Právě se nacházíte:

Mamuti nedorazí, ale…

4. 02 2020

www.inadhled.cz    Již nějakou dobu upozorňujeme na blíží se ochlazování počasí spojené s pravidelným klimatickým cyklem. Včera jsme se mohli i v některých médiích dočíst, že nás čeká malá doba ledová a v nejbližších 33 létech se ochladí, přičemž jde o pravidelný cyklus. Teploty v zimě mohou klesnout v Evropě až k -50°C , průměrná teplota v celém roce bude o 1°C nižší. Což není žádný průšvih a dá se s tím žít, i když teplé léto je přeci jenom lepší.

  Tyto změny počasí se pravidelně opakují a souvisí se sluneční aktivitou. Není za tím nic z toho, čím nám vyhrožují klimatoalarmisté. Jde o přírodní jev opakující se po cca 400 letech. Kolísání solární aktivity v menším rozsahu probíhá v 11tiletém cyklu a jednou za 400 let se protáhne a způsobí tzv. malou dobu ledovou trvající kolem 30ti let. Což přinese deštivější průběh roku a v zimě bude kapu více mrznout. Když to zkrátíme, prostě bude víceméně hnusně asi tak, jako je právě dnes. Stačí kouknout z okna.

  Smutní z toho být nemusíme. Přežily to předešlé generace, které byly podstatně hůře vybavené technickými vymoženostmi, takže to překonáme také. Příchod studenější etapy však může být problémem pro zelené ideology. Jejich teorie o nesnesitelném oteplování planety se hroutí a chudák Greta bude při svém ,,štrajkování“ dost mrznout. Navíc je jasné, že přechod na elektřinu a obnovitelné zdroje byl načasován skutečně bídně. Nižší aktivita Slunce bude znamenat podstatně nižší objem výroby elektřiny ze solárních panelů, vrtule obřích vrtulníků budou tak nějak namrzat a jejich efektivita bude mizerná. Baterie elektroaut v zimě trpí podstatně více než při průměrné teplotě, navíc je známo, že topení v těchto vozidlech je prostě problematické. Zároveň doplňkové zdroje, jako například solární články na povrchu karosérií nebudou moci fungovat na plný výkon, takže moc nepomohou. Sakra, může si říct kdejaký německý inženýr zodpovědný za uhlíkovou neutralitu v roce 2050 slibovanou.

  Pokud se vědci nemýlí a opravdu nás čeká toto významné ochlazování spojené i se změnami v oblasti přírody a zemědělství, je elektrifikace při trendu přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje skutečnou zkouškou úrovně smyslu pro realitu. Vzhledem k možnosti pozorovat především v Západní Evropě její výrazné snižování, čeká tuto část světa skutečný šok. Zkusme si představit následující scénář. Teploty v zimě budou pravidelně kolem -12°C. K tomu přidejme více srážek, extrémně drahou elektřinu a absenci kotlů na dřevo a uhlí. Stejně jako Greta před švédskou školou se bude třást zimou jen v Německu 2 miliony afrických migrantů žijících na ulicích, případně v Paříži ve stanech. Samozřejmě budou chtít do tepla, takže se opět zvýší kriminalita. Po ulicích budou postávat vybité elektromobily, jejich vraky časem přestanou různé městské firmy svážet, protože nebudou vědět, kam s nimi. Postupně se bude obnovovat výroba klasických vozidel, naštěstí některé automobilky s ní nepřestaly.

  Teplotní výkyvy budou mít vliv na zemědělství, takže lze očekávat, že poklesnou výnosy a bude se muset změnit skladba plodin. Sluníčko milující rostliny se v našich podmínkách zrovna dobře mít nebudou, takže se nám nebudou dostávat v dostatečném množství, tedy pokud nebudou pěstovány v obřích sklenících. Což je energeticky náročné. Složitější bude i chov hospodářských zvířat, ta si však s nastalými podmínkami poradí. 33 let není tak dlouho, aby jehličnany vytlačily listnaté stromy, takže tady bude výměna nepravděpodobná. Tento výkyv počasí se projeví mimo polí už jen na zahrádkách, to se dá také přežít.

  Správnou reakcí by tedy asi bylo setrvání u klasických energetických zdrojů a budoucí tři dekády věnovat rozvoji technologií, které budou použitelné po restartu sluneční aktivity. Zakonzervovávat nyní uhelné doly a elektrárny, likvidovat výrobu spalovacích motorů a strašit globálním oteplováním je stejně hloupé, jako dovážet Afričany jako zachránce hroutících se důchodových systémů. Opět je třeba používat selský rozum a vycházet ze znalostí historie. Unáhlená rozhodnutí mohou natrvalo změnit schopnost lidstva správně reagovat na běžné klimatické cykly. Zpolitizování prostého počasí poukazuje na nesmyslnost chování světových elit toužících zneužít čehokoliv ve svůj prospěch a k zbohatnutí. Ukázkou je i nynější situace kolem Koronavirusu. Přestože světová lékařská organizace vysvětluje, že jde o relativně běžnou epidemii a státy nemají posílat Čínu do izolace, schizofrenní politici a kapsu si plnící obchodníci společně s médii vytvořili celosvětovou hysterii.

  V prostředí strachu se nejlépe obchoduje. Blížící se ochlazování vyrazí klimatoalarmistům hlavní trumfy z rukou a brzy změní filosofii. Otázkou tedy zůstává, jak velké dopady politikaření kolem počasí nás postihnou. Můžeme jen doufat, že elektrifikace všeho bude odsunuta na druhou polovinu století. Tak tomu velí logika. Je však ještě něco logické?

Jindřich Kulhavý (J3.K)

 

 

.