Nejen nás trápí rozdělení společnosti. Co takové Spojené státy?

8. 01 2019 |   www.inadhled.cz    Spojené státy nám v posledních uplynulých 30ti rocích byly předkládány jako vrcholný stupeň demokracie. Zároveň jejich uspořádání mělo být vzorem pro budoucí Evropskou unii. USA a život v nich byl snem pro mnoho jedinců, mnozí z nich se vydali za velkou louži si jej splnit. Pocit, že Amerika je středobod světa, posiluje především kinematografie. Technický náskok byl dlouhou dobu skutečností, ale jsou opravdu Spojené státy zemí, kde bychom chtěli žít?

  Prezentace této velmoci ve světě působí opravdu lákavě. Zdá se, že život v USA je tak nějak snažším a pro mnoho lidí, kteří tam žijí, tomu tak i je, což platí i pro Čechy, kterým se podařilo v USA uchytit. Pravdou asi je, že mnohonárodní složení obyvatelstva je natolik pestré, že si lze najít své místo a relativně spokojeně žít. Omylem však je představa, že se každému podaří naplnit americký sen a zbohatnout. Bohatství je totiž velmi všeobsahující pojem a v zemi, kde vládnou peníze, není snadné se k nim dostat. Spojené státy jsou skutečně velmi odlišné od Evropy a životu v ní. Jejich historie je z našeho pohledu krátká, předchůdci dnešních obyvatel byli většinou dobrodruzi, často trestanci či před vězením utíkající, zlatokopové. S nimi přicházeli z Evropy též ti, kterým byl domov na Starém kontinentu z nějakého jiného důvodu těsný a hledali realizaci a budoucnost jinde. Několik obměn generací samozřejmě částečně změnilo genom obyvatelstva, přibyl černošský a hispánský, vznikla multikulturní společnost, ve které se přesto stále udržují zvyky jednotlivých národů. Dlouhodobým pozitivem zůstávalo, že převážná většina Američanů jsou křesťani, což se týká i černochů. Politické dělení na Republikány a Demokraty nabízelo jednodušší volební systém a poskytovalo jistou rovnováhu při vládnutí v této zemi. Obě politické strany přitom pracovaly na prioritním světovém postavení USA.

  Ovšem existují stinné stránky. Spojené státy jsou v celosvětovém měřítku extrémně zadluženou zemí. Přestože mají velmi výkonnou ekonomiku, spotřeba ji daleko více přesahuje. Také role světového četníka, do které se v první polovině minulého století USA dostaly, je velmi nákladná a vývoj moderních zbraní, kosmický výzkum a snaha zůstat na špici v oblasti pokrokových technologií stojí nemalé částky. Také sociální politika uvnitř země nepatří mezi levné záležitosti, je třeba si uvědomit, kolik Američanů patří do neproduktivní skupiny a o pracovitosti černochů by se mnohdy daly psát romány s nehezkým obsahem. Kriminalita mezi především černošským a hispánským obyvatelstvem je v řádech mnohem vyšší, než u bělochů. Přidejme si k tomu i skutečnost, že Spojené státy nemají zdaleka tolik surovin, kolik by pro svou existenci potřebovaly a je tedy poměrně jasné, že z úlohy světového četníka přešly do role dobyvatelů. Vojska USA se pravidelně zapojují do konfliktů po celém světě a hned za nimi často přichází největší obchodníci a využívají vlivu na místní hospodářství politikou a agresivitou USA vzniklým. Zároveň Američané nežijí v největším státu, není jich nejvíce, nejsou jediní schopní být ve všem na světové špičce. Tyto nedostatky tak nahrazují agresivitou a sebevědomím. Jejich soupeřů je více. Dlouhodobě technologicky soupeří především s Japonskem a částečně s Evropou, nově s Čínou, Jižní Koreou. Kulturní tradice i historie Evropy, části Afriky a těchto asijských zemí musí řadu inteligentních Američanů trochu štvát, vždyť nejstarší domy v USA jsou proti těm v Evropě mládežníci. A co teprve Rusko? Obrovská země plná nerostného bohatství, obyvatel ošlehaných válkami a zimou, zbrojním průmyslem, který jako jediný na světě může být protiváhou americkým zbraním. Je ale vůbec možné, aby kdysi neotřesitelné postavení Spojených států bylo ohroženo?

  Jako všude jinde, je největším nepřítelem rozklad z vnitřku. Jako kdysi zemřel po zradě českých pánů náš největší král Přemysl Otakar II., prohráli boj o svou existenci husité, podobně, jako v bitvě na Bílé hoře proti sobě stály šiky českého panstva, tak i v USA rozhořel boj mezi Demokraty a Republikány. Nehledejme v názvu Demokratů momentálně nic demokratického. Tito Američané tíhnoucí k levici jsou pouze služebníky nejbohatších ultrakapitalistů a bankovních Rothschildů či Rockefellerů, jejichž tváří se stal Sörös, plánujících planetu částečně vylidnit. Američané opět stojí za procesem měnícím tvář velké části zeměkoule. Postupná likvidace Evropy pomocí dolary řízené migrace předchází obchodní válce s Čínou. Již nyní zaznamenáváme celosvětovou kampaň proti čerstvé světové jedničce v oblasti mobilních komunikaci společnosti Huawei. Přestože je prezidentem Spojených státu republikán Trump, obrovský vliv Demokratů nadále v mnoha oblastech zůstává a jejich nenávist namířená proti v mnohém odporujícímu Trumpovi eskaluje na nejvyšší možnou míru. Podobně odlišný od představ miliardářů byl Ronald Reagan a vzpomeňme si na to, že byl na něj spáchán neúspěšně atentát. To Kennedy pár let před ním to štěstí neměl. I on se snažil vymanit z vlivu elitářských rodin.

  Američané se dostali do fáze, kdy podobně, jako u nás, proti sobě stojí nesmiřitelné poloviny. Agresivní Demokraté dosadili do Senátu dvě muslimky, z nichž jedna okamžitě předvedla, co lze od nich očekávat. Nazvala při svém skládání slibu (poprvé v historii USA na korán) prezidenta Trumpa zkurvysynem. Demokraté zároveň chtějí otevřít dveře migrantům a zaplavit svou zemi podobnou svoločí, jako to udělala část Evropy. Trump naopak bojuje proti tomuto zvěrstvu a jeho role je o poznání těžší i proto, že vládne zemi s multikulturní tradicí. Přesto se bije jako lev a získává u řady bílých Američanů respekt a přidávají se k němu i barevní, kterým dochází, jak snadné je přijít o to, co si ta pracovitá část z nich vydobyla. Proto Trumpovi stojí, ostatně podobně, jako v Evropě, Antifou a levicovou rétorikou Demokratů a neziskovek ovlivněná mládež. Kam patří většina idealistů z řad umělců, o tom už není třeba ani mluvit. Jejich úspěch většinou stojí na miliardách poskytnutých určitou skupinou lidí, takže čí chleba jíš, jeho píseň zpívej. Navíc si připomeňme rozjezd celosvětové aféry a ostudy Me Too, která získala největší popularitu díky Hollywoodu, a je jasné, odkud vítr vane. Vliv americké kinematografie na světové mínění a vědomí je nezvratitelný. Rozdělení Američanů nikdy nebylo větší a jednoznačnější.  Evropa ho pouze kopíruje, což ostatně také není poprvé. USA jsou pořád nejvlivnější zemí, lze však jen doufat, že tento jev začne pomalu mizet a lidstvo se vrátí k jistému normálu. Většina fantasmagorií k nám totiž přichází právě z USA. Bude to dlouhá cesta, lze však doufat, že se Trumpovi díky prosté logice podaří získat na svou stranu většinu Američanů a zvítězí zdravý rozum. Bůh ochraňuj Ameriku…a nás také.

J3.K

Autor: Administrator

Diskuse