Právě se nacházíte:

Touha po vítězství

13. 02 2014

www.inadhled.cz  Vzhledem k tomu, že jsem se celý svůj život, mimo jiné činnosti, věnoval i sportu, posledních pár let předávám vše, co jsem se na fotbalových hřištích a jiných sportovních kolbištích naučil, svým synům.  

  Trénoval jsem kdysi i 6-8leté cizí špunty. A měl jsem velmi zásadní spor s kolegou trénérem. Už od malička jsem se snažil dělat vše co nejlépe, chtěl jsem vyhrávat. S prohrami jsem se smiřoval nerad. Bojoval jsem o své místo a nakonec poznal i pocit, kdy jsem byl na hřišti a tleskalo mi 30 000 diváků. A to vše i přes to, že jsem neměl nijak zvláště velkou podporu od svých rodičů.

   Děti, které jsem trénoval, mají vše, nebo téměř vše. O jejich výbavě se mi ani nesnilo, možnosti, které se jim naskýtají, byly v mém mládí jen v těch nejlepších rodinách a klubech. Přesto...jejich chuť po úspěchu je minimální. Ne všech, samozřejmě. Ti, kteří chtějí vítězit, vynikají. Můj kolega tvrdil, že se musí dostat na každého, že si musí zahrát všichni. Tedy i ti, kteří moc snahy neprojevují. Já tvrdím, že o místo v životě se musí bojovat.

   Přemýšlel jsem, proč to děti tak mají. Mnoho věcí, kterými jsou zahrnovány, jim moc v pokoře a skromnosti nepomáhá. Skoro už neví, co si přát. A uvědomil jsem si ještě jedno. Jejich počítačové hry. Většina dětí sedí u počítačů, bojuje, válčí, žijí x imaginárních životů, a když se náhodou nabourají, neuvědomují si, že vše v realitě může mít fatální následky. Sport je má učit bojovat. Bojovat čestně, v rámci pravidel, připravit je na život. Naučit používat chytrost, zručnost, odvahu, schopnost rychle se rozhodnout. Štěstí přeje připraveným a já se snažím teď už především své kluky na vše připravit.

   Život není o tom zúčastnit se, mít své místo jisté. Protože jen ti snaživí budou žít plnohodnotný život plný zážitků, vítězství a nemnoha proher. A za to stojí bojovat. Na hřišti i v životě.

J3.K