Právě se nacházíte:

Ono to tak prostě funguje

4. 02 2019 | www.inadhled.cz    O bublinách na sociálních sítích se toho už popsalo mnoho a ony skutečně existují. Jenže nejen na těchto sítích. Je až s podivem, jak lze v na první pohled homogenní společnosti zaznamenat její skutečné rozdělení na příznivce různých směrů především v politické oblasti, přičemž k jejich střetům a prolínání dochází relativně minimálně.

  Jestliže se Instagram je záležitostí především nejmladších generací, Facebook postupně ztrácí příznivce z jejich řad. Stal se však jistou paralelou v oblasti zpravodajství a předávání informací. Jejich sdílení z různých zdrojů často doplňuje oficiální zprávy plynoucí k nám z veřejnoprávní televize a umožňují lépe si vytvářet vlastní názor. Tento poznatek je velmi důležitý. Existují lidé, kteří kupodivu Facebook nepoužívají a jejich vlastní myšlenky o politice vychází pouze ze sledování České televize a ČRo. Paradoxně jde většinou o poměrně až dost inteligentní lidi, pro které jsou sociální sítě ztrátou času. Vzhledem k dlouhodobé profesionalitě a technickým možnostem obou výše jmenovaných mediálních institucích, v nichž se dlouho  uplatňovali skutečně ti nejlepší z branže, získávají výhradní příjemci informací z ČT a ČRo pocit, že chování politiků v nich schvalovaných je v pořádku a naopak ti kritizovaní patří skutečně do kancelářské drtičky. Neschopnost rozpoznat tendenční vysílání a výstupy například ikon ČT Moravce a Fridrichové je podpořena tím, že v podobném směru vychází i periodika, která v podstatě potvrzují slova moderátorů. Příkladem je Fórum 24 s Pavlem Šafrem, ale též práce redaktorů a politologů Seznamu a ,,investigativních novinářů´´, z nichž nejznámější je momentálně Slonková. A přidáme li ještě třeba DVTV s Drtinovou a Veselovským, máme poměrně silnou skupinu publicistů, novinářů a redaktorů, pod jejichž vlivem žije velká část obyvatelstva. O tom, koho tito lidé prosazují a koho kritizují, není třeba příliš hovořit, jedno je však spojuje. Je to nenávist k SPD, k vnímání České republiky jako národního státu, k vlastenectví a ke snahám upozornit na totalitu spojenou s chováním proevropských politiků napříč EU.

  Facebook se stal i přes svou neochotu to přiznat jednou z možností, jak se vymanit z osidel výše uvedené skupiny, která je samozřejmě mnohem širší a navíc je doplněna odlišným způsobem informování v podání produktů z MAFRY. Ovšem právě sociální sítě pomáhají dostat mezi lidi i přesně opačné zprávy, které vznikají zdokumentováním skutečných událostí a neprochází filtrací. Přestože jsou označované jako fakenews, většinou vypovídají podstatně pravdivěji o tom, co se kde děje. Jejich kvalita odpovídá často omezeným technickým možnostem, rozsah mají od videa natočeného na mobilní telefony až po oficiální záběry z parlamentů doplněné o titulky překládající slova přednášejícího. Třeba poslance německé AfD v ČT neuvidíte ani zmláceného, ale ani hovořícího ke kancléřce Merkelové. Ovšem na Facebooku se už tato videa objevila a poukazují na logické a fakty doložené projevy parlamentních zástupců této strany. Podobná situace je v případu protestu Žlutých vest ve Francii, či zdokumentování násilí ze strany migrantů namířené proti ženám a dětem. Nejde však pouze o videa, ale součástí Facebooku jsou i komentáře, články a stati, které se daří šířit mezi část obyvatelstva. Přestože ze strany vládních orgánů, neziskových organizací a samotných administrátorů sociálních sítí dochází ke snaze eliminovat možnosti sdílení ,,neschválených´´ informací, někteří autoři jsou perzekuování, stále jsou ještě sociální sítě a blogy nejširším spektrem informací.

  Ne vše se však šíří bez problémů. Vznik bublin v tomto prostředí ve svém důsledku odděluje příznivce a vyznavače jednotlivých směrů. Nenávist k těm, kteří vnímají svět nepříliš idealisticky, se stala pro určité lidi smyslem života. Především z řad ekologů, fanoušků Zelených a Pirátů, Topky a neziskového sektoru se etablují moderní udavači. Systematické nahlašování naprosto logických a většinou podložených příspěvků má otupit možnost být informován jinak, než veřejnoprávně. Vznikají už i vládou dotované úřady pracující na dalším filtrování všeho, co si lidé mohou předávat. I kdyby nic jiného, tak právě toto k nám přicházející ze Západu nás vrací do let před rokem 1989. To, o čem hovoří mladí lidé, kteří to nezažili, se díky nim vrací. Většinou se udavači totiž objevují právě mezi těmi, pro které je tzv. Sametová revoluce obdobím před jejich narozením a jedinou odborností je umění práce s počítačem. To i přesto, že mohou mít vysokoškolské diplomy, většinou ze škol se zaměřením na sociologii a humanitní obory.

  Pokud tedy vezmeme v úvahu, že neuživatelé sociálních sítí naslouchají ČT a jí spřízněným médiím a politikům, přidáme k nim členy bublin ekologů, genderem a migrací ovlivněných idealistů, inkluzí a politikařením učitelů a profesorů ovlivněné mládeže, prounijních liberálně-demokratických fanatiků neschopných vnímat průšvihy spojené s centrální vládou v Bruselu, je vcelku logické, že život odvážných kritiků nynějšího chápání změn světa je složitý a tito se nachází pod těžkou palbou. Nepochopení toho, co předkládají všem svým oponentům, nedostatek možností šířit své úvahy podložené příklady, výpočty a vizemi, ochota riskovat pouze do určité míry a zároveň se připravovat na horší scénář, než jaký oficiálně předkládají politici, to vše z nich dělá jistou formu bojovníků s větrnými mlýny. Nicméně jejich práce je tou, která je sice nedoceněná, ale velmi důležitá, a nepokoje ve Francii s možností návratu Marine LePen zpět do boje o zvrat v politice této velmoci, změny v přístupu k migraci v Itálii, Rakousku, neochota uhnout nátlaku Bruselu v Polsku a tvrdošíjnost Maďarů dokazují, že není zbytečná. Naopak tam, kde si občané stali ovčany, tedy ve Švédsku, Německu, Španělsku a zemích Beneluxu, se situace výrazně horší.  Je otázkou času, kdy se  chování ovládaných změní a jaké to bude mít důsledky. Jak to vše dopadne? Jisté je, že sociální sítě i přes svou vlastní nechuť zvyšují šance na to, že si lidé uvědomí, jak moc se jim lže. Jde jen o to naučit se vnímat a rozlišovat relativně jednoduše předávanou pravdu či profesionálně a za peníze poplatníků vytvářenou lež. To už je na každém z nás.

J3.K

Autor: Administrator

Diskuse