Právě se nacházíte:

Skleroza

29. 03 2014

www.inadhled.cz  Nejsem lékař, nevidím většině lidí do hlavy, neznám myšlenkové pochody těch, kteří se kolem mne pohybují po ulicích, ale mám dojem, že se plno lidem kolem mne vytrácí paměť. Sám si se svým zvyšujícím se věkem uvědomuji, že s některými informacemi už musím nakládat s větší svědomitostí a při jejich ukládání do flashdiscu v mé hlavě se musím trošku snažit, aby nedošlo k jejich ztrátě.

   Přesto mi občas vypadne nějaká ta maličkost, která samozřejmě mému okolí připadá velmi důležitá. Ale přesto si velmi dobře vzpomínám na události z mého mládí, na rozdílné prostředí a možnosti, které jsem měl k dispozici já a s jakými se potkávají moje děti. Samozřejmě si uvědomuji nejen změnu podnebí na politické a tím i hospodářské scéně za posledních 30 let, ale i normální pokrok a jistou evoluci v našem myšlení, nicméně si někdy připadám osamocen a říkám si, že s tou pamětí na tom nejsem tak špatně, protože vidím kolem sebe plno lidí, kterým asi neslouží vůbec. Pokud se ptáte, proč takto uvažuji, podívejte se pořádně do dob minulých a do těch nynějších.

  Pravdou je, že za mého dětství všichni tak nějak chodili do práce a měli se ….standartně. Aspoň si to mysleli, respektive jim to bylo správně podanou propagandou podsunuto. Nikdo moc nevyčuhoval a když snad projevil svůj obchodní talent před Tuzexem, v zelenině, případně v masně, bylo to vždy na hraně a dočkal se potrestání. Ale pokud si vzpomínám, pracovní morálka odpovídala často tomu, jak jsme žili, nebyla tedy nic moc. V této době je to jinak. Pokud nepracujete přímo ve státním úřadu, jste většinou placeni dle toho, jak se firmě vašeho zaměstnavatele nebo přímo vaší daří. Nechce li se Vám pracovat, zůstanete doma a nezavřou vás. Jistě, je méně pracovních míst, ale je to tím, že dříve byla zaměstnanost umělá a realita je jiná. Netvrdím, že všichni jsou schopni si najít to, v čem byli zvyklí pracovat, ale o tom to právě je. Ve světě je běžné se přizpůsobit potřebám, přestěhovat se, dojíždět, hledat a ne čekat, že se stát postará. Protože pokud to udělá, musel před tím sebrat peníze někomu jinému. Tomu,kdo si je vydělal vlastní prací i schopností.

  Nedávno prohlásil předseda KSČM, že socialismus je běh na dlouhou trať. Píše se rok 2013 a oni se té myšlenky dosud nevzdali. To je varování. Pokud se nechceme vrátit zpět, zkusme si vzpomenout. A také si jen nestěžovat. Ve všech etapách historie byli chudí a majetnější, je to přirozený vývoj a odráží i určité schopnosti. A věřte mi, lepší, než doufat, že se o nás někdo postará, je snažit se spoléhat sám na sebe. Stejně nám nic jiného nezbývá. A skleróza je nemoc, která dokáže život pěkně otrávit.

J3.K