Pražské espézetky na výjezdu

1. 06 2019 | www.inadhled.cz    Často slyšíme, jací jsou ti Pražáci troubové, co tam zase volili, případně jak tam zase rozhodují. Páteční odpoledne a podvečer jsou okamžikem, kdy se hlavní město Praha vylidňuje. Sednete li si do auta a zamíříte kterýmkoliv směrem ven, budete udiveni, kolik pražských poznávacích značek jede s Vámi. Jejich převaha trvá dokonce i tam, kde už i Brňáci odbočili do svých domovů.  I dále směrem na Olomouc i Ostravu jsou prostě pražská auta stále v početní výhodě. A doplňují je středočeské značky.  Jakoby se půlka Moravy vracela na víkend do svých původních lovišť. To nejsou bývalí chataři a chalupáři.

    Praha se stala vnitrostátním multikulturním centrem. Velké množství firem zaměstnává skutečně mnoho lidí, které již Praha nebyla schopná nabídnout. Takže se do ní stáhnula i část občanů z jiných krajů. Což způsobilo několik úkazů. Všichni tito jedinci musí někde žít, bydlet. Takže je v hlavním městě nedostatek bytů, ceny vyletěly nahoru. To se týká jak pronájmů, tak i prodejů do osobního vlastnictví. Vyšší platy to prostě umožňují. Zaplnily se ulice, každý má totiž nějaké vozidlo, to aby mohl v pátek odjet pryč. Změnila se skladba obyvatelstva, což se projevuje na volebních výsledcích, kdy kdysi vedoucí a konzervativní pražská strana ODS ztratila své pozice a vytlačili ji Piráti a posthavlistická Top09. A protože do Prahy míří většinou mladší obyvatelstvo, u něhož se očekává založení rodiny, nedostává se dostatečného počtu školek a základních škol. Což se projevuje často i v okolí satelitů na hranicích města. To i přes jistou neochotu třicátníků a stejně starých žen mít děti. Ony je ty biologické hodiny stejně doženou. Dále ve městě zůstává řada vysokoškoláků. Sice přebytečných, ale z důvodu touhy po prodloužení mladých let a zachování způsobu velkoměstského života se jim nechce pryč.

  Množství kanceláří v Praze budovaných a kapacitně převyšující potřeby samotného města tak nabízí práci skutečně mnoha přespolním. Za své sídlo si hlavní město zvolila řada kolosů, sídlí tu mediální domy, metropole musí všechnu tu masu nejen ubytovat, ale i nakrmit, pobavit a jinak zaopatřit. Přidáme li ještě řadu pracovních míst spojených s rozsáhlou turistikou a samotnou správou státu, kdy v hlavním městě logicky sídlí mnoho státních úřadů, je vcelku pochopitelné, že je město tak plné. Dojem, že invazní druh Moraváků, a samozřejmě i z jiných krajů příchozích, je v Praze jen přechodně, pravděpodobně není pravdou. Množství espézetek patřící jednoznačně pod pražský magistrát ukazuje, že velká část těchto lidí už se v Praze zabydlela, to i přesto, že řada aut je buď leasingových či firemních.  Zvětšování aglomerace až za hranice města směrem do Středočeského kraje pokračuje, stačí si povšimnout rozestavěných rodinných domů v okolí Prahy. Obousměrně ucpané dopravní tepny v pátek ven z města a v neděli večer a v pondělí ráno naopak směrem k centru svědčí o solidní migraci a potvrzuje to výše uvedená fakta. Plno Moraváků a původně mimopřažských se stalo součástí života velkoměsta. O víkendu pak vyráží za příbuznými, které zanechali kdesi v malebných vesničkách nebo…v Brně, Ostravě či Olomouci.  Jejich touha po metru, prosím brát s úsměvem, byla natolik silná, že podlehli vábení cinkání peněz, představy práce v kostýmku a stoupající kariéře spojené s pohodlnějším životem, než je ten, který poskytuje pracující venkov.

  Smůlou Prahy je, že se v ní snaží uchytit i naprosto nepotřební lidé. Absolvent opouštějící filozofickou fakultu se zaměřením na humanitní obor těžko najde práce ve Lhotě někde na Vysočině. Za to v Praze se uchytit může. Komunity kolem neziskových společností, ale také místa v recepcích, na státních úřadech či ve firmách, kdy k zaměstnání stačí především jakýsi vysokoškolský diplom a znalost cizího jazyka, poskytují řadu příležitostí. Továrny a výrobní haly patřící dříve k ruchu velkoměsta se mění na byty, firemní sídla s kancelářemi, sklady a ubytovny. Mizí řemeslná výroba, je nedostatek manuálně zručných údržbářů a odborníků. Praha se mění a na první pohled je centrem inteligence. Na první pohled proto, že skutečná úroveň absolventů škol je nižší, než byla kdysi, kvalitu nahrazuje kvantita. Vysoké školy staly semeništěm, ze kterého vychází voliči právě Pirátů a díky ideologické práci pedagogů i příznivci Topky. Na každém rohu vlaje modrý prapor s hvězdami, propagace a agitace běží na plné obrátky.

   Zdá se, že stát ve státu zvaný Praha se pomalu vzdaluje od reality všedního dne, kterou lze zaznamenat mimo hranice města. Až tedy budou zase někdy mimopražští hanět Pražáky, nechť si uvědomí, že těch v Praze majících dlouhé kořeny už není tolik, aby dokázali svým názorem jít vzorem zbytku republiky. A když ještě náplavy odjedou šířit svou pravdu o víkendu mimo město, je vliv metropole znát i mimo ni. Starousedlíci jen kroutí hlavou, jak se mohl dostat houbovitý Hřib na radnici, proč nám vládnou máničky a kdy se tito ,,politici´´ vrátí zase tam, kam patří.  Praha doplácí na svou důležitost v očích zahraničních investorů, našich politiků a nedostatek lidí, které by sama vyprodukovala. Vesničtí poté experimentují a město často vedou amatéři bez vztahu k této lokalitě. A původní Pražáci? Odmítají už jezdit do centra, které už občas ani nepoznávají, uchylují se na kraj města a tam se cítí spokojeněji. A jen jejich zbytek žijící v centru ještě míří na chaty a chalupy.  Česká obdoba multikulturního Londýny ukazuje, že změnit metropoli lze během pár let. Co aby asi nastalo, kdyby se plně otevřela stavidla migrace ze zahraničí? Obrovské množství pražských espézetek na D1 by nahradila letadla mířící do Afriky? Quo vadis Praho?

J3.K

Autor: Administrator

Diskuse

.