Monika Kalábová a její zastavení - PIA FRAUS

3. 02 2015

www.inadhled.cz    Lhaní bylo vždy součástí obranného systému člověka. Třeba starověké Řecko mělo svoji bohyni lži Apaté, Shakespeare intriky a klam vepsal do svých tragédií, Othello byl zdárným příkladem. A JÁ jsem nepravdu  objevila v pohádkách, filmech, životě.

  Nikdy jsem nevlastnila polygraf, a upřímně, abych mohla někoho milovat, na to jsem ho nepotřebovala. Jen…měla jsem si všímat řeči těla, verbálních i neverbálních projevů….

  Dvě bosé nohy plují travou,

  Nedbale střídá levá pravou…

  Rozléhá se z televize z úst mladého studenta medicíny Štepána Šafránka.

  „Nevíš, kam jsem si položil ty dokumenty do banky?“ Je nervózní a pochoduje z jednoho pokoje do druhého. V duchu si pomyslím, tam, kam sis je dal a nahlas odpovím „Ne, nevím“. „A to tam chceš jít dnes?“ Vyhrknu ze sebe. „Jo, v Olympii je pobočka otevřená“. Pípnu:  „Takže odpolední kino rušíme?“ „Musím, promiň, potom ještě něco mám, ozvu se ti“. Dveře bytu se zavřely rychlostí  i silou nadzvukového letadla.

  No co, udělám si odpoledne s holkou, co mne každé ráno vítá v zrcadle. Namaluji úsměv, obléknu nový svetr pořízený na promítání a nasedám do auta. Vcházím do nákupního centra a tváří vnímám proud teplého vzduchu, který mne zve dál. Přemýšlím, jakou barvu laku nehtů si dnes naordinuji. Kochám se novými modely za luxusní  výlohou  pro mladé a uvažuji  „tohle by mi už asi neslušelo“!?  Instinktivně se otočím.

„Jé, ty jsi tu taky“?  Petr nenápadně pouští ruku spanilé slečny a jeho tváře se mění na barvu raka. „My tu řešíme se Sofií ten bazén, však jsem ti o tom říkal“.

  Usmívám se, tak nějak uvnitř už vím, že náhody neexistují a že lži, milosrdné lži jsou snahou neublížit.

  Odjíždím….do svého dalšího bytí.

  Monika Kalábová