Vliv prostředí na výchovu mládeže

9. 09 2019 |

www.inadhled.cz   Začal školní rok a s ním ožívají opět snahy některých studentů dávat najevo své moderní smýšlení týkající se politiky a životního prostředí. Kdysi byli nositeli jisté formy protestů vysokoškoláci, nyní se stalo folklórem, že před školy s transparenty vychází již studenti středních škol. Nelze je za to moc odsuzovat, dělají pouze to, co jim je umožněno. Uvědomíme li si ztrátu prestiže středoškolského vzdělání, protože to už má téměř každý, zároveň pokles úrovně respektu k pedagogům způsobený volnou výchovou a měkčími normami, je vcelku pochopitelné, že se dříve nemyslitelné stávky těchto pubescentů staly průvodním jevem politických změn v celé společnosti.

  Co vše zapříčinilo takový rozdíl v chování mládeže? Těch důvodů mimo výše již uvedených je více. Výchovu ovlivňuje mnoho faktorů, hlavním je však prostředí, ve kterém probíhá. Jestliže generace vyrůstající v socialistické éře byla vychovávána k disciplíně, byly dané jisté mantinely, ve kterých se dala dělat jistá pubertální revolta a po jejichž překročení následoval trest, načež vstup mezi dospělé začínal absolvováním vojenské služby, ve které se dotyčný mladý muž musel naučit respektovat autoritu i tehdy, nepochopil li to dříve, pak nyní vše toto chybí. V letech před rokem 1989 byly náznakem protestu proti společenským a politickým konvencím dlouhé vlasy, džíny, potištěná trička či křížek na krku. Také cigaretka umístěná pěkně do koutku či půllitr piva a panák dvouhvězdičkového alkoholu, po kterém puberťák vyzvracel i žaludek. Tím veškeré protesty proti společnosti končily, snad ještě hlasitější hudba z magnetofonu mohla starší generaci trochu zahýbat žlučí. Kdo má možnost si na tu dobu vzpomenout, jistě dá za pravdu, že o moc více toho dělat nešlo. Oni ostatně ani starší odpůrci tehdejšího režimu neměli tolik možností. Kouřili, pili po kotelnách, kde se scházeli, souložili a nosili dlouhé vlasy, občas vydali nějaký samizdat. STB si je hlídala a až ke konci před pádem režimu si je začala tak trochu hýčkat. Výjimkou byl Havel, který mimo výše uvedené jezdil v mercedesu. Což byla jistá výsada.

  Porevoluční doba přinesla určité formy svobody. Sice z nich už zase tolik nezbývá, nicméně pořád je v této oblasti lépe, než za vlády komunistů. Uvolňování mravů, jak by se tento vývoj dal staromilsky nazvat, proniklo do všech věkových oblastí. Mládež získává stále daleko větší právní ochranu a i v domácnostech už je výchovný pohlavek považovaný za tělesný trest spíše vzácností. Ve školách by něco podobného skončilo u soudu a naopak dochází k násilí působeném na učitelích. Také jejich autorita poklesla a drzost studentů je na hony vzdálená pokoře, kterou mívala starší generace v době svého mládí. Je to dané západním způsobem výchovy, který nahradil klasický a do té doby uznávaný model, kdy otec vládnul tvrdou rukou a matka byla jistým ochráncem. S přibývající emancipací a posilováním role ženy došlo k posunu nejen v celé společnosti, ale především v rodině. Muž je často až tím třetím vzadu a výchova matek způsobuje uvolnění morálky. A přidáme li absenci vojenské výuky, mladí pánové už se nemají čeho bát. Neuznávání autorit se tak výrazněji stává běžným průvodním jevem dospívání. A vede i k tomu, že středoškoláci mají dojem, že se jim dostává práva mluvit do všeho. Čemuž přispívá i skutečnost, že i do tak špičkových míst, jakými je Parlament ĆR, dosedají velmi mladí lidé bez zkušeností. Má to příčiny. Za prvé mají být motivací pro mladé k vstupu do politických subjektů, za druhé je jejich ohebnost ještě na takové úrovni, že není složité je zneužít k vlastním zájmům.

  Ovlivnitelnost mládeže je velmi snadná. Vzhledem k tomu, že je bez zkušeností, nemá nic odžitého, je plná naivity a idealismu, navíc se brzy stane právoplatnými voliči, je zaměření na nejmladší generaci vcelku logickým krokem starších manipulátorů. Ostatně stačí ,,správně´´ nastavit školní osnovy, nasměrovat třídní elitky a třeba sundat fotku prezidenta a nahradit ji například Havlem, kterého není problém zidealizovat a přizpůsobit novým potřebám, hned je o změnu nálad u mladých postaráno. A přidáme li organizované besedy připravené neziskovkami k tomu předurčenými, dostáváme se na stejnou formu agitace, kterou předváděli komunisté. Sice odpadli povinná členství v Jiskřičkách, Pionýru a SSM, ale nahradily je jiné aktivity. Místo Havla byl dříve všude Lenin, na besedy chodili členové různých politických spolků typu Dukelští hrdinové, účastníci odboje a aktivisté stojící za vytvářením JZD po 2.světové válce. Nikdo tenkrát logicky nekázal o negativech socialismu, ale o hrdinství a odvaze, vlastenectví, o odkazech bolševických velikánů jsme věděli vše, dokonce i to, co nebyla pravda. 

  To samé se děje opět. Jen témata jsou jiná. Nyní je to migrace spojená s multikulturou, společná evropská politika zatlačující do pozadí vlastenectví a národní zvyky, liberalismus spojený s dehonestací velmocí Ruska a Číny a samozřejmě nově ekošílenství a z něj vycházející hrozba zvyšující se uhlíkové stopy. Potichu zmizel problém s ozónovou dírou, vše se zaměřilo na zavedení elektromobility a přechod na čisté energie bez ohledu na následky. Nové náboženství tedy vzniklo a nyní je třeba dát dohromady co nejvíce věřících. A protože starší generace už prošla mnoha změnami, není příliš ochotná tyto zvraty akceptovat, je tu mládež, kterou lze snadno zmanipulovat. Napomáhá tomu také zlehčení úlohy rodiny, pobízení k revoltě a opět je třeba připomenout vliv školy. Úlitbou jsou za to možnosti stávkovat, demonstrovat a v raném věku aspirovat na poslance a solidní platy. A také zrušení povinné vojenské služby. V součtu všech těchto faktorů je třeba hledat důvody nynějšího neutěšeného stavu. Výjimku tvoří mládež zabývající se sportem. Ta je většinou zvyklá podřídit se jisté disciplíně a autoritě, také je pro ni často snem nosit na hrudi českého lva a slyšet českou hymnu. Bohužel i přes tyto skutečnosti je přáním většiny sportovců odejít do zahraničí, což je však způsobeno především kvalitou zahraničních soutěží a výškou finančního ohodnocení. Nicméně návrat k české reprezentaci bývá odměnou, které si mnozí skutečně váží. Ono s tím zahraničím je to všeobecně platné i pro nesportovce, což je způsobeno vyšší platovou úrovní jinde, dále touhou poznávat cizí kraje a výchovou vedoucí k neúctě k rodné zemi a jazyku.

  Na závěr je třeba si uvědomit, že zásadní pro výchovu dětí a vznik solidního prostředí kolem nich je chování dospělých. Jestliže je význam rodiny odstaven na druhou kolej, je potírán tisíce let úspěšný model v chování mužů a žen. Politici se neustále přou a ignorují výsledky demokratických procesů, přičemž veřejně ponižují beztrestně pana prezidenta, hádají se veřejně mezi sebou a uráží se. Média informují jednostranně a tendenčně, přičemž je dávána za vzor kvalitní práce (ČT, CNN, BBC), vznikají ničím nepodložené a uměle vytvořené světové teorie ovlivňující budoucnost (ekologie, elektrifikace, migrace) a bohatí a úspěšní vyzývají k vzepření se starým zvykům a přírodním zákonům (MeToo, gender), pak nemůže očekávat, že se mládež bude chovat jinak. Je třeba vrátit rodině její význam, školám úctu, dětem přiblížit realitu a naučit je zase pracovat. A především jim vysvětlovat rozdíl mezi reklamou na život a jeho skutečnou realitou. Nevrátíme li se k výchově rodiči a skutečnými pedagogy pracujícími bez politického zadání, budou nám naše děti ukradené a později zneužité i proti nám. Tak, jak se to děje nyní všude kolem nás.

J3.K

Diskuse

.