Právě se nacházíte:

Pocity a instinkty

21. 03 2014

www.inadhled.cz   Nedávno jsem se zúčastnil diskuse o tom, co určuje naše první kroky a jejich směřování někam. Původně bylo téma zvoleno formou řečnické otázky a odpovědí měly být- pocity. Myslím si však, že tomu tak není. Tím, co nás vede k příchodu na svět i jeho naše další bytí zde, jsou instinkty. 

   Vycházím z jedné myšlenky. Jsme součástí přírody od dávných dob a rozhlédneme li se kolem sebe, uvědomujeme si, o co lépe jsou vybavena zvířata ve volném prostoru instinkty, než my. Samozřejmě,  jejich vnímání není obroušeno používáním techniky a výdobytkem vyšší inteligence, tedy pohodlím, žijí v neustálém nebezpečí a boji o svou pouhou existenci, stravu a teritorium. Nicméně jejich život, načasování různých potřeb a událostí, to vše je řízeno tím, co mají geneticky zakódováno. Po generace v nich zůstávají stejné postupy lovu, plození mláďat, přípravy na zimu, hygienu i značkování vlastního území. A tak mají svá rozhodnutí podstatně jednodušší, jsou  ovlivněna pouze pudy a instinkty, nejsou zatížena  pocity. To je problém až lidí.

  Bohužel, člověk jako takový své mnohé instinkty po generace otupuje. Jeho kdysi přirozené chování se mění v morální, etické a přizpůsobující se. Intuitivní reakce mizí a převládají pocitové. Právě to vede lidstvo spíše na scestí. Máme pocit, že se vše nějak vyřeší, že se nám nemůže nic stát, nebo vše  zvládneme, někdo vymyslí řešení za nás. To je jen krátký příklad, kdy nás mylný pocit nechává klidnými tam, kde bychom měli být ve střehu. A výrobci čehokoliv si s námi také hrají jen proto, že dáváme pouze na dojem. Všechny reklamy, populistické řeči, sliby, to vše hraje jen a jen na pocitovou strunu. Ale není to jen stav nynější.

  Už dávná historie dokazuje, jak moc jsou naše pocity deformující, jak svázaly ty, kdo se jimi nechají ovládat a naopak jak velké poskytují možnosti těm, kdo s nimi umí pracovat. Opět je to o tvoření morálních kodexů, byznysu a vznik zábran a mantinelů. Ne podle pocitů, ale dle instinktů bychom se měli řídit. Protože však naše instinkty mizí a jsou nahrazovány pouhými pocity, máme mnohokráte život tak složitý a nepřehledný. A necháváme sebou orat, případně sami sebe dostáváme do situací, kdy se mýlíme. Mám pocit, že to fakt není dobře. A instinkt mi říká, že musím být sám sebou a se vším se porvat. Vše ostatní beru jako podcenění svých schopností. 

J3.K