nově i ekologie. Jde o vcelku pragmatický způsob ovlivňování jejího myšlení. Především multikulturní výchova je velmi snadná svou na první pohled logickou svobodou.  Argumentem je toto. Vy chcete studovat na Západě a cestovat tam, takže proč by Afričané nemohli chtít dělat to samé? Zní to dobře, že? Jenže už se zamlčuje rozdílnost obou případů. Rozdíly nejsou jen ekonomické a kulturní a různá barva pleti, ale také ve způsobu uvažování, tradicích, zvycích a přístupu ke zdraví a hygieně. Je přehlížen historický aspekt, případně je upravován tak, aby z něj Evropané vyšli co nejhůře, a to komplexně. A vůbec není akceptován rozdíl vrozené inteligence.

  Ekologie je ještě jednodušším nástrojem k zblbnutí. Je velmi snadné s ní manipulovat, výsledky měření zneužívat a zamlčovat skutečnosti. Celou šaškárnu dokresluje pouť svaté Gréty po moři do USA na kongres o životním prostředí. Přestože jde o umělou celosvětovou kauzu, kterou odstartovali Američané odhalením machinací s elektronikou volkswagenů  nazvanou Dieselgate,  vzápětí se toho chytili aktivisté roztroušení po celém světě a došlo na pravidlo o tom,, že čím větší blbost vymyslíte, tím větší zisk máte, se stala klimatologie novým náboženstvím.  A pro mládež snadno uchopitelným. Dokud ti mladí nebudou potřebovat jezdit svým autem, nebudou vlastnit loď či létat na pracovní a soukromé cesty, nepocítí potřebu něco vlastnit a někdo je nepřesvědčí, aby v zájmu boje o lepší životní prostředí místo studia nepotřebné vysoké školy šli pracovat manuálně do zemědělství či lesnického hospodářství, budou v pohodlí škol každý pátek stávkovat za lepší zítřek. Že za něj považují něco, co jejich rodiče s radostí poměrně nedávno opustili, jim nikdo nevysvětluje. Je smutné, vidíme li, jak se vše vrací do starých kolejí. Čekal to někdo z vás?

J3.K

Diskuse

.