Proč nemáme potravinovou samostatnost?

22. 02 2021

  www.inadhled.cz   Minulý režim byl částečně depresivní tím, jakým způsobem komunisté prosazovali socialismus. Jeho začátky byly kruté a řada lidí, kteří za 1.republiky přispívali k rozkvětu státu a za  2.světové války bojovali proti německým nacistům, skončila v pracovních táborech, kriminálech, někteří i v rukách kata. Mládež se však podařilo zfanatizovat a dokonce zlanařit i členy rodin dříve spolupracujících s gestapem k spolupráci s nově vzniklou Statní bezpečností. Další přerod těchto pomocníků režimu přišel v roce 1968, u jiných až o dalších 21 let později.

  Počátek socialistické éry začal kolektivizací a znárodněním. Přechod ke společnému vlastnictví trval nějakou dobu, ale je třeba konstatovat, že se překvapivě komunistům podařilo udržet samostatnost Československa v mnoha oblastech. Průmyslová výroba byla na malý stát široká a v podstatě jsme nepotřebovali téměř nic dovážet. Snad s výjimkou ropy a plynu, železné rudy. Nebyli jsme výkvětem technologického progresu, tedy až na výjimky, ale na druhou stranu jsme dokázali vyrábět cokoliv a plno věcí i vyvážet. Podobné to bylo v zemědělství a potravinovém průmyslu. Prodejny samozřejmě nebyly tak plné jako dnes, exotické produkty se dovážely, byly dražší a podpultové, ale dalo se s tím žít. Vedle státní ekonomiky byla ta šedá, která fungovala díky regulacím vcelku dobře. V zásadě jsme se z měli z Východního bloku nejlépe.

  Tzv. Sametová revoluce vše změnila. Mnohé k lepšímu, ovšem přišli jsme postupně o mnohé. Státní majetek byl překvapivě rozsáhlý a byl rozfofrován, zlaté zásoby se vypařily, národní bohatství bylo předáno do rukou zahraničních ,,investorů“. Přišli různé restituce, státu zbylo minimum pozemků, zbytek skončil většinou v rukách velkofarmářů. Na scénu vstoupil Agrofert, tedy kolos, který zahrnuje především rostlinou a živočišnou výrobu, potravinářství, chemickou výrobu hnojiv a údržbu lesů. Není však jediný, dalším velkým podnikatelem je například ministr zemědělství Toman. Tím se dostáváme k jednomu velmi zajímavému poznatku. V nynější vládě sedí dva největší producenti zemědělských výrobků a potažmo potravin. Což je sám o sobě obrovský střet zájmů. Ptáte li se proč, tedy Babiš a Toman jsou největšími příjemci evropských dotací v dané oblasti.

  Jak je výše uvedeno, ČSSR byla v oblasti potravinářství samostatná. Nikdo se tomu nepodivoval, což nelze říct o nedávné historii, kdy se na jednání poslanecké sněmovny dostal návrh, dle kterého budou muset supermarkety nabízet více jak polovinu svého zboží produkovanou v České republice. Bude to složité, protože díky EU byly postupně likvidovány chovy hospodářských zvířat, díky podceněným dovozům ovoce a zeleniny přestala řada menších zemědělců pěstovat do té doby tradiční plodiny. Zmenšující se lány zarůstají každoročně průmyslovou řepkou. Potravinářské společnosti často skoupily zahraniční firmy, co ne, má Agrofert. Výroba se postupně často přesunula do zahraničí. A preferování cizích nadnárodních společností na našem trhu pokračuje nadále i v této složité době. Což vede k dalšímu úpadku soukromých zemědělců a farem, protože ti nemají kde prodávat. O obchodní politice supermarketů si nedělejte iluze, malé zničí, větší vydírají a snad jen Babiš a Toman mají ze svých funkcí dostatečné páky prosadit své zboží tam, kde jim to vydělává.

  K zamyšlení je též skutečnost, že Agrofert vyrábí chemická hnojiva, o čemž se už párkrát osobně přesvědčily ryby v řece Bečvě. Nicméně vlastní i továrnu v Německu. I v tomto oboru se pohybuje ve sféře evropských dotací. Je tedy zjevné, že tu existuje určitá závislost na Bruselu a osobní zájem s ním co nejlépe vycházet. I za tu cenu, že zbytek republiky na to doplácí. Možná i proto k nám ze západních zemí nadále směřují plné kamiony potravin, které bychom si mohli produkovat sami. Z tohoto pohledu je přítomnost Babiše a Tomana ve vládě nepřípustná, zároveň se tím zavírá možnost být potravinově samostatní, přičemž by se k nám přestal dovážet potravinářský odpad. Byly nám pozavírány cukrovary, české ovoce a zelenina zmizely, stejně tak kvalitní maso, mléčné výrobky. Správnou strategií by měl být návrat k produkci čistě středoevropských základních potravin. Evropská unie se rozpadne. Kdy to bude, to nyní nikdo neví, ale spěje k tomu. Měli bychom být připraveni. A u potravin to platí dvojnásobně.

Jindřich Kulhavý

 

 

 

 
.