Právě se nacházíte:

Víra

4. 02 2014

  Nejdříve předesílám, že jsem tím, o němž se říká, že je ateistou a příslušníky kléru či jiné náboženské aktivisty prosím, nechť to berou s úsměvem.

 Již od pradávna potřebují lidé něčemu věřit. Ti silní vždy věřili v sebe, ostatní v jakousi vyšší moc, která ovládá vše kolem nich. A ti chytří se toho chopili a ....a vzniklo náboženství. Už staří šamané a náčelníci vymýšleli, jak prokázat svou schopnost být zdrojům nadpřirozena blíže a tak vyráběli různé pomůcky, které jim k tomu pomáhaly. Manipulovali s příslušníky kmene, a pokud se jim nedařilo, byli vyměněni.

   V podobném duchu pokračoval vývoj náboženství dále, k dokonalosti jej dobudovala katolická církev i islám. Naučily plno lidí věřit v boha, v zázraky, vymyslely morální kodex a ten lidstvu vštěpují dosud do myšlení a života. O jejich likvidaci se pokusili komunisté, tam boha nahradil předseda ÚV, ale jaksi chyběla dlouhodobá píle, takže z toho pokusu sešlo, ale aspoň to pomohlo k rozvoji ateismu, jehož jsem dítětem. Naštěstí si uvědomuji, že každý z nás potřebuje v něco věřit. Někdo věří v lepší zítřky, někomu zůstal bůh, jiný věří v poctivost a čestnost, věříme si i nevěříme navzájem.

   A tak, když nad tím přemýšlím, říkám si to, čím jsem začal. Ti schopní věří sami v sebe a své schopnosti, a ti ostatní jen doufají, že za ně někdo někdy někde udělá. Ať je to bůh, jiná nadpřirozená, či naprosto živá osoba. Ale věřte mi, ten bělovlasý zázračný stařík nebyl nikdy viděn. Je to jen na Vás.

J3.K