Rok 2020 je za námi, ale jde jen o změnu letopočtu

31. 12 2020

www.inadhled.cz  Letopočet 2020 měl být pro mnohé magický. Řada novomanželů plánovala svou svatbu na 2. či 20.2., hra s čísly jim měla přinést štěstí. Jaký však byl tento rok skutečně? Možná to bude znít pesimisticky, ale ve skutečnosti byl pro mnohé tím nejhorším v jejich životě. A to ještě netušíme, může li být ten příští lepším. Vše totiž naznačuje tomu, že rok 2020 byl pouze přelomovým a po letech jistého vzestupu začíná pekelně rychlá cesta dolů.

  Uběhlý rok se nesl ve jménu covidu-19. Jestliže začínal tím, že ve Wu-chanu se šíří neznámý nový koronavir, který zabíjí, nicméně Evropě neuškodí a náš kontinent se na něj připraví, opak byl pravdou. Scénář byl jasný. Covid byl vytvořen k nastartování změn, které si vzalo do hlavy již s několikaletým předstihem pár extrémně bohatých šílenců ovládajících světové politiky a ekonomiky, média, nadnárodní společnosti a banky. Absolutně nic ho nemohlo zastavit. Nikoliv pro jeho infekčnost a zdravotní dopady, jako spíše kvůli záměrům, kvůli kterým byl vypuštěn. Stali jsme se tedy svědky monstrózního podvodu na lidstvu, který zasáhnul především vyspělé oblasti světa. Započala systematická likvidace dosud fungujících ekonomik, je ničena střední vrstva a rozevírají se nůžky mezi bohatými a ostatními. Není tedy třeba se divit situaci, kterou je nesmírné navyšování majetku velmi úzkého kruhu top miliardářů, a jeho ztráty u dosud velmi produktivní podnikatelské třídy pohybující se na středu společnosti. To vše nás přibližuje k okamžiku nazvanému Velký restart, který má způsobit nevratné a ničivé zemětřesení v oblasti dosud vyznávaných hodnot.

  Jestliže jsme předešlé uplynulé roky považovali v Evropě především za období politiky vedené, avšak nijak řízené a zvládnuté migrace, pak letos tato nepřestala, nicméně se o ní přestalo hovořit. Covid-19 bylo natolik silné téma, že ve zpravodajstvích nezbylo místo na nic jiného. Samozřejmě záměrně. Migruje se nadále vesele dále a lidé proti tomu se stavící jsou pod stále větším dozorem. Důkazem jsou probíhající soudy s italským exministrem vnitra Salvinim. Přitom migranti a muslimové nadále páchají řadu trestných činů spojených se smrtí, násilím a hmotnými škodami. Ve Francii již přetekl pohár trpělivosti i jinak velmi tolerantní vládě a prezident Macron vyhlásil určitou formu boje s islámským extrémismem a zároveň se vyslovil pro uzavření Evropy před migranty. To však zapadlo v řevu ostatních liberálních evropských politiků a svědků covidových. Migrace však není mrtvé téma a bude kolem ní ještě mnoho problémů, které mohou skončit občanskými nepokoji.

  V této nelehké době si svou moc upevňuje Evropská komise, ze které se stává nikým nevolená vláda Evropské unie ignorující samostatnost jednotlivých států. Média se nám snaží vnutit logičnost toho, že právě eurokomisaři jsou budoucností spojené Evropy. Ochota jednotlivých vlád národních států podřizovat se velení Leyenové úzce spolupracující se Sörösem je zarážející stejně, jako jednotnost tohoto procesu. S výjimkou Polska a Maďarska už na našem kontinentu nezůstal nikdo, kdo by se vzpíral zvůli Bruselu a Berlína. Po Brexitu už není síla, která by jinak oponovala Merkelové a její touze vrátit Německo do čela Velkoněmecké říše, kterou se Evropská unie stává. Dochází k likvidaci svazku svobodných zemí, nastává diktatura vyvolených nevolených. A čeští politici se v jednom šiku hrbí a podřizují se. Tedy až na malé výjimky. Zákony a směrnice schvalované v sněmovně jsou toho důkazem stejně, jako odklon od soudržnosti Visegrádské čtyřky. Ta de facto přestala existovat. Alarmující je stoupající oblíbenost Pirátů, kteří představují zelenoliberální zlo zastoupené u nás.

  S dobou covidovou je spjata ještě jedna významná událost. Tou jsou americké prezidentské volby, které absolutně potopily jakékoliv představy o demokracii spojené s hlasováním občanů. Neskutečné podvody ze strany Demokratů a extrémní snaha nahradit za každou cenu dosavadního republikánského prezidenta Trumpa naprosto nereprezentativním starcem Bidenem schopného brzy podstoupit záměnu s nevolitelnou Kemal Harrisovou ukázaly, kam až mohou vést plány mocných. Naprostá degradace demokracie a realita, kterou je neštítění se použít jakékoli prostředky k získání moci a vlivu spojeného se zdrojem peněz, ukázala cestu, kterou se vydali světoví liberálové. Boj Trumpa sleduje celý svět a první dny příštího roku ukážou, jak silnou pozici mají. O tom však až v zítřejším výhledu pro rok 2021.

  Letošní rok naštěstí končí a loučíme se s ním s falešnou představou toho, že nic tak hrozného už přijít nemůže. To je omyl. Ukázkou zbabělosti je otočka britského premiéra Johnsona v otázce zelené ideologie, kterou způsobila jeho partnerka a zároveň aktivistka v oblasti ekoterorismu. A Green New Deal bude zdrcujícím tématem dalších let. Uplynulých 12 měsíců je pouze přípravou na roky budoucí. Měly nás naučit zvykat si na nové procesy, ve kterých jsme se stali loutkami. Covid ukázal sílu médií neochotných postavit se manipulacím vládních činitelů s čísly. Naopak se přidala na stranu zkorumpovaných mocipánů. Prostor pro osobní statečnost byl tak zúžen na minimální prostor, v němž operují víceméně nebojácní jednotlivci. Světová veřejnost je roztříštěna, což platí i pro naši společnost. Upřímně řečeno, je dobře, že letošní rok končí. Ale ten příští by chtělo udělat úplně jiným. Jen se zdá, že dochází síly.

Jindřich Kulhavý