Okénko Blanky Dvořáčkové č. 2 - Pro lásku

14. 02 2016

Blanka Dvořáčková, rodačka z Prahy, která se po mnoha letech stala ortodoxní Moravankou, nám už nějakou dobu dělá radost svou poezií. Frekvence její tvorby se zpomalila, občas vyschne motivačční pramen každému z nás, ale i tak dnes přinášíme novou básničku. Její pravidelné okénko najdete v archívu, vydalo by na malou sbírku, okénko č.2 se stane občasníkem.

 

 

 

 

PRO LÁSKU
Dnes možná víc nežli včera
prsty mé zas dotkly se pera.
Ve spleti tenkojemných čar
píši pro tě teď řádků pár.

...

Ach, vše zní tak jednoduše!
Láska, ta bělost lidské duše.
A přec ospalost tichých rán
vrací mi naději i bolest ran.

Tiché vzdechy mezi řádky,
vábí mě teď k tobě zpátky.
Mé srdce s titulem „veterán”,
román, jenž zůstal rozepsán.

 

 

 

 

ŠEPTÁM
Šeptám, zase Ti lásko šeptám
přání, na niž nikdo se neptá.
Možná slyšíš je, možná ne?
Slovíčka z románů sbírané. ...

Ta cukrkandlová přáníčka,
jež v polibcích dávám ti na víčka.
Tmou míří si někam do ztracena,
ta blažená šeptání, tak němá.

Ty nasčítané sbírky něžností,
špitám ti s nevšední svátostí.
I z očí mi je můžeš dnes číst,
stačí když najdeš ten správný list.

 

 

 

PŘÁNÍ PRO ROK 2016
Ať pamatuji si vše na čem záleží.
Čas, ať nestane se pro mne zátěží.
Ať netopím se často v temné samotě
a v noci nepodléhám hříšné mlsotě.

...

Ať drží se mě den co den stálé zdraví.
Práci ať mám, jež mě naplňuje a baví.
Ať umím vždy radovat se z maličkosti,
lásky, ať dostává se mi dosytosti.

Ať nezřeknu se nikdy dobrých mravů.
Pokora, ať neopouští moji hlavu.
Myšlenky, vždy ať předběhnou jazyk můj.
Po celý rok mě Pane prosím ochraňuj.

 

 

 

 

 

 

ZE ŽIVOTA - aneb muži jsou z Marsu a ženy z Venuše

Jednou takhle z večera
bába na mě hleděla.
povídá jím: "Co je Bělo?...
Chceš zas vidět moje tělo?

Já jsem ještě pořád k světu,
ty jsi zase v plném květu.
Co si takhle zaskotačit,
přestaň se tak pořád mračit!

Domíchej si kakajíčko
opři se teď o mé líčko.
Zuj si rychle pantoflíčky
pomačkám ti tvoje špíčky. "

Do báby jak vjel by hrom!
Prý chci vidět její skon!
Do skleničky, ať dám zuby
a přestanu říkat bludy .

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VYZNÁNÍ
Vidím to, co jiní nevidí.
Vidím i co měsíc závidí. ...
Vidím tvé vlasy na polštáři,
vidím ten klid ve tvé tváři.

Vidím také lem tvé košilky
i jak rozsypalas lentilky.
Vidím tvou duši v negližé,
i jak pohltil tě stav beztíže.

Vidím víc, než smí vidět jiní!
Vidím jak náruč má se plní.
Vidím jak hladí tě svítání
jen Tobě patří toto mé vyznání.

 

 

 

RTY
Tvé hebké rty ať bloudí na mé kůži.
Nechť jak po ulici toulají se po mně.
Zavítat smí i tam, kde se cesta úží
do míst, jež vypadají tak opuštěně.

Ať objeví zadní vrátka něžností
a roztančí i zapomenutou řasu.
S troufale nebývalou drzostí
smí dotknout se jakéhokoli mého vlasu.

Snad zmapují i každou mou soutěsku!
A v zákoutích budou se ztrácet do umdlení.
Čas mají však jen do ranního rozbřesku,
než paprsky odnesou pryč mé snění.

 

 

NEDĚLNÍ


Mlha rozprostřela se do rovin,
a paprsky zase do vějíře.
Čas na zpytování vlastních vin
a ujištění se o vnitřní víře.

...

Rozpuk dne úsměvem hned oviň
a naplň tóny melodie.
Sny vynést se nech někam do výšin
do míst blažené fantazie.

 

 

NA MOŘI LÁSKY

Vezmi mě na samý konec světa,
vypadneme jen tak beze slov.
K čemu nějaká poslední věta,
mořem lásky plout bude naše loď.

...

Ztratíme se dřív než se rozední,
život naučíme nový tanec.
Kolik nebe má pro nás ještě dní,
do duhy namáčet budeme štětec.

Ústa stanou se terčem slasti,
horké noci snídat budou med.
Dny poskládáme z úlomků štěstí,
slovo ,,NAVŽDY" z mnoha něžných ,,TEĎ ".

 

 

 

POHODA


Za půl roku přesně na den,
budete se třásti chladem.
Bude vonět cukroví,
štědrý den se dostaví.

Práce zas bude mé hobby,
zapřahovat budu soby.
Teď však v chládku na Bali
trénuji zpěv halalí ...

 

 

DÉŠŤ
Bylo jej vidět, slyšet i cítit na dálku.
Na horkou zem rozsypal tisíce korálků.
Ten tam je vyprahlý vzduch i tráva povadlá.
Sám promísil prach a z kaluží jsou zrcadla.

...

Zabroukal píseň jen tak, bez jediného slova,
o tom jak po dešti voní lesknoucí se tráva.
Dívám se na nebe, hvězd už vyšlo asi šest,
po dnešku už vím, jaké blues si zpívá déšť ...

 

LETNÍ NOC

O první letní noci
čaroděj snů ke mně se vkrad.
Prý když zavřu na chvíli oči,
o lásce bude se mi zdát.

...

Zavírám tedy svá víčka
snad sen už brzy zaklepe.
Možná je to jen slovní hříčka
možná už jsem u Tebe ...

 

 

 

ZAMILOVANÉ POLE


Zamilovalo se pole
tam za naší vesnicí.
Na důkaz svojí lásky
obléklo červenou suknici.
Denně se v ní natřásá,
denně se v ní točí.
Láska tolik podob má
stačí jen otevřít oči !

 

DEJ SE SVÁDĚT
Vypni svou mysl a dej se svádět.
Dej do pohybu věčnost čekání.
Řasy až začnou se ti samy sklánět,
odkoupím i tvé poslední váhání.

Z doteků, které stojí za tisíc slov 
a z náletů milostného vyznání,
dočteš se jak varhaník ze starých not,
kolik emocí, dá se ukrýt do dlaní.

Pochybnosti, až uloží se k spánku 
a žádný stud nebude už k dostání. 
Své ano, řeknu tobě i vánku
před všemi, vezmu si tě za paní.