Právě se nacházíte:

Prostor a svoboda

6. 02 2014

  Prostor je veličina toho, v čem žijeme. Každý z nás má různě velký, má takový, jaký si ohraničí. Nikdo z nás nežije v prostoru bez hranic. Těmi imaginárními mantinely jsou různé náležitosti.  

  Jedněmi jsou zákony, které někdo dodržuje, někdo méně. Ale vždy má každý z nás právo si vybrat svobodně svou možnost. Dodržovat zákony, které někdo někde vymýšlí (a jsou to někdy skvosty), nebo je nedodržovat a riskovat potrestání. Dalším zeštíhlením našeho prostoru jsou morální kodexy a zábrany v nás mnoho set let vznikající.

   Často slyšíme - to bys neměl, to se nedělá, to je nevhodné. Díky tomu se z různých lidí, charakterů, osobností stává masa, šedý dav, který by měl žít dle řádů a představ....představ koho? Našich zákonodárců, různých lidí, kteří dostali povolení trestat, v osobních vztazích našich partnerů? Neměli bychom to být my sami, kdo si vymezuje svůj vlastní životní prostor? Dobrá, určité zákony, nařízení, morální zásady dodržovat musíme, žijeme v určité společnosti. Ale aspoň ve vztazích k bližním, v našem soukromí by mělo být na nás, kam až necháme dojít sevření mantinelů.

   Ohledně zákonů, aspoň některých, přiznávám pohyb na hraně, neumím jet po dálnici 130, nesouhlasím s plno jinými nařízeními, ale dokážu se částečně přizpůsobit. Ale v partnerství ctím právo člověka na svobodu, právo na vlastní prostor, potřebu dobrovolně přistoupit na určení vlastního území, do kterého si pustím jen toho, koho chci a je mé. Je to můj životní prostor.

   Děláme to tak všichni, nebo podléháme tlaku, který se může změnit v teror? Má to ještě něco společného s morálkou? A není pak ten zažitý režim něčím, co potírá naše já? Bereme stále ohledy na....na cokoliv. A bere ohledy někdo na nás? Šťastným člověkem je ten, kdo může říci-ano, mám svůj prostor, který upravuji dle svých představ. A ještě šťastnějším je ten, kdo muže hrdě říci - cítím se být svobodný. A je jedno, žije li s někým, nebo sám. Protože svoboda patří mezi ty nejzákladnější naše potřeby. Naše? Tak tedy, mezi mé ano. A ten prostor si vždy budu určovat sám.

J3.K