Vše se otáčí jistým místem ke zdi

31. 10 2020

www.inadhled.cz  Nastalá situace a šílenství kolem covidu-19 mění téměř úplně vše.  Většina lidí má zažitý určitý životní rytmus, každý z nás dodržuje určité zvyky, dny mívají svůj řád, který předurčuje běh hodin, dnů a týdnů. To vše se teď zastavilo. Děti se neučí, lidé se nehýbou, zastavil se tok informací. Nejezdí se na dovolené, nesportuje se, přestože se mnohdy nepracuje. Lidé se flákají doma a už tak špatná pracovní morálka se zhoršuje. Degenerace na povel je průvodním jevem posledních měsíců a někteří šílenci si v tom libují a vzývají věštce Flégra tvrdícího věci, za které by ho za normální situace lidé prostě zbili. A právem.

  Pokládání otázek a absence odpovědí se staly normou posledních měsíců. Hrstka jedinců, což je myšleno obrazně, si vzala stovky milionů lidí jako svá rukojmí. Někde se objevil vir, který kdosi zanalyzoval, nazval a zařadil do určité skupiny, kam asi i patří. Označil ho za smrtelný a jeho šíření za pandemii. Někdo s ním spřízněný si spočítal, že se to může při správné manipulaci dobře zpeněžit. Možná to byl plán, což je pravděpodobné, ale mohlo se jednat i o improvizaci. To není důležité. Jisté je, že vznikla hysterie, která díky globalizaci velmi rychle zasáhla celý svět. Systematickou prací médií a vybíráním lidí ochotných spolupracovat při šíření paniky a strachu se z koronaviru stal mediální šlágr na celý rok. To dosud nedokázal žádný jiný fenomén své doby. Takovou intenzitu medializace, popularizace a manipulace neměly dosud žádné události. Olympiáda, mistrovství světa ve fotbalu či rugby, lokální války, obchod s chudobou či dětmi, americké prezidentské volby, to vše jsou témata, která média sice zajímají, ale věnují jim jen pár minut v dlouhém dni. Covid je denně už téměř rok na obrazovkách, v tisku a na sociálních tématem číslo 1 a existuje x variant jeho vnímání a chápání.  Snad jedinou výjimkou blížící se k této viróze je migrace a snaha obhajovat ji, k tomu se však za chvilku vrátíme..

  Koronavirus zastínil i další témata. Otázkou zůstává, zda li záměrně. Nezdá se totiž, že by se elity zřekly svých plánů, proti kterým se částečně zvedal odpor. Třeba právě migrace je nadále aktuální, třeba minulý týden do Rakouska opět dorazilo letadlo plné malých vousatých sirotků. Jeden z takových, který se díky neziskovým organizacím přepravil z Tunisu do Itálie, a dále poté do Francie, zabil v krásném přímořském městě Nice 3 lidi a jedné z obětí uřízl hlavu. Dokážete si vůbec takovou věc představit? Do Německa těchto sirotků míří každý den mnohem více a rozlézají se po celé Evropě. Reakce francouzské vlády byla důrazná, ovšem odpovědí z řady islámských zemí bylo výhružné bučení, nejhlasitější z Turecka, Pákistánu a Saudské Arábie.

  I k nám se pokusila europoslankyně Šojdrová pár pubertálních fousáčů dostat. I přes snahu řady politiků, neziskovek a médií se jí to dosud nepodařilo, přesto se začala opět pod rouškou covidového temna budovat uprchlická centra. Ne nadarmo se ministrovi vnitra říká Al-Hamaida. Evropa však nadále úspěšně (otázkou je věc náhledu) absorbuje denně tisíce dalších podobných potencionálních vrahů. Jen dotaz. Jak dlouho jste nezaznamenali nějakou zprávu o teroru ve Švédsku, Německu či jinde s výjimkou Francie? Že by se rázem v těchto zemích vše uklidnilo? Opak je pravdou. V Drážďanech zabíjel další. Tentokrát napadl dva domnělé homosexuálu staršího věku přímo na ulici. Přestože se policie snažila předtím z Německa vyexpedovat, soudy a neziskový sektor dosáhnuly toho, že byl dokonce předčasně propuštěn z vězení za předešlé delikty do ulic a mohl zabíjet. Ne, násilí migrantů nekončí a nadále stoupá jejich zločinnost, zvyšuje se radikalizace a Allah Akbar se stalo synonymem pro úkladné vraždy, znásilnění a žhářství. Jenže my Evropané řešíme nonstop covid a čekáme na další popravu v podobě vakcíny, tentokrát financované ze zdrojů těch, kteří možná stojí za covidománií. To už vůbec nehovoříme o nedostatku informací o tureckých aktivitách ve Středozemním moři, o válce v Karabachu a Arménii, vývoji situace v Sýrii.

  Covid zastiňuje i další skutečnost. Pomocí něj se testují technologie, které i po jeho odchodu zůstanou s námi. Započala totální kontrola obyvatelstva především vyspělých zemí. První vlaštovkou, která stála na počátku této praxe, bylo 11.září 2001. Toto datum je bodem zlomu v mnohém. Až do té doby se dalo cestovat bez výrazných omezení a komplikací. Jednostranné utahování šroubů pokračuje. Na jednu stranu jsou do Evropy dováženi lidé bez dokladů a identity, aby oproti nim byli starousedlíci stále více pod dohledem. Různé formy čipů, terminálů, omezování svobod a totální kontroly pohybu včetně kamerové identifikace, omezovačů volného pohybu (sem patří i změny v automobilovém průmyslu), které se stávají povinnou součástí života ve vyspělých zemích, vytváří další normou našich životů.

  Dalším přikrytým tématem je ekošílenství, které má vysát ekonomiky evropských států až na dno. Lecos se svede na covid, napůjčují se peníze a rozpustí se v nesmyslných ekoprojektech, které budou postupně decimovat i obsah našich peněženek. V součtu nákladů na sanaci škod po covidu, který navíc nezmizí, na migraci rozkládající sociální systémy už tak fungující často pouze setrvačností a na Zelený úděl pro Evropu dojdeme k tak astronomickým ztrátám, že i podprůměrně inteligentní konzument televizního vysílání musí pochopit, že bude v příštích desetiletích skutečně těžké přežít. Jenže právě média budou ještě dlouho mlžit a vytvářet prostor pro přípravu elit na horší roky. Je zcela logické, že největší dopady této krize pocítí nikoliv horních deset tisíc, ale zbytek světové populace. Jak už dlouho říkáme, z covidu se stal univerzální nástroj, zkušební balónek i zbraň hromadného ničení zároveň. O tom , že to plno lidí nechápe, není pochyb. Dokonce ty nechápající poznáte. U nás patří k fanatickým obhájcům roušek, České televize a dalších stanic vytvářejících strach a paniku, jsou schovaní doma a na sociálních sítích přidávají statusy, v nichž je hlavní hvězdou věštec Flégr a donedávna kšeftman Prymula. Opravdu si myslíte, že viróza nepřesahující nebezpečnost chřipky může změnit svět? Nikoliv, ten mění lidé. A my se na tom dobrovolně pasivitou podílíme.

Jindřich Kulhavý