Universální rodič v paměti šátrající...

20. 04 2015

  Nevím, jak často se Vám podaří dělat s potomky školou povinnými domácí úkoly, ale je to někdy trošku zabíračka na mozek. Ta se zvětšuje s délkou doby, která uplynula od chvíle, kdy jste opustili školní lavice.

  Předesílám, že pro nás to je rozhodně jednodušší, než to budou mít jednou naše děti se svými. Ptáte li se proč, odpověď je snadná. Zatímco my jsme studovali formou četby, pokusů a omylů, nynější elektronické formy výuky stárnou tak rychle, že si děti často ani nepamatují, z čeho se učily před třemi roky, natož aby si zapamatovaly co. Možná to není tak dramatické, nicméně nejsem daleko od pravdy. Uvedu příklad toho, v čem se mění náročnost zasvěcení do různých tajů vědy a techniky. Vysvětlit synovi činnost spalovacího atmosférického motoru pohánějícího auto z roku 1965 je jednodušší, než mu popsat procesy v třikrát přeplňovaném dieselu z nového BMW, jehož součástí je asi třicet řídících jednotek. Ženám se omlouvám, je mi jasné, že netuší, o čem je řeč. Abych je zapojil do článku, zvolím jiný případ.

  Vezměte si tedy prostou valchu, porovnejte ji s jednoduchou vířivou pračkou Vašich matek, a poté s nejmodernějším produktem AEG nabitým elektronikou z Vaší koupelny. Rozdíl je pochopen. A stejný je v tom, co jednou budou muset zvládat moderní studenti. Zatím však zůstává v osnově vše kolem základů češtiny, v zeměpisu se nic nemění s výjimkou Islámského státu a jeho hranic, dějepis se změnil až od roku 1948, matematika a fyzika jsou konstantními předměty. Takže jde o to náležitě oživit vědomosti.

  Takže náplň večera může vypadat následovně: nejdříve referát o sopkách, následuje rozbor Kytice z dílny K.J.Erbena a porovnání s dílem K.H.Máchy, jehož proslulý začátek básně Byl první máj, byl lásky čas…. utkvěl v paměti i nepremiantům, zatímco Erbenův Vodník asi nezačínal takto: Pod topolem nad jezerem jezdil vodník buldozerem, do pr…e, do p..i, nemám vodu v chladiči. Také jiný verš z této tragické balady určitě neměl v textu následující slova: Voda roztáhla se v širá kola, tu vynořila se pr..l holá a po nebohé dívčině vyplavalo kombiné. Nicméně paměť funguje a rozbor doplněný o vlastní podání a přednes přinese výbuch smíchu a obavu, aby synátor neodrecitoval na hodině literatury špatnou verzi. Pak už jen probrat s druhým dítětem podmět, přísudek a přívlastek, bože, to je opravdu nutné?, i bez toho je čeština dost složitá, narýsovat pár trojúhelníků a přenést několik úhlů a jde se spát.

  Někdy je veselo, tedy pokud není půl jedenácté a víčka nepadají únavou. Přiznejme si, že škola hrou je fajn nápad, ale většinou vypadá úplně jinak a je to týmová dřina. Jsem tedy zvědavý, jaké známky zítra dostaneme. Obávám se, že ne všichni pedagogové budou mít pro výklad rodiče pochopení.

J3.K