Právě se nacházíte:

Učitelé a platy - 2

19. 07 2017

     www.inadhled.cz   V minulém článku jsme se zabývali stížnostmi učitelů na své platy. Dnes se podívejme podrobněji na pedagogy samotné. Přiznejme si, že existují skuteční nadšenci a fanatici v dobrém smyslu slova, ale také plno těch, kteří si zaslouží více, než kritiku.

  Řada pedagogů se potýká se změnou chování žáků, kteří se přizpůsobují novému prostředí. Ne každý je schopen akceptovat nynější dobu a pružně reagovat. Dochází tak k průchodu emocí, neschopnosti diskutovat, ztrátě motivace. Možná je na čase, aby se učitelé podrobovali v určitých časových cyklech psychotestům podobně, jako například řidiči, zájemci o zbrojní průkaz, policisté. Důvodem je jejich poměrně koncentrovaná moc nad zdravým vývojem dětí. Přiznejme si, že každý z nás rodičů si musí jednou za čas připustit, že určité pochyby nad normálností některých vyučujících jsou na místě.

  Když už jsme se dostali k samotným rodičům, kolik z vás si dovolí oponovat učitelům, aniž by si uvědomoval rizika spojená s tímto chováním. Šíření strachu je standardem, který se šíří poměrně důsledně. Máte li pocit, že stížnost je oprávněná, hlavou vám přesto proběhnou možné dopady na vašeho potomka. Perzekuce některých dětí je často likvidační, psychika dětí dostává zabrat. Nesouhlasíte jako rodič s inkluzí, multikulturní výchovou, rozdíly mezi přístupem k chlapcům a dívkám? Připomíná to dobu normalizace, kdy nečlenové Pionýra a SSM patřili k exotům, které je třeba přinejmenším sledovat a jejich rodiče popohánět k uličnímu výboru. Ozve li se dotyčný rodič nahlas nyní, je snaha jeho a celou rodinu zdiskreditovat, dítě se poté dostane pod tlak. Zastání rodina nezíská u zřizovatele školy, ani u školské komise či na ministerstvu školství. Učitel je vzácnější, než prostý žák. Takových dětí přeci je….

  Učitelům se zdá, že jejich finanční ohodnocení není dostatečné. Jistě tomu tak je, porovnáme li jejich platy s kolegy z Německa. Podíváme li se na podobnou platovou skupinu u nás, například zdravotní sestřičky a členové záchranných systémů, jsou na tom stejně. Pokud jde o odbornost, ani rozdíl v úrovni vzdělání nemůže být důvodem k tvrzení, které by potvrzovalo skutečnost, že odpovědnost a znalosti učitelů například na základní škole jsou větší, než to zdravotních sester či hasičů. Přidáme li si práci na směny, riziko přenosu nemocí, zranění a následně i smrti, jsou na tom učitelé daleko lépe. Především ti na prvém stupni státních základních škol, jejichž pracovní doba je časově výhodná. Ale ani ostatní vyučující nejsou ve věcích volna biti. Školákům je dopřáno poměrně dost volných dní v rámci několikerých prázdnin, ředitelských volných dnů a svátků. Jejich učitelům nápodobně.

  Vysokoškolsky vzdělaný personál škol apeluje na právo zvyšování svých příjmů právě zvýrazněním absolvování pedagogické fakulty. Je třeba upozornit na to, že každý z nás má svobodnou volbu povolání. Pokud si někdo vybere pedagogickou dráhu, musí předpokládat důsledky svého rozhodnutí. S výjimkou Indiana Jonese a kandidáta na post českého prezidenta Drahoše zůstávají pedagogové relativně neznámými, jejich mzdové odměny nebývají vysoké. Být učitelem je svým způsobem poslání. Ti, kteří si toto uvědomují, jsou hodni naší úcty a podpory. Bohužel je plno jiných, jejichž ego, vlastní pocit moci a v některých případech i určitá dávka nenávisti a neomylnosti vede k chování, které nepatří do škol.

  Pokud si tedy vezmeme všechny tyto aspekty, můžeme se na přání učitelů mít se lépe dívat trochu jinak, než když si v médiích přečteme cosi o nespravedlnosti. Existuje mnoho dalších povolání, která jsou přinejmenším stejně opomíjená, přestože sebou nesou velká rizika, zodpovědnost a nepostradatelnost. Děti jsou budoucností této země, jejich výchova je svěřená pedagogům, jejichž přístup stále častěji hraničí s kolaborací (to díky šíření názorů o prospěšnosti multikulturismu, seznamování s částí islámských zvyků a nazýváním vlastenectví rasismem), a tlakem na ztrátu národní identity. Právě děti jsou nejchápavějšími a nejvnímavějšími tvory na Zemi. Bohužel stačí málo a jsou nasměrovány jinam, než je správné. A opět…. Nelze všechny dávat do jednoho pytle. Važme si těch, kterých vážit si je správné. S těmi ostatními prostě bojujme.

J3.K