Otázky... a nakonec jednoduchá odpověď

3. 01 2015

www.inadhled.cz  Každý den nás napadají, či jsou nám pokládány různé otázky. Dnes jsem si uvědomil, jaký je jejich vývoj, a musel jsem se usmát. Všichni si jistě vzpomenete, který dotaz slyšíte nejčastěji od svých dětí.  

  V době prvního oťukávání světa zaznívá z jejich úst neustálé a dospělé drtící - Proč?. Tato fáze trvá poměrně dlouho, na jedno slůvko odpovídáme dlouhými monology, načež se ozve - A proč? Chce to trpělivost. Se zvyšující se zásobou se dotazování mění a obsah odpovědí je ještě složitější, vysvětlujeme, jak něco funguje, hledáme podstatu čehokoliv, co bylo dříve a co potom, jak se co dělá. Pořád jde o dobu, kdy se ten malý človíček ptá, to už je ale ve škole a zjišťuje, jak složité bývá odpovědět na otázku, kterou mu pokládá třeba pedagog.

  Postupně se změtí pokládaných i zodpovídaných dotazů probíjí k dospělosti a tou důležitou se začíná stávat jejich nový druh. Ten zní - kolik? Co co stojí, kolik bude mzda, kolik to autu jede, kolik vydrží. Odpovědi už bývají strohé, někdy bolí, jindy potěší. Přichází doba, kdy ten kdysi roztomilý tvoreček přivádí na svět potomky a je sám bombardován. Táto, mámo, proč? Vrací se mu to, čím kdysi dostával do úzkých své rodiče. Jenže.....

   Právě tento dotaz bývá vznesený jako první a paradoxně, ač nás provází celý život, je i tím, který každého napadne jako poslední. Proč zrovna teď, proč zrovna já? Celý život jsme pokládali otázky jiným, odpovídali jim na ty jejich. Ale tato jediná zůstane možná nezodpovězená. Ačkoliv..... vždyť ta odpověď je úplně jasná. Zní tak jednoduše, že se o ní nedá polemizovat. Zní - P r o t o ž e to tak je.

  Dlouhé roky se ptáme a odpovídáme, učíme sebe i naše blízké a na konci se vše uzavře jediným slovním spojením, které dokáže vystihnout podstatu života ve všech sférách, náboženstvích i národnostech. Až tehdy zjistíme, jak snadné je najít univerzální odpověď na vše. Ale to čekání na ni za to stojí. Tím čekáním je totiž život.

J3.K