Proč Trikolora a další zaostávají?

19. 11 2020

www.inadhled.cz  Politické spektrum je v naší zemi na první pohled rozmanité, ve skutečnosti to však až tak dramatické není. Podíváte li se na to, co projde Parlamentem a Senátem České republiky, na čem se naši zástupci v těchto orgánech shodnou a domluví, přijde Vám, že ve škamnách, z nichž vychází zákony a velmi důležitá rozhodnutí, sedí jednolitá vrstva s minimem výjimek. Protelevizní hašteření opozice s Andrejem Babišem či rétorická cvičení páně Kalouska jsou ve skutečnosti nedůstojným poměřováním ega. Mohou li v na tak významném místě padat slova o tom, kdo je větší zloděj, aniž by se poté Policie ĆR zabývala samotnou podstatou činů vedoucích k těmto závažným obviněním, pak jde přinejmenším i tak o několik trestných činů. Buď se jedná o křivé nařčení a obvinění, naopak o zamlčování faktů, které by napomohly odhalit nějakou závažnou činnost či zločinné spolčení. Zaznamenali jste, že by se to někdy stalo?

  Na pódium české politiky vstoupili již před delší dobou některé zajímavé subjekty. Zatímco Realisté s Petrem Robejškem vyhořeli pro ztrátu smyslu pro realitu, nedostatek peněz a uzavřenost, byť právě Robejšek velmi dobře prezentuje myšlenky, které oslovují přemýšlející část národa nespokojenou s momentálním stavem EU a České republiky, byl to právě on, kdo jediný stál skutečně za to Realisty se vůbec zabývat. Dále tu máme Svobodné, kteří po odchodu Petra Macha tak nějak opustili těžce vydobyté pozice a jejich stagnace je smutnou ukázkou toho, že bez peněz a s názorovou rozdílností uvnitř nelze vysokou politiku dělat. Naopak u českých Zelených je radost pohledět, jak jinde silní ekoteroristé u nás nemají na růžích ustláno a zůstávají součástí prachu cest. Jde snad o jedno jediné pozitivum, které nás odlišuje například od Rakouska či Německa. Naopak smůlou je, že se řada z nich etablovala v Pirátské straně, která s evropskými Zelenými sedí ve stejné frakci Evropského parlamentu.

  Součástí předvolebních průzkumů se stala před rokem Trikolora, která má díky vystoupení zakladatelů a poslanců Václava Klause a Zuzany Majerové Zahradníkové z mateřské strany ODS a při setrvání v poslanecké sněmovně zastoupení v Parlamentu České republiky. Sestavit schopný tým ochotný pustit se do boje o co nejvyšší počet voličů nějakou dobu trval a vytvořilo se jádro kovaných blízkých Václava Klause ml. Bohužel i tady se úzké vedení tak nějak zakonzervovalo a místo důvěry a otevřené diskuse se vše točí kolem dvou poslanců a několika málo ostřílených politických matadorů, kteří prošli strukturami jiných stran. Je třeba si uvědomit, že v politice chybí inteligentní lidé z ulice, tzv. uliční rváč, výjimkou je odpadlík z ČSSD Foldyna. V lavicích obou sněmoven sedí většinou vysokoškoláci odtržení často od reality, nepraktičtí majitelé titulů neschopní si vzpomenout, kdy naposled manuálně pracovali. Tito životní teoretici mnohdy ani netuší, co trápí společnost, žijí ve svém sterilním prostředí. Jejich vzdělání, které často nic nevypovídá o inteligenci a schopnosti pružně reagovat na jakýkoliv podnět, jim pak je úplně k…ničemu. Trikolora mohla zvolit po svém vzniku jiný a originální přístup. Jenže…

  Václav Klaus ml. je synem exprezidenta, který za své politické kariéry udělal mnoho dobrého, ovšem nevyvaroval se ani plno zásadních chyb. Je třeba brát v potaz, že byl u vlády v naprosto nevyzkoušených podmínkách, bojoval po velkou část svého aktivního působení s nemorálním Václavem Havlem a na záda mu dýchal silně levicový Miloš Zeman. Navíc období privatizace bylo drsné a tlaky se tříštily i na lidi kolem Václava Klause st. Což ho neomlouvá a jistě by plno věcí udělal jinak. Tehdejší jistá sebestřednost vyvrcholila tzv. Sarajevským atentátem. Vše má svůj vývoj, v prezidentské funkci už to byl jiný Klaus a po skončení mandátu lze konstatovat, že pan exprezident, pokud by šlo zapomenout na určité segmenty jeho účasti ve vládě, patří momentálně k tomu nejlepšímu, co tu nyní máme. Vzhledem k tomu, že je částečným mentorem svého syna, dalo by se očekávat, že mu bude dobře radit. A syn že bude více naslouchat.

  Být určitým středobodem je pravděpodobně vlastností Klausů. Takže i junior je solitérem, kterému sekunduje paní Zuzana, část rodiny a několik vyvolených. A to je obrovský problém Trikolory. Jeden ze tří základních. Jméno Klaus i s přihlédnutím k tomu, že Trikoloru parlamentní duo vytvořilo z ničeho při vědomí, že je to bude stát mnoho času, musí sehnat dostatek financí a potřebu dát mu jistý profil, nemusí být pro všechny přijatelné. Byť s hlavními ideami dotyční souhlasí. Trikolora tak měla poskytnout širší spektrum lidí a tváří z rozličného prostředí, nikoliv opět jen intelektuály. Druhým problémem je možnost ufinancovat vstup do politiky. Piráti to bravurně zvládli díky mohutným dotacím z různých proliberálních fondů a dle toho jejich výsledky i vypadají. Navíc právě oni nabídli alternativní a neokoukané tváře, které zaujaly více než samotný společnost devastující program. Proč se Trikolora snaží vypadat seriózně a chybí jí zdravá drzost v širším spektru tváří?

  Posledním bodem, kde je chyba, je neochota jít do rizika a třeba až na hranu. Jestliže SPD bez nijak zvlášť kvalitního programu a jen díky několika jedincům a jistému radikálnímu vyjadřování k aktuální problematice ukrajuje ostatním stranám kolem 8%, pak s širší aktivní základnou, ne tak univerzálním programem a s větším zaujetím nemůže mít Trikolora problém projít do sněmovny a zastávat tam solidní místo. Chybou je napadat samotnou SPD, od ní se má Trikolora učit, vyhýbat se chybám a nabízet alternativu mezi ní a vzdáleným středem. Na provokace Okamury nereagovat, spíše se snažit o vytvoření skutečné pravice schopné nejen vykřikovat a hledat si jen cestičku k penězovodům, ale také skutečně připravené ovlivňovat politické směřování státu. Vysvětlit voličům rozpolcenost a aroganci EU, začít opět spolupracovat s Maďary, Poláky a všemi, kdo budou ochotni vzepřít se bujícími liberalismu, ekoterorismu a aroganci Bruselu, vrátit Českou republiku k soběstačnosti, hrdosti a hlavně k práci. Až toto vše Václav Klaus ml. pochopí, řada lidí za ním a těmi skutečně schopnými ráda půjde.

Jindřich Kulhavý

 

 

 
.