Politické cestování, převlékání kabátů a vývoj

10. 03 2019 |    www.inadhled.cz     V politice se často stáváme svědky toho, jak se mění názory lidí, kteří se jí účastní. Někdo za svou politickou kariéru vymění několik subjektů, jejichž je členem, další zůstává věrný značce, pod kterou se prezentuje po celou svou aktivní činnost. Který z těchto dvou stavů je v pořádku?   Vstup do politiky je vždy něčím třeba odůvodnit. První krok je nutno si dobře rozmyslet, neboť politická scéna je zároveň něčím, co připomíná monstrózní mlýnek na maso. Pokud se stanete vyloženě angažovaným člověkem, který je vidět a slyšet, je velmi pravděpodobné, že budete jednou buď semleti, nebo se stanete terčem různých odhalení. Neexistuje nikdo, na koho by nešlo něco dohledat, takže počítejte se svlečením do naha a pokud bude třeba, s dehonestací a snahou nějak Vás poškodit. Budete se totiž nacházet v prostředí, kde čest, dané slovo a morálka nemají své místo, naopak vydírání, korupce a ovlivňování je denní realitou. I přesto mnoho jedinců vidí ve vstupu do politiky jedinečnou možnost zbohatnout, nebo se stát mocným.

  Právě kvůli těmto lidem je stav naší země, a nejen té, v naprosto horším stavu, než by mohl být. Nicméně politiky potřebujeme a těch kvalitních máme skutečně málo. Navíc je třeba si uvědomit, že i tito lidé prochází určitým vývojem, který znamená různé posuny v myšlení. Zorientovat se v prioritách jednotlivců i celých stran je někdy téměř nemožné, navíc široké spektrum názorů v jednotlivých platformách bývá dost složitým problémem při výběru té, které chcete dát svůj hlas. Příkladem vyloženě výrazných protikladů v jedné straně je Václav Klaus ml. v ODS či Foldyna v ČSSD. Porovnejte jejich vystupování s Fialou na místě předsedy ODS ( to už nemluvíme o mladém Novotném, který je členem stejné partaje), nebo třeba u ČSSD s Dienstbierem. Přesto Klaus i Foldyna zůstávají v subjektech, ve kterých je jejich pozice poměrně složitá a prosazování myšlenek jim vlastních de facto zablokovaná.

  Plno jiných řeší tento problém výměnou značky, případně založením své vlastní. Příkladů je mnoho a je tedy otázkou, co je správné. Jisté je, že pokud nemáte možnost prosazovat své názory tam, kde jste, stáváte se jistým vyvrhelem. I přesto dokázal Václav Klaus pozdvihnout preference ODS a patří k nejoblíbenějším politikům této jinak již dávno ne zásadně pravicové strany. Je to o to zvláštnější, že Klaus je euroskeptik a upozorňuje na zvěrstva páchaná Bruselem, zatím co vedení ODS je od svého řiťolezectví v oblasti EU znečištěna tolika exkrementy, že je až s podivem, že i přes filosofickou uhlazenost svého předsedy Fialy získává podporu lidí, pro které je EU nepřijatelná. Možná je tu určitá naděje, že se Václav Klaus ml. časem prosadí a dostane se do nejužšího vedení ODS, ale dosud se zdá, že Fiala je na svém místě dobře zahnízděný. A vzpomeneme li opět na starostu jedné části Prahy 5 Novotného, nelze se k ODS vůbec vracet. Opět je zvláštní, že tento buran a ,,umělec´´ mohl dojít tak vysoko, byť v komunální sekci.  Měl by tedy Václav Klaus  ml. odejít a své ambice a schopnosti projevit jinde, nebo oceňujete jeho setrvání v odésce ?

  Miroslav Kalousek byl dlouho nejmocnější mužem v KDU-ČSL, později však šel za svým a stal se motorem Top09.  Položil tak zpočátku základ k zajímavému projektu, který měl mnoho příznivců. Vyšel i tah s angažováním knížete Schwarzenberga, čímž byl přilákán dav posthavlistů a Kalousek se dostal na vrchol. Ocenění za nejlepšího ministra financí v EU bylo sice velmi nadnesené, ale z Miroslava se stal glosátor každé ekonomické akce v této zemi. Mimo jeho vlastní zájmy, a že těch není málo, se stala Topka zastáncem všeho, co v Bruselu vymyslí a z jejích řad sedí v sídle Evropské unie nejvíce kolaborantů. Což je při existenci ČSSD a ANO poměrně značná dřina. Naštěstí s neoblibou EU a po postupně prosakujících informacích o strašidelné povaze Václava Havla, jeho podvodech s restitucemi, které daly možnost získat majetek i knížeti, a po stále stejné rétorice namířené proti dalšímu loupežníkovi Babišovi, který momentálně fascinuje cca 30% voličů, se Top09 dostala do situace, že ji opouští i tak bezpáteřní hrdina, jakým je dosavadní europoslanec Štětina. Topka tak postupně klesá na dno a bude zajímavé pozorovat, kam se přemístí Kalousek. Ani angažování mladého a perspektivního Pospíšila, který vycestoval z ODS, nevyšlo, a když vidíte výsledky sebedestrukce, musíte se zamyslet nad tím, kde došlo k ztrátě smyslu pro realitu.

  Peníze jsou dostatečným motivem k cestování mezi politickými stranami. Stagnuje li ta původní, je možno převléct kabát. Udržet se u koryta je pro některé lidi důležité. Nejde tedy pouze o názory, ale i o obživu. Snadnou a solidní. Přetahování osobností není ničím zvláštním, jejich odchody také ne. Všeho schopný Pavel Tělička je toho hmatatelným důkazem. Jeho kariéra je bohatá, a on asi také. Na druhou stranu je plno těch, kteří mateřské strany opouští z důvodu přesvědčení a pocitu nemožnosti se seberealizovat. Klára Samková se stala tváří alternativy pro ČR 2017 a poprvé je kolem ní tým, který ji dokáže vnímat jako vůdkyni. To i přesto, že již v minulosti prošla více stranami včetně ne zrovna povedené spolupráce s Okamurou. Momentálně se tak z ní stala jedna z mála, která sice přiznává svůj odpor k EU, ale zároveň stojí proti svému bývalému politickému partnerovi. Zde tedy nejde o převlékání kabátu, ale o vývoj. Ostatně ani Okamura nevzpomíná na konec svého Úsvitu v nejlepším a je pod tlakem i nyní. SPD je ve stavu, kdy se brání mnoha nařčením a je spojována se zákulisním ovlivňováním ze strany kmotrů a Radima Fialy, bývalého člena ODS.

  Zajímavým vývojem prošel i Václav Klaus st. Jestliže v minulosti udělal několik chyb, za které mu mnozí nemohou přijít na jméno, dokonce byl u toho, když jsme vstupovali do EU a v té době měl ještě dostatečný vliv na to tomu asi zabránit, v době vykonávání prezidentské funkce se z něho stal PAN PREZIDENT. Nebojácný kritik EU a zastánce české svrchovanosti. Jenže poté vše zakončil širokou amnestií, při které se dostalo na svobodu i pár skutečných grázlů okrádajících nejen stát, ale jednotlivé občany, a tím si Klaus v očích veřejnosti dost uškodil. Nelze také úplně přehlédnout některé prohřešky z dob, kdy ODS vládnula a Václav Klaus byl v jejím čele. Nicméně stál často v opozici vůči Havlovi, což mu je třeba přičíst k dobru. Vývoj však postoupil a Václav Klaus st. se svými názory na světové dění  stává mluvčím těch, pro které je nynější stav naprosto nepřípustný. Jeho úvahy jsou logické, opodstatněné a představa, že by se vrátil do vrcholné politiky je pro mnohé reálným přáním, pro jiné naprostým strašákem.  Jisté je, že pro zastánce existence EU je Klaus st. přímo červeným hadrem, pro odpůrce EU je však jednoznačně důležitým hráčem.

  Vývoj nelze zastavit, a pokud to někdo nechápe a bojuje v zákopech, které si před dlouhou dobou vykopal, nelze se divit, že je mimo realitu. Svět se mění a je třeba být sice zásadový, ale také se musí vnímat právě ty změny. Orientace na Západ už není jedinou správnou možností. USA prokazatelně stojí za většinou dosavadních průšvihů. Ruská federace je momentálně jedinou možnou variantou vyvažující vojenské choutky USA. Čína se pro změnu stala ze země kopírující vše dobré ekonomickou velmocí operující technologickým náskokem v mnoha oblastech. Schopnost učit se a ochota jít dopředu se jí vyplácí. Boj s rozsáhlou korupcí je v Číně tvrdý a přestože vládnou komunisté, je v mnohém kapitalističtější, než námi donedávna oblíbený Západ. Stačí se podívat do sociálně kdysi tak zdatných zemí, jakými bylo Švédsko či Francie, kde se směřuje k totální diktatuře levicových sil. Migrace vše ještě zhoršila a přístup EU k ní je strašidelný. Budeme li stále tvrdošíjně trvat na tom, že patříme na Západ, může se stát, že nás tento Západ stáhne sebou ke dnu. Politika je prostorem, který se přetváří. Skutečně zásadových lidi v ní zůstává minimum, jejich morální kredit nedovoluje dlouhou životnost. Proto je tolik přeběhlíků a jen výjimečně vývoj směřuje k reálným cílům. Pokud tomu tak však je, zůstává otázkou, jeli na místě jistá tolerance vůči minulosti a přešlapům. Účel světí prostředky, takže za určitých okolností ano. Kdyby se tedy momentálně někdo ptal, kdo by pro naše národní zájmy ve světě byl prospěšný, pak to je třeba právě jméno Václava Klause, je jedno kterého, za které by stálo za to se postavit. O to by však museli projevit zájem právě oni. Na konec je třeba upozornit na to, že nikdo netvrdí, že by bylo dobré stát se vazalem Východu. Správnou cestou je být partnerem těm, s nimiž budeme nadále prosperovat.  Hledání správné cesty není snadné. Ale bez schopnosti přizpůsobit se novým podmínkám nemáme šanci mít se dobře.

J3.K

Autor: Administrator

Diskuse