Právě se nacházíte:

Tak kam na dovolenou?

25. 05 2020

www.inadhled.cz   Momentální situace v oblasti cestovního ruchu rozhodně otázce v nadpisu moc nenapovídá. Nicméně se blíží otvírání hranic a vzhledem k propadající se ekonomice po celém světě se dá očekávat, že letoviska a přepravci udělají vše proto, aby se turisté mohli vrátit do svých oblíbených destinací co nejdříve. Letadla uzemněná na světových letištích stojí obrovské částky a tři měsíce bez vzletů jsou pro mnohé aerolinky likvidační.

  Češi a Moravané mají pár oblíbených zemí, do kterých se rádi vracejí. Přestože se bezpečnost lidí toužících po trávení dovolených v některých státech rapidně snižuje, stále se do nich našinci odvažují. Nejmarkantnějším příkladem jsou severoafrické destinace, tedy Maroko, Tunis a Egypt. Islámští fundamentalisté a šílenci v posledních letech zvýšili svou aktivitu a není ničím novým, když řekneme, že jejich cílem jsou většinou Evropané. Konflikty jsou zatím stále spíše ojedinělé, přesto je možno vnímat jistý posun v chování místních občas hraničící s pohrdáním. Nejvíce ohrožené jsou samozřejmě ženy, ovšem ani jejich doprovod si nemůže být ničím jistý. Ze vzdálenějších oblíbených míst spadajících pod vliv islámu není třeba mít tolik obavy, tedy pokud se chováte tak, abyste neporušovali místní legislativu. Dubaj, Bahrajn, Maledivy lze považovat za oblíbená letoviska a zároveň bezpečná. Podobně vnímáme i nemuslimské  Srí Lanku, Thajsko, u Bali už je to tak napůl. Bude však také záležet na tom, začnou li fungovat všechna letiště.

  Evropa zažila tříměsíční krizi a pomalu se do ní vrací život. Nechcete li opouštět kontinent a přesto smočit nohy v moři, zamíříte do Španělska, Francie, Itálie. Uvolňování opatření spojených s covidem bude ještě chvilku trvat, nicméně lze doufat, že se odpovědné úřady konečně probudí ze svého snu o katastrofě a vrátí se k běžnému životu. Vyjmenované státy se potýkají se stejnými ekonomickými dopady krize a bude zajímavé pozorovat, kterým směrem se pohnou ceny za dovolené. Buď budou místní poskytovatelé chtít dohnat ztracené zisky a cenová hladina stoupne, což může být sebevražedné, nebo budou chtít nalákat co nejvíce turistů a peněz za dovolenou utratíte stejně jako loni. Letecké společnosti po rušení letů nechtějí vracet peníze zpět a vydávají nepřenosné vouchery. Přestože je to soudně napadnutelné, zatím tato praxe pokračuje a je velmi pravděpodobné, že dojde ke zdražení letenek, takže k voucherům se bude muset doplácet. Doufejme, že hoteliéři a poskytovatelé ostatních služeb zůstanou při zemi.

  Další oblíbenou zemí českého turisty je Chorvatsko.  Chorvatům by naši spoluobčané chyběli více, než si připouští. Každý rok tam totiž směřuje milion našich lidí vezoucích sebou dostatečné množství peněz. Jde o určitou symbiózu, jejíž výpadek by mrzel obě strany. Dá se očekávat, že v červenci se zvednou všechna stavidla a cesta k Jadranu bude volná. Podobně by na tom mohla být Černá Hora. Tam se však již létá, přeci jenom je z ruky. Trochu jinak můžeme nahlížet na Řecko a Turecko. Konflikt mezi těmito zeměmi nabírá na intenzitě a turecký prezident Erdogan postupně testuje, co mu vše u EU a NATO projde. Laxnost těchto dvou institucí a neochota podpořit Řecko, jakožto poslední zavřená vrata před migranty, je trestuhodná a nepochopitelná. Osmanský vůdce ohrožuje řecké hranice a ostrovy, přičemž na jeden méně významný již poslal intervenční jednotky. Řekové oficiálně protestují, ale nikdo jim nenaslouchá. Jinde se v řeckých výsostných vodách záměrně pohybují ruská válečná plavidla, která jsou oprávněna díky povolení z řecké strany provádět ostré střelby, což budí jistě nevoli u některých generálů NATO. Lze se tedy cítit bezpečně v řeckých letoviscích? Kam až je ochotný Erdogan zajít? A nakolik jsou nebezpečím hordy migrantů, které mimo klasických převaděčů do Řecka expedují i lodě Frontexu? Je velmi pravděpodobné, že konflikt bude pokračovat a může přejít v otevřenou válku.

  Za těchto okolností by cesta na tureckou riviéru byla sice možná bezpečnější, nicméně mnohem méně pochopitelná. Turecko eskaluje napětí na několika místech světa. Mimo Řecka ještě v Sýrii a Libyi. Dovolenou v Turecku bychom de facto vyslovili souhlas s agresivním chováním Turků a zároveň bychom jim přispívali na jejich výboje. Ostatně to už dělá Evropská unie, která Osmanům zasílá bakšiš za něco, co se stejně neděje. Erdogan za něj má totiž udržet migranty před branami Evropy. To nedělá, naopak je vybavuje plavidly a směřuje na ostrovy patřící Řecku, případně se jim snaží pomoci překonat pevninské hranice. Turecko by mělo být pro každého Evropana morálně nevhodnou destinací. Jenže, kolik našich občanů takto uvažuje? Dá se tedy očekávat, že ve chvíli, kdy to bude možné, plno Čechů sbalí rodiny a vyrazí na pobřeží Turecké riviéry.

  Vzhledem ke krizi a stoupající nezaměstnanosti bude mít plno z nás hluboko do kapsy. Možná tak zůstaneme více doma, oživne venkov, české hory, lesy (tedy pokud nějaké ještě kůrovec nenašel), rybníky a přehrady. Češi se však naučili milovat moře a mnozí ho považují za nezbytnost. Letošní rok je od počátku tak nějak jiný a odlišný od předešlých. Stále častěji si uvědomujeme, že lépe už bylo a doufáme, že se to vrátí. Lze se obávat, že nikoliv tak rychle, jak bychom si přáli. Plány elit jsou jiné a jednou budeme možná rádi, když vůbec na nějakou dovolenou pojedeme.

Jindřich Kulhavý

 

 

 
.