Lze ignorovat velké hráče?

5. 08 2020

  www.inadhled.cz   Moderní doba sebou přináší globalizaci v oblasti obchodu a cestovního ruchu, zároveň zaznamenáváme pokusy centralizovat moc, čehož svědectvím je jak postup Bruselu v ekonomicko-politickém směřování Evropy, tak i existence Deep State, v němž se má koncentrovat moc a vláda nad celou planetou. Ač se tedy výrazy globalizace a centralismus zdají být protichůdné, není tomu tak. Velcí hráči dokážou z jednoho mocenského centra ovládat své pobočky po celém světě.

  Popularitu většině proslulých produktů zajišťuje několik faktorů. Prvním je dokonalý marketing propojený s reklamou. Následuje schopnost produkovat v dostatečném množství a zásobovat co nejširší oblast. Důležitá je samozřejmě cena a taktika sázející buď na exklusivitu nebo naopak masovost. Obojí může vynášet stejně, stačí porovnat třeba Coca-colu a tašky od Louis Vuittona. Obě tyto značky patří k západnímu stylu života, a přestože mají naprosto jinou strategii, patří k nejúspěšnějším. Nejde však pouze o výrobce čehokoliv, ale též o poskytovatele služeb, média či kulturou se zabývající kolosy. Cokoliv děláte pro peníze a má přinášet zisk, musíte dělat tak, aby za Vámi lidé šli.

  Hledání zákazníků a klientů v těžké konkurenci není nic snadného. Pokud tedy nevytvoříte nový segment trhu, který zpočátku ovládnete. Příkladem je automobilka Tesla, která zpočátku neměla konkurenci, a i přes mizernou kvalitu svých produktů stále stoupá v žebříčku vysoko ceněných značek. Řada lidí stále přemýšlí o tom, jakým způsobem její stvořitel Musk dokázal sehnat financování pro tak velký projekt a stále více se zdá, že se progres automobilky vymyká všem ekonomickým zákonům. Takže je dost dobře možné, že jednou splaskne bublina, kterou kdosi uměle vytvořil právě proto, aby prosadil svůj skrytý byznys s ekologickým zaměřením, který v budoucnosti vydělá podstatně více, než kolik stála Tesla. Různé dotační programy směřující k prosazování elektromobilů zvýhodňují prodej jinak vcelku nepraktických vozidel a spojení s energetickými giganty a liberální politikou je zjevné. Potřeba stavět nové elektrické rozvody kvůli nabíjecím stanicím, vysoká cena elektřiny v blízké budoucnosti a další kroky potřebné k elektrifikaci poskytují obrovský prostor pro vydělávání peněz. Navíc se podaří likvidovat konkurenci dosud pracující se spalovacími motory, to i zásluhou politiků vytvářejících normy, zákony a zneužívajících své postavení k udělování následných sankcí.

  Jak je již výše uvedeno, trh je drsné prostředí a bojuje se o každého zákazníka a klienta. Ve stávajících segmentech je tedy třeba jít za svým a některé společnosti se neštítí ničeho. Propagace a propaganda jsou úzce spojené. Marketingoví odborníci tak pružně reagují na jakoukoliv změnu. Občas zariskují, jindy jdou za jistotou. Jestliže Red Bull si dovolil vyhodit dva americké vrcholné manažery za podporu destrukčního hnutí Black Lives Matter, média mu to okamžitě vrátila a upozornila na havárii jednoho z thajských dědiců polovičního podílu v této firmě, kterou způsobil před několika roky a při níž zahynul člověk. Trvalo to cca týden, než médiální liberálové zakontrovali. Bude zajímavé sledovat, postihne li to samotnou značku. Odpůrci řádění části černochů v USA a jejich kamarádů z levicové teroristické Antify si každý došel koupit plechovku proslulého energetického nápoje, případně to aspoň slíbil, ale těm pár procentům agresivních aktivistů z BLM oblíbený rudý býk asi zhořknul. Nyní bude záležet na tom, zvítězí li rozum či antikampaň liberálních médií. Situace vzniklá vyhozením podporovatelů násilí, rabování a prostého vydírání státu tak může firmě uškodit, ale naopak také z ní udělat morální autoritu. Red Bullu momentálně fandí mnoho lidí, kteří by si jinak jejich nápoj nekoupili.

  V minulosti se opačně projevovali jiní výrobci. Podporují například LGBT komunitu, sponzorují různé akce, vezou se na určité vlně. Například Vodafone se letos stal partnerem Prague Pride, loni to byl známý pivovar. T-mobile se podílí na cenzuře internetu financováním skupiny čistících stránky Facebooku, řada společností, například DHL, spolupracují s Člověkem v tísni, Lékaři bez hranic pašující ve velkém migranty přes Středozemní moře dostávají peníze od dalších partnerů včetně firem spojených se Sörösem. O některých se časem dozvíme, jiní zůstávají radši utajeni. Otázkou tedy zůstává, jak něčemu podobnému bránit. Není to snadné. Měnit banku (stejně jich většina patří  Rothschildům nebo patří do vlivu Rockefellerů) či operátora kvůli jejich marketingu není snadné, protože přechodem jinam nezajistíte, že se podobná situace nebude za rok opakovat jinde. Ale jistě lze ignorovat Coca-colu, koupit si jiné pivo či naopak podpořit Red Bull. Je to jako s politiky. Je třeba pečlivě sledovat jejich slova, s nimi spojené činy a dle toho jim dávat svou důvěru. Bez Vašich peněz si nebudou moci koncerny dovolit utrácet za Prague Pride a podobné zvrhlosti, bez Vašeho hlasu se daný politik či strana nedostane ke korytu. Pravdou zůstává, že orientovat se ve všem znamená více sledovat dění kolem nás. Někdy je to únavné, ale stojí to za to. Laxnost se totiž ve zlé obrátí. 

Jindřich Kulhavý