Právě se nacházíte:

Věk se prodlužuje, ale…

12. 08 2016

    www.inadhled.cz   Existence lidské nadvlády nad svým okolím trvá už poměrně dlouho, to když uvažujeme její dobu v kontextu s délkou lidského věku, a velmi krátce, vezmeme li v potaz stáří naší planety. Nicméně ke svému postavení se lidé museli propracovávat poměrně složitě a ne vždy to měli jednoduché.

 

  Již od počátku musel náš rod bojovat s mnoha predátory a svou inteligencí i šikovností vítězit tam, kde se mu nedostávalo síly a velikosti. O úspěchu lze hovořit už jen proto, že tu stále jsme. Přestáli jsme nepřízně počasí, různé epidemie, přírodní katastrofy. V nespočetných případech si lidé byli sami sobě největším nepřítelem, ale přenesli se i přes dlouhé a kruté války.

  Dá se říct, že s úbytkem přirozených soupeřů se člověk dostal do jistého klidu a s existencí určitého nadbytku a ztráty nejistoty, bude li mít co jíst, se začal lidský věk prodlužovat. Je zvláštní, že se to daří i přesto, že řady chemických, potravinářských a farmaceutických koncernů dělají vše proto, aby tomu tak nebylo. I když se lidská schránka zdá být křehkou, opak je asi pravdou.

  Prodlužující se doba naše bytí sebou přináší mnoho změn. Byly doby, kdy třicetiletí byli považováni za starší a o deset let více se dožívali kmeti. Tehdy by nynější důchodové systémy nekolabovaly. Jak je to však nyní? Dětství se rozhodně protáhlo, čtrnáctiletí chodí ještě do základní školy, zatímco dříve už měli několikaletou praxi v hospodářství. Střední škola je pro pubescenty téměř povinností a v cca 25ti zakončují studium na škole vysoké. Takže se dá říct, že příprava pro život trvá čtvrt století.  Až poté se velká část z nich osamostatňuje a připravuje se na založení rodiny. Není však ničím zvláštním, čeká li s dítětem žena do 35ti a muž si ještě pár let přidá. V pravěku by přitom šlo o seniory kmene.

  S tímto posunem jsou spojené další životní události, mění se mnohé. Je samozřejmé, že starší otec se věnuje dětem jinak, než ten, který se stal rodičem záhy po svém vstupu mezi dospělé. Pravdou ovšem je, že to je velmi individuální, s posouvající se délkou věku se mění přístup jednotlivých věkových skupin k životu a člověk v padesáti a více není rozhodně na odstřel. Naopak, často překvapí a mladší soupeře válcuje na mnoha frontách. Takže není ničím výjimečným, potkáte li elegantního padesátiletého muže, do něhož je zavěšena půvabná pětadvacítka. Stejně tak dokáže překvapit žena, o jejíž postavě dokážou snít dozrávající puberťáci a ona by mohla být jejich mámou i s dostatečnou rezervou. Tím jsme se dostali k nosné myšlence.

  Je zvláštní, kolik relativně starších lidí odmítá stárnout. Poznáte to na nich velmi snadno. Většinou překypují takovou energií, že většina těch o dvě dekády mladších nechápe, kde ji berou. Dále na sobě neustále pracují, což lze pozorovat na příslušnících obou pohlaví. Vysportovaná těla, módní a moderní oblečení, pánové sportovní vůz, tak nějak vypadají nynější padesátiletí. Muži jsou na tom poněkud lépe, přeci jenom opotřebování žen je jaksi viditelnější, to především například v plavkách, ale jsou opravdu atraktivní výjimky a snad jen make up na tváři dokáže při své absenci napovědět, jak to vlastně je. Mužský realismus je přeci jenom jaksi více pravdivý, i když někteří donchuáni nepohrdnou plastickou operací a pravidelnou návštěvou u pedikérky.  Přílišná péče se u nich pak může stát směšnou. U žen je zásah lékařů vnímán jinak a je třeba konstatovat, že tito umí často zázraky.

  I přes pozitiva, kterých nyní není až tak moc, se nesmí zapomenout na to, že ani sebelepší obrana nezabrání příchodu stáří. Jsou lidé, kterým genetika umožňuje být atraktivními až do opravdu vysokého věku. Například Sophia Loren by o tom mohla vyprávět. A u všech ostatních jde o velkou dřinu. Nicméně je třeba se občas zamyslet nad tím, kolik nám skutečně je. Ono se totiž dá stárnout i s grácií a humorem. Snažit se vypadat za každou o třicet let mladší je totiž často kontraproduktivní a úsměvné, občas až trapné.

  Pokud se někdo ve čtyřiceti cítí na osmnáct, není to zrovna dobré vysvědčení. Vyšší věk má mnoho pozitiv i nevýhod. A přiznat věk by neměla být ostuda pro nikoho s výjimkou těch, kterým hádáte o 15 let více, než jim skutečně je. Vše se však dá sloučit do takového chování a vystupování, kterým se dá svému okolí najevo nejen zachovalý půvab, ale i nabyté znalosti a zkušenosti. Mix těchto atributů může udělat danou osou žádanou více, než byla v dobách svého mládí. Každý věk je něčím krásný. Važme si proto všeho, čeho jsme v životě dosáhli. Což neznamená, že něco zajímavého ještě nezažijeme. Stačí se trochu snažit.

J3.K