Proč stále někoho napodobovat?

29. 12 2017

   www.inadhled.cz    Vzhledem k tomu, že jsme my lidé dalším vývojovým stupněm primátů a máme mezi nimi nejbližší příbuzné, je naší přirozenou vlastností opičit se. Existují státy, které na tomto procesu založily vlastní ekonomiku, především ve Východní Asii, především v Číně, mají s kopírováním čehokoliv skutečně zkušenosti. A je třeba si přiznat, že postupně se lepšící plagiáty se v mnoha případech poslední dobou přibližují originálům, ovšem za podstatně příznivější ceny. Tam, kde se nemusí investovat do vývoje, neboť to dělají jiní, a pouze se převezmou ty již fungující nápady, lze udělat následně i díky internetovým obchodům doslova díru do světla. Na tomto trhu poté koupíte od holících strojků, přes světla do vozidel i luxusních značek až po vybavení dílny nejvyspělejšími technologiemi úplně vše.

  Opičení se však bohužel zasahuje i do úplně jiných sfér. Řekněme, že tempo světového dění určuje pár zemí. Jestliže Čína a Japonsko zaplavují svět elektronikou, Německo kvalitními automobily, Francie dobrým vínem a sýry, Švýcarsko donedávna exklusivním bankovnictvím a čokoládou, Itálie automobilovým designem, Saudská Arábie ropou, Afrika černochy, Itálie těstovinami, Vatikán zvráceností, Rusko nadhledem, pak Spojené státy omračují svět svou arogancí a hloupostmi. Možná to zní neskutečně tendenčně a tvrdě, nicméně každá země má svá specifika, která se v průběhu jejich existence mění různě a ostatní se snaží je kopírovat. Byly li USA pro nás kdysi tajně obdivovanou modlou ve všech směrech, musí lidé mající rádi tuto velmoc buď ze svých nároků hodně slevit, nebo zůstat slepými. Bohužel jistá systematičnost ztráty zraku dělá stále z Ameriky světového lídra číslo jedna. Ne, že by si to z historického náhledu úplně nezasloužila, byla totiž u všech světových průšvihů, nicméně posledních 20 let je opravdu exklusivních.

  Zatímco Rusové zapracovali na mnohém ve velkém a snaží se i osobou Vladimíra Putina působit ve světě pozitivně, to i přes všeobecně odsuzovanou anexi Krymu, která byla stejně důsledkem Američany zinscenovaného kyjevského převratu, a podporu Západem nenáviděného Asada, to pro jeho vzdornost a skutečnou podporu u většiny Syřanů, Čína ušla dlouhou cestu od komunistického teroru k hospodářskému tygrovi. Mezitím Spojené státy a Západní Evropa bojují se svou nabubřelostí. Kdysi pro nás vzorové oblasti se stávají přítěží nejen v uvažování, ale i v samotné existenci. Vynechme nepodstatný detail v podobě úpadku amerického automobilového průmyslu a ztrátu prvního místa v této oblasti, zabývejme se spíše demagogií v myšlení Američanů. Jejich potřeba rozhodovat o světovém dění zastiňuje skutečnost, kterou je nadšení pro vše, co omezuje.

  Kdysi svobodomyslná země plná podnikání, soužití různých etnik se schopností z každého dostat to nejlepší, erotiky a na ní postaveném filmovém průmyslu, se nyní hrbí a kroutí před feministkami v nejrůznějším podání a před sžírajícím kontrarasismem, jehož důsledkem je stud za to, že většina schopných Američanů je bílých. Což je samozřejmě nesmysl, spíše většina grázlů je černých. Nicméně k elitám národa v mnoha oblastech patří jak černoši, tak i Hispánci a Asiaté. Stačí se podívat do sportovních sfér, třeba na atletiku, box, basketbal, americký fotbal. A co teprve do hudební branže, kde černoši dominují především v rapu, swingu, ale i v dalších odvětvích, třeba v tanci spolu s Hispánci vyloženě válcují vše ostatní? Řve tady někdo nahlas o diskriminaci bílých sportovců či umělců? Ne, každý je prostě v něčem dobrý a je zbytečné za každou cenu volat po vyváženosti, když by vyloženě ochudila dané odvětví. Bílí i barevní mají prostě své, v čem přirozeně vynikají, tak ať to tak zůstane. Cokoliv násilně promíchávat je prostě nesmysl.

  Ještě horší je to v oblasti feminizace. To, co se děje kolem vztahu mužů a žen, už přesahuje rámec normálního myšlení. Američanky se snaží vytvořit kolem sebe jakousi hradbu, která má být překážkou pro mužské libido, má odradit pány od projevování zájmu, nazývá běžnou snahu o seznámení obtěžováním. Přitom pábení má své zákonitosti, které se nemění tisíce let. Zatímco žena vystavuje svou krásu a omračuje vůní a půvabem, mužnost muže je zase jeho zbraní. K té patří i dvoření se, obdiv a vyslovení pochvaly. Pokud toto americké ženy obtěžuje, jde o velmi smutné nepochopení vlastní podstaty existence lidstva. Poté by bylo dobré zůstat v Čechách sami sebou. Nedovolit aktivitám typu Me Too zasahovat do našich životů. V kinech běží nový film z prostředí horského střediska ve Špindlu. Toto jinak nijak zázračné dílko vystihuje uvažování Češek daleko lépe, než názory mnohých feministek, tedy neskrývat zájem o muže, oprávnění vybírat si s právem na to dělat chyby, a hlavně, žít s muži v jistém souladu i přesto, že jsou to na první pohled lovci. Ono se totiž může stát, že se opět budeme snažit opičit po někom jiném a dopadne to tak, že….také úplně zblbneme. Ono totiž těch blbců je tu i bez toho už moc.

J3.K