Prý máme 23 571 Euroobčanů

16. 01 2022

www.inadhled.cz  Tuto skutečnost za svého velkého jásotu světu oznámil europoslanec s pirátským zázemím Mikuláš Peksa. Vychází z tabulky o dvojím občanství, která vznikla pravděpodobně po posledním sčítání lidu a zahrnuje hlásící se i k evropskému občanství. Přestože v rámci různých národností euroobčany válcují i ti s cizí druhou přiznanou slovenskou, ukrajinskou, vietnamskou, ruskou, polskou, romskou a mnohem větší část recesistů přidala moravskou a slezskou, Peksa se raduje právě a jen z té evropské. Ptáte li se, co ho k tomu vede, pak odpověď je velmi snadná. Patří totiž k těm, kteří jsou zasaženi nejvyšší mírou eurohujerství a doslova škodí české státnosti a svrchovanosti. Přestože tento Pirát zastupuje v Evropském parlamentu Českou republiku, jsou mu mnohem bližší pochybné ideály prosazované Evropskou komisí a podle toho se samozřejmě chová.

  Těchto pár tisíc našich občanů vnímajících sami sebe jako velmi moderní Evropany sdílející ideu jednoho evropského státu po vzoru USA je velmi malou skupinou plně ignorující současnou realitu. Kdyby se podobná tabulka sestavovala záhy po našem vstupu do Evropské unie, možná by se k nadnárodnímu evropskému celku přihlásilo více lidí. Naděje v lepší život a zvýšení životního standardu na úroveň Německa či Rakouska byla jedním z několika důvodů, proč se lidé v referendu přihlásili ke vstupu do EU. Euroskeptici varovali už tenkrát, jenže jich bylo málo, analytici spíše mlčeli a otevřené hranice se v době, kdy migrace na náš kontinent byla teprve nikomu nesděleným plánem světových elit pro budoucnost, zdály být něčím úplně novým a tak demokratickým. Plno lidí by si dnes za zvednutou ruku pro vstup do EU nafackovalo. Jenže v době referenda jsme byli hladoví po všem, co do té doby přinášela iluze bohatého Západu, který nám byl po celé desetiletí vybarvován v nejkrásnějších barvách.

  Varováním nebyly ani agresivní nájezdy Italů na české nemovitosti, přes které jejich mafie vyčistila desítky miliard lir a později eur, Francouzů na českou vodu a vše výnosné s ní spojené, přičemž na státu zůstala údržba vodních řadů již v té době značně poruchových, Němců na naše strojírenství a průmysl a všech na potravinovou výrobu a obchodní síť. Když se to vezme do důsledku, ještě před vstupem do tohoto spolku dravců si za podpory politiků s Havlem v čele, který si však hlídal svoje a Schwarzenbergů, kvůli čemuž prolomil Benešovy dekrety, rozebrali cizinci téměř vše podstatné. Snad jen trochu zpoždění měla církev, která musela investovat do Kalouska, který se později postaral o církevní restituce. Po těch už státu nezbylo skoro nic. Takže vyvstala otázka, čím jsme ještě pro ten Západ zajímavými, když už toho moc nezůstalo. Jenže ani to není úplně pravda. Sudetské Němce, kteří byli vcelku logicky po výhře mocností vedených Sovětským svazem nad nacistickým Německem vyhnání z rozsáhlých oblastí českého a moravsko-slezského pohraničí, zajímal majetek, který tu byli nuceni zanechat. Jde o tisíce nemovitostí a pozemků, které jsou momentálně v soukromém vlastnictví našich občanů. A jde o solidní rozsah, jehož hodnota je stále natolik zajímavá, že tlak na úplné zrušení Benešových dekretů nejen, že trvá, ale naopak se stupňuje. Svůj podíl na tom má i zájem starých šlechtických rodů bojujících o cenné památky a příkladem je jim právě Schwarzenberg sedící na svém rodovém sídle, přestože jeho rodina, podobně jako Havlova, kolaborovala s nacisty.

  Mikuláš Peksa patří k mladé generaci, která svou ideologii staví na značně zkresleném podávání historických faktů. Socialismus u nás byl experimentem, který začal poměrně drsným nástupem komunistů k moci podpořený povedenou propagandou a dozvukem porážky Němců právě Rudou armádou. Tehdejší generace obdobných Peksů s nadšením začala budovat novou éru, kolektizovala, znárodňovala a vzhlížela k Sovětskému svazu podobně, jako to teď mají mladí Piráti, Topáci a jim podobní. Nekritický obdiv pomalu upadal, Čechoslováci zevnitř málem už v roce 1968 úspěšně rozvrátili RVHP i Varšavskou smlouvu, ale tomu jejich ,,partneři“ stihnuli ještě zabránit. Nicméně to napomohlo k určité změně myšlení, přišla charta 77 a nakonec rok 1989, který byl vyústěním nespokojenosti s diktaturou proletariátu, který žádným proletariátem nebyl. Někdy ke konci socialistické éry už přicházeli na svět první Piráti, kteří nám nyní říkají, co vše bylo za socíku špatné, aniž to pořádně zažili. A nejen oni. Mladí politici, kterým je dnes kolem 40ti a méně, o tom ví jen z vyprávění, protože dětství za komunistů prožité vůbec špatné nebylo. To buďme upřímní. A ti starší 60ti let byli zase často už spolčení s STB či s KSČ, takže pokud si nyní na něco stěžují, tak prostě lžou, měli se také dobře. O tom mohou vyprávět Babiš, Rychetský, své věděl Havel a mnozí další. Také se rychle dostali nahoru.

  Evropská unie je průšvihem dnešní doba. Omezená samostatnost České republiky přináší desítky zákonných úprav formou směrnic zaslaných z Bruselu (potažmo z Berlína), které nejsou pro naši zemi žádným přínosem. Vládnoucí Evropská komise je na hony vzdálena realitě a její šílené návrhy mohou pocházet jen z hlav nemocných, zmanipulovaných či zkorumpovaných jedinců poskládaných do nejmocnějšího evropského orgánu. Evropský parlament je klubem většinou stejně uvažujících a extrémně přeplácených úředníků plnících příkazy nikým nevolené Evropské komise. Směřování k společnému státu je zadáním globálních elit, které cítí obrovské zisky a zároveň možnost snadné manipulace s obyvatelstvem celého našeho kontinentu s výjimkou Ruska. Snaha přidat k EU i Ukrajinu a Bělorusko je otázkou nikoliv ekonomickou, ale strategickou a vojenskou. Tlak vytvářený na Rusy by pak snadněji přešel ve válku, v níž by Evropané umírali při plnění zájmů elit žijících často především mimo náš kontinent. Peksa a jemu podobní, tedy i ti hlásící se k evropské národnosti, jsou pouhými užitečnými idioty, kterým toto nedochází. Takové lidi nepotřebujeme, případně pouze jako výstrahu. Ze starší generace je ekvivalentem právě Schwarzenberg, který svou ideologií a řečmi o malých Čecháčcích působí negativně na národní hrdost, uvědomění a českou státnost. Je třeba si zachovat svrchovanost a vrátit se k co nejvyšší míře samostatnosti. EU se jednoho dne rozpadne a štěstí bude přát připraveným. S Peksou, Farským, Zdechovským, Pekarovou a dalšími eurohujery toho ale nedosáhneme.

Jindřich Kulhavý

 
.