Právě se nacházíte:

Tak tu máme drsnou cenzuru

15. 11 2017

   www.inadhed.cz   Sociální sítě jsou místem, kde se lidé potkávají v imaginárním světě, který se stal součástí vašich životů více, než je zdravé, což u mnohých potlačuje pohyb po normálním přirozeném prostředí. Jde o smutné popsání smutného vývoje lidstva, který nás mění a zároveň ovlivňuje naše myšlení. Nicméně sociální sítě existují a je třeba se s tím naučit žít. Nelze je odsuzovat úplně, poskytují i takové možnosti, které mohou částečně obohatit náš rozhled, nicméně více nám berou, než by nám dávaly.

  Vzhledem k tomu, že facebook, instagram a další sítě používá už většina z nás, bylo otázkou času, kdy se se stanou místem zájmu těch, pro něž je vytváření zákazů koníčkem. Nevýhodou demokracie je, že neexistuje. Takže majitelé a provozovatelé sociálních sítí nastavují pravidla, která jsou zpočátku vždy velmi volná, ale se stoupající oblibou dochází k zaměření se různých orgánů, organizací a psychicky narušených jedinců na komunikaci a její,,kvalitu´´. Dostává se nám tak záhy doporučení, co máme a můžeme říkat a prezentovat. Je zvláštní, jakým způsobem se liší různé světové lokality, nicméně různá náboženství a režimy pohlížejí na ,,nebezpečnost´´ internetu a jeho prostředí odlišně.

  Evropa patřila dlouho ke skutečně svobodným zemím, posledních pár let však dochází k naprosté degradaci našich práv a svobod. Dá pochopit, že především facebook má svá pravidla, je správné, že se na veřejnou síť nedostává dětská pornografie, dokonce většinou ani ta dospělá, také hrubé násilí je záhy smazáno, bohužel ale cenzura zasahuje daleko více, než je zdrávo. Šrouby se utahují a sdělovat informace a názory nejdoucí ve shodě s oficiální politikou Bruselu postupně mizí. Vznikají specializované týmy, které mají za úkol sledovat různé skupiny a sociální bubliny na veřejných sítích, monitorovat je a přikazovat provozovatelům smazání určitých příspěvků. Někdy stačí příslušného uživatele, který se znelíbí, nahlásit, jindy jde doslova o hon na čarodějnice, které čarodějnicemi ve skutečnosti nejsou.

 Nejhorší na tom je, že nejde pouze o organizace státem založené, ale cenzurováním se zabývají především jednotliví levicoví aktivisté (například Hřebenář), ale také jsou vybudována speciální oddělení ve velkých neziskových organizacích. Opět je třeba připomenout Člověka v tísni, jehož široký záběr činnosti zasahuje i do sféry sledování a likvidace těch, kteří mají jiný názor, než Pánkem prosazovanou ideu spojené Evropy a míchání ras, to vše schované za scestnou teorii o právu na stejné životní podmínky pro všechny a pomoc potřebným a ohroženým.

  Za co tedy přichází blokace na facebooku? Co vadí vládním úředníkům a neziskovému sektoru? Těch důvodů je více, některé jsou pochopitelné, jiné naznačují, kam se Evropa ubírá. Mezi opodstatněné patří příspěvky se zaměřením na pedofilii, pornografii, brutální násilí, organizování zločinu. Je třeba si ale uvědomit, že skuteční zločinci jsou většinou dost chytří na to, aby podobné příspěvky používali ke skutečné kriminální činnosti. Pokud tedy nešlo o praktiky Islámského státu, který měl, zdá se, jistá privilegia.

 Na opačném konci jsou statusy, které postupně mizí občas i s jejich autory. Jde většinou pouze o rozdílné názory, někdy o lehký náznak erotiky v podobě uměleckých fotografií. Jestliže kdysi bylo zveřejněné ženské ňadro něčím, co nikoho nepohoršovalo, s nástupem muslimských etnik do Evropy se situace mění a ženy jsou rozdělované na správně oblečené a kurvy. Do druhé skupiny začínají být postupně přiřazovány i ty ještě nedávno normálně oblékané například v minisukních a na podpatcích. Směřujeme tak k vývoji například v Íránu, kdy za vlády rodiny Pahlaví ženy chodili ustrojené stejně, jako ty evropské, zatímco nyní se z nich stávají chodící černé kužely. Daleko horší je však postup inkvizitorů proti rozdílným názorům. 

  Co je tedy skutečně ,,nepřípustné´´? Jde především o rasově motivované příspěvky, ovšem pouze tehdy, brání li se běloši arabské a černošské invazi. Imigrant může říkat a psát cokoliv, rasisté jsou ti, kteří na chování přistěhovalců upozorňují a reagují. Za rasismus a xenofobii je považováno vše, co se staví proti migraci, násilí migrantů na lidech bílé pleti, znásilňování a ochraně hranic před nájezdem kobylek z muslimských zemí. Za pedofilii se považuje to, co by zveřejnil bílý muž či žena, ovšem svatby muslimských starců s devítiletými děvčaty jsou pouze náboženský zvyk. Znásilnit může jen nadržený běloch, muslim dělá pouze to, co mu říká Alláh. Ublížit na zdraví může nešikovný gynekolog, ovšem mrzačení žen obřízkou jejich genitálií je v pořádku, protože jde o náboženský zvyk. Indoktrinace dětí je v zájmu neziskového sektoru státem certifikována, bojovat proti ní je nepochopení moderního světa. Láska ke své zemi je důkazem xenofobie a vlastenectví se dostalo na okraj zájmu, spíše se zařazuje k trestným činům. Násilím proslulá ultralevice pouze ,,brání´´ demokracii, zatímco téměř neexistující extrémní pravice je životním nebezpečím pro celý svět. Romská problematika existuje jen tehdy, pokud se cikán obhajuje (většinou velmi úsměvně), vše ostatní je rasově motivované napadnutí. Přidat ještě můžeme genderové šílenství, proti němuž vystoupit znamená být obrazně utlučen aktivisty spojenými s HateFree a homosexuály.

  Vyjmenovali jsme pouze pár důvodů, pro které je facebook povinen smazat váš příspěvek. V podstatě na něm bez rizika můžete jen přikyvovat schváleným politikům, občas napsat něco o zdraví, pokud se příliš nedotknete zájmu farmaceutických koncernů, postěžovat si na sport, použít citáty. Nu a v závažných věcech, když nebudete souhlasit, riskujete prostě jen to, že na nějakou dobu přestanete pro přátele na facebooku existovat, Vaše úvahy se stanou jen Vašimi a nakonec Vás mohou i zatknout, odsoudit a definitivně zavřít. Což se v Německu už děje. Tak mne napadá, nevrátíme se komunikovat zase zpět do hospod?

J3.K

 
.