Právě se nacházíte:

Špindlerův Mlýn

13. 01 2014

Město v Krkonoších, centrum společenského dění, zimní sídlo milionářů, lyžařský ráj, nebo jen výloha bohatství a ztráta reality?  

Špindlerův Mlýn Jako podstatně mladšímu se mi dařilo poměrně pravidelně přivítat Nový rok v centru lyžařského dění v Čechách, ve Špindlerově mlýně. Aspoň dříve šlo v tomto malebném městečku především o bílý sport a až později se stal něčím podobným, čím je Aspen pro Ameriku a Svatý Mořic pro Švýcarsko. Vždy šlo o poměrně oblíbené místo pro nedaleko žijící Pražáky, bohužel v posledních letech došlo k výraznému posunu od centra lyžařského dění směrem k snobskému zimnímu středobodu Čech. Letos jsem se po delší době rozhodl trávit poslední dny roku v centru Krkonoš a musím říci, že to bylo poučné. Vezmu li v potaz, že sníh se na hory na přelomu let 2013 a2014 téměř nedostavil, bylo městečko plné. Část svahů byla vysněžena umělým sněhem, a tak bylo možno jezdit na cca pětině jindy sjízdných sjezdovek. Jistě si dokážete představit hustotu provozu a kvalitu povrchu, přesto se majitelům areálu podařilo úspěšně udržet cenu denních permanentek vedoucí k lehkému náznaku omdlení na původní výši. Mávnul jsem rukou při placení, vytáhl několik bankovek a řekl si… jsou prázdniny. Samotné lyžování nebylo svou kvalitou už takový luxus. Což se nedalo říci o případném poobědvání v bývalém bufetu u Petrlíků, prošel asi velmi nákladnou rekonstrukcí a změnil se restauraci Na pláni. Již u vchodu mne měla varovat propagovaná cena klobásy, která se rovnala téměř třem na Václavském náměstí, smažený sýr byl pozlacený a o zbytku uvažovat se čtyřčlennou rodinou by znamenalo pro běžnou českou rodinu vzdát se myšlenky na letní dovolenou. Například porce svíčkové za 180,- korun českých servírovaná v luxusní misce se skládala z jednoho nepatrně většího knedlíku a jednoho kousku masa o velikosti plátku šunky. K zapití cola za šedesát. Odmítl jsem se účastnit podobného zlikvidování obsahu mé peněženky a odvezl potomky do kdysi oblíbené turistické chaty u spodní stanice lanovky. Bohužel, ceny se rozhodli dodržet celoplošně, částečnému zaplnění hladových žaludků byla tedy obětována částka těsně pod tisícovkou a dvě stovky mi vrátili až poté, co jsem je upozornil na to, že jsem si všimnul neoprávněného přičtení této částky za neobjednané jídlo. Odpolední lyžování na ledu už proběhlo v klidu a podvečerní procházka do města byla úsměvná. Drahé kombinézy, které na sjezdovce vidět nebyly, hra na celebrity ,ruština, němčina, slovenština, polština a v obchodech čínština výrazně předčily náš rodný jazyk svou hlasitostí i četností výskytu. Svítící neony všude jakoby podtrhly ztrátu malebnosti horského centra. Provoz jako na magistrále byl poslední tečkou. Vydržel jsem tři dny a rozhodl se, že v dobách příštích se opět vrátím do Alp a své těžce vydělané peníze investuji do kvalitních zážitků. Úměrnost vynaloženého za využité má totiž principielně úplně jiné hodnoty. Špindle, měl jsem Tě opravdu moc rád. Hodně jsem s Tebou zažil, vzpomínky jsou krásné. Ale teď už mi opravdu nic neříkáš. Snad z Tebe novodobí majitelé neudělají pouze karikaturu kdysi tak oblíbeného místa. Zatím k tomu směřují. J3.K