Právě se nacházíte:

Totální nasazení….

19. 01 2015

 www.inadhled.cz   Toto slovní spojení vyjadřuje většinou situaci z doby 2.světové války a šlo o převedení části obyvatel do pracovního procesu. V souvislosti s dovolenou bychom ho asi nedávali. Opak je pravdou.

  Odpočinkové dny jsou pro většinu lidí spojené s vypnutím. Mozkové buňky dostanou volno, fyzické a pracovní vypětí nahradí relax a klid někde příjemném a předem vybraném prostředí. Ne tak pro všechny. Existuje skupina sportovců, kteří si nedokážou představit mít nohy na stole a aspoň týden nic nedělat. Musí být neustále v pohybu a snažit se posouvat své hranice možností dále a dále. Se zvyšujícím věkem se jen těžko smiřují s úbytkem sil. Přesto v nich zůstává soutěživost nadále a snaží se překonat sebe samotné.

  Lyžaři, cyklisté, plavci a plno dalších se dožívají poměrně vysokého sportovního věku, jsou však i častými klienty ortopedických ordinací. Snaha posunout čas stárnutí stojí často plno bolesti. Poškozené vazy, chybějící menisky, následky zranění z mládí, to vše se podepisuje na fyzické kondici. Kolik let je dost na to, aby si člověk uvědomil, že je třeba začít se šetřit? Pravděpodobně je to dost individuální.

  Na sjezdovce potkáte sedmdesátníky, jejichž vitalita je obdivuhodná, mezi otužilci také. Naopak není ničím zvláštní setkání s člověkem kolem čtyřicítky, který má zenit výkonnosti už mnoho let za sebou a vzdal svůj boj o co nejlepší stav těla i vědomí. Pravdou je, že vrcholově provozovaný sport mívá následky v podobě dlouhodobého přetížení pohybového aparátu a po ukončení kariéry se plno z bývalých elitních sportovců rozhodne pro pohodlí. Ve sportovní dlouhověkosti tedy většinou vedou celoživotní rekreační všeumělové, kterým se vyhnula zranění a jejich zdraví má tuhý kořínek.

  Já se bohužel dostal tentokráte na hory se soutěživci. Ještě před pár roky jsem k nim patřil také, ale s přibývajícím rozumem a díky následkům starých pošetilostí, pádů a úrazů jsem přešel na stranu pohodářů. Což se neslučuje a výsledkem prvního dne lyžování byla únava jako po totálním nasazení. Dle mých představ by se na svah nemělo sprintovat hned po snídani a oběd měl trvat aspoň hodinku, jsme přeci ve Francii, tedy tam, kde se jídlo prožívá. Také dojezd do pensionu v pět považuji za zbytečný, ale vzhledem k převaze na straně ega mých kolegů bylo třeba vydržet, nebo jezdit sám.

  Dovolená se má pojmout tak, aby se z ní člověk vracel odpočatý, spokojený a nabitý energií. Dospěl jsem do věku, kdy si jí chci užít. Až dosud jsem byl v neustálém běhu, ale teď……musím do bazénu, už na mne volají. Ale více, jak dvacet jich fakt nedám, chci si ještě zacvičit.

J3.K