Právě se nacházíte:

Popeláři...

11. 03 2014

  Všichni máme něco společné. Myslím tím nás lidi. Už miliony let jsme díky naší vynalézavosti, inteligenci a schopnosti pracovat přímo předurčeni k činnosti, která je všem ostatním živočichům kolem nás zapovězena.

  Je to možná zvláštní, ale tou odlišností je naše přímo dokonalá tvorba…odpadků. Vzhledem k tomu, že všichni naši souputníci v životě pozemském pracují pouze s čistě přírodními materiály, jejichž poločas rozpadu je rozhodně příznivější, než stejná hodnota u skleněné láhve, či plastového obalu, jsme to právě my, kdo zanechávají budoucím generacím hromadné zprávy o úrovni naší generace a nejsem si úplně jistý, budou li z toho naši velmi vzdálení potomci nějak výrazně potěšeni.

   Nechci však řešit problém odpadků versus příroda, určitě to je obrovský problém a je tady mnoho idealistů, ekologů a jiných bratrstev, kteří si na odpadcích dělají jméno, aniž by řešili, jak jejich vzniku předejít. Místo, aby se zaměřili na silné lobby výrobců čehokoliv, ozývají se vždy jen tam, kde mohou řinčet zbraněmi a otravovat nám život. A také jej následně pěkně prodražit. Ale o tom jindy.

  O odpadcích mluvím z jiného důvodu. Jistě jste už párkrát seděli v autě a nadávali brzdě provozu v podobě popelářského vozu. Nevím, jak vy, ale plastovou nádobu před svým domem plním poctivě a sám se někdy divím, co vše nepotřebné se za týden nashromáždí. Nemám rád plýtvání, přesto je to šrumec. A rozhodně nejsem jediný, kdo se podivuje.

   Samozřejmě, likvidace toho všeho je job, ale…často před svou kanceláří pozoruji, jak se řidič toho drtícího monstra na milimetr přesně promotává ledabyle zaparkovanými auty managerů a úředníků a jako řidiče jej za to nesmírně obdivuji. A když už se nevejde, neurazí zrcátko, vystoupí a sklopí ho, nebo jde pomoci ostatním odtahat z dálky plné popelnice. A ti kluci nejen, že jsou opatrní, ale když jim něco vypadne, uklidí to.

  Vím, ne každý má tyto zkušenosti, nicméně se mnohé změnilo. Možná mám jen štěstí na dobrou partu. A v tomto případě je mi úplně jedno, kdo tu práci dělá, je li potetovaný, bílý, či opálený. Vážím si toho,že svou práci, i když velmi podceňovanou, dělá dobře. A tak je to s každou prací. Dělá li se dobře, přináší radost i těm okolo. A o tom to je…

J3.K