Právě se nacházíte:

Srdcaři jsou na obtíž…

14. 12 2016

www.inadhled.cz    Žijeme ve zvláštně zohýbané a jinak zdeformované době. Ideálem vládnoucích struktur je bezpohlavní, bezpáteřní a poslušný občan bez vlastního názoru. Výchovu takových má už od malička zajišťovat pedagogický sbor pracující dle instrukcí příslušného ministerstva školství v jednotlivých zemích Evropské unie.  

  Máte li školou povinné potomky, jistě jste si povšimnuli výrazných změn v samotném studiu a průběhu školních aktivit za poslední roky. Učitelé a ředitelé škol jsou pod tlakem z více stran. Tím méně podstatným je vliv rodičů. Obavy z toho, aby se dětem něco nestalo a nenásledovalo například obvinění s následkem soudního řízení, v nich probouzí přehnanou úzkostlivost.  Za maličkosti následují poznámky a důraznější postihy, především živí kluci bývají perzekuováni častěji, než oblíbenější děvčata. Snaha udržet disciplínu za každou cenu vede k deformaci některých jedinců. Přestože mládeži všeobecně chybí dostatečná pokora, úcta a vděčnost, které byly u rodičů naprosto běžnou součástí jejich osobnosti, u nynějších teenagerů přesto dochází k pošlapávání sebevědomí. Platí to tam, kde například schopný a talentovaný sportovec, často reprezentant své vlasti v juniorských kategoriích, případně skvěle sportující za svou školu, místo ocenění dostává automaticky více postihů, než nevýrazní žáci ve stejné třídě. Podobně dopadají vůdčí typy žáků.

  V souvislosti s výše uvedenou skutečností je třeba předeslat, že skutečné osobnosti se vymykají standardům odpovídajícím většinovému průměru. To platí o velmi inteligentních lidech, talentovaných jedincích i vůdcích kolektivu. Ne vždy je jejich odlišení se chápáno pozitivně, to i přesto, že jsou přírodou předurčeni k úspěchu. Ten je bohužel stále více považován za podezřelý a vhodný pouze pro blízké nových elit. Často tedy o výstupu na vrchol v různých oborech a disciplínách nerozhodují osobní kvality, ale spíš příslušnost k určité skupině či vrstvě lidí. Z jiných míst jsou individuality víceméně nežádoucí. Výjimkou je sport samotný, bohužel vztahy v mládežnické oblasti jsou nezřídka podobné těm ve školství a politice. Dostat se tak na špici se podaří jen malému procentu z těch, kteří na ni dojít mohli a měli.

  Důsledkem této výchovy má být právě ta homogenní společnost. Školní masáž odpovídající prosazovanému trendu multikulturismu vede k vzniku bezpohlavních sdružení milujících vše mimo logiky. Je jedno, jmenují li se HateFree, Děti země nebo jakkoliv jinak. Jejich úkolem je na povrchu všemi prostředky prosazovat lásku a toleranci k sobě navzájem bez jakýchkoliv stanovených hranic, uvnitř jde však o tvrdý byznys a vznik neskutečně početné nátlakové a politické síly. Ideálem tak je poslušný sluníčkář opakující hesla, která mu jsou shora podstrčena, a prosazující cizí myšlenky. To i za cenu hrubého násilí na oponentech hraničícího s fanatismem. Jejich chování nemá daleko k fašistickému a komunistickému hnutí v minulosti, v mnohém je převyšuje. Dopady jsou katastrofální.

  Důsledkem toho jsou i stejně ovládaní politici. Jejich úplatnost dosáhla takového stupně, že jsou schopni zapomenout na zdravý rozum, chybí jim snaha logicky uvažovat a dle toho rozhodovat. Skuteční srdcaři s vlastním pohledem na svět a ochotní bít se nejen za svou pravdu, ale i za své okolí, jsou rázem odsunováni na okraj společnosti a označováni jako ultrapravicoví aktivisté a extrémisté, často kriminalizování. Je vyvíjeno maximální úsilí vedoucí k jejich eliminaci.

  Nynější doba nepřeje těm, kteří nějak vynikají. Ve školách se po nich šlape, často mají horší známky včetně z chování, rodiče jsou obtěžováni a slabí a zbabělí pedagogové se za ně bojí postavit. Přitom skutečně oblíbeným bývá pedagog osobnost. Těch je bohužel málo, důvodem je často i příliš mnoho učitelek, které nezachytily progres doby a jsou poslušné diktátu režimu. V dalším životě, a především v politice, je poté jen málo skutečně hrdých, statečných a schopných jedinců. Chcete li vstoupit do této veřejné sféry, musíte být připraveni na úplný striptýz vlastního já, nepůjdete li s proudem, očekávejte kriminalizaci a snahu o naprostou likvidaci. Budete li však šedá, nevýrazná a se vším souhlasící myš, dotáhnete to třeba až na předsedu vlády, budete li i dostatečně vychytralí, pojmenují po vás možná i letiště, nebo se stanete fantasticky placenými a zároveň nepotřebnými eurokomisaři. Můžete i brblat, ovšem jen tak, aby to nikdo neslyšel a nestali se tak atraktivními pro širší veřejnost.

  Návrat ke starým hodnotám bude možný jen tehdy, vrátí li se doba skutečných bojovníků ochotných věnovat kus sebe ve prospěch všech. Ostatní chybějící atributy zdravé společnosti v sobě uchovávají často právě ti, kteří jsou nyní označováni jako nežádoucí. Vybočovat z řady se dá ve smyslu dobrém i špatném. Posoudit to však musí každý sám a ne podléhat všeobecně vnucovanému názoru. Je to jen na nás. Týká se to lidí v našem okolí, ale i těch, kteří drží ve svých rukách moc. Uvažujte i Vy selským rozumem a srdcem při hledání pravděpodobné pravdy.

J3.K