Právě se nacházíte:

Originalita

5. 02 2014

  Čím jsem starší, tím více si uvědomuji, kolik věcí a událostí z mého okolí už tady dříve bylo a teď se vrací. Všeobecně je to známé v oblasti módy, techniky, designu, umění. I ve vztazích je to stálý kolotoč.  

 My dříve narození se usmíváme nad problémy mladších, často jim naprosto zbytečně radíme, protože víme, jak vše dopadne. Stejně si to musí prožít sami. Války vznikají ze stejných důvodů, podstata dějů vracejících se bývá stejná. Plno jedinců kopíruje jiné, mohou být tedy originální? Nikoliv. Bohužel si neuvědomují, že by stačilo více pozornosti a jen nepatrná schopnost odlišit se by je dělala zajímavějšími, neumí li být svými.

   Možná to vše má základ v přírodě. Běh našich životů určuje částečně a zásadně zároveň vesmír. Jeho fungování, každodenní cyklus, ráno, den, večer, noc, dny a roky běžící s pravidelnou jistotou. A lidé jakoby se naučili žít podobně. A přitom je tak inspirující změnit to, co změnit jde, tedy běh našeho života, naučit se plno věcí dělat jinak. Vždyť právě ti, kterých si historie i přítomnost váží, se odlišovali svým jiným přístupem k věci, byli originálními a díky tomu i dosáhli výšek, o kterých se jiným jen zdá.

   Samozřejmě i originalita má své meze, různá patra a je těžké ty hranice rozlišovat tak, aby originální člověk nevypadal jako blbec. Ale to je právě to nebezpečí momentálního názoru okolí a možnosti být jednou vzpomínán. Ano, je to složité být originální, ale rád to riziko většinou podstupuji. Nehrozí totiž to, že by mi někdo mohl vyčítat neexistenci mého vlastního názoru....Jsem rád svůj.

J3.K