Právě se nacházíte:

Všední den

17. 04 2014

www.inadhled.cz  Již od pradávna se člověk snažil trefně pojmenovat jinak každý z dnů v týdnu. Jejich jména máme zažitá a především neděle nám zní krásně, i když já dávám více přednost sobotě.

  Máme však také ve zvyku dělit dny na všední a sváteční. Za pojmem sváteční si představujeme ty, kdy se nejde výjimečně do zaměstnání, důvodem může být nejen státem určené volno, ale i jakákoliv dlouhodobě plánovaná oslava v podobě svatby, narozenin, jmenin, u nábožensky směrovaných rodin pokřtění potomka, případně jiný rozumný i méně racionální důvod vedoucí k něčemu, na co se můžeme těšit.

  Čím více takových dní máme, tím více se můžeme cítit šťastnějšími. Přes to mne napadá otázka, proč jsou ostatní dny považovány za všední. Pokud se nad tím opravdu zamyslím, uvědomuji si důležitost každého jednotlivého okamžiku, z nichž se námi trávené dny na tomto světě skládají, vzácnost každé minut , kterou máme právo tady prožít, nepravděpodobnost možnosti opakovat jedinou sekundu naprosto stejně, nepředvídatelnost náhlého konce našeho bytí zde a riziko předčasného odchodu ze scény zvané život. A v tomto světle mi přijde být rouháním jen vyslovení toho, že by nějaký den byl všední. Říkám si, není li pouhá možnost dýchat, vidět tu krásu kolem nás, schopnost být součástí funkčního vesmíru, jakýmsi zázrakem?

   Netuším, kolik je civilizací, je li vesmír nekonečný, je i počet existujících kultur neomezený, nicméně já mám to štěstí tu být s tou naší a radovat se z maličkostí i věcí zásadních. Jistě, ne vše běží dle našich představ, ale dokud jsme tu a kolem nás jsou lidé, kteří o nás stojí, měli bychom si vážit toho daru, který nám byl životem dán.

   Vykašleme se tedy na závist, vztek, nenávist a zlobu kolem nás, nečekejme na vrcholy v blízké době v podobě svátků, odjezdů na dovolené, nebo snad jiných na první pohled významných událostí a udělejme si každý den aspoň nějakou malou radost. Kupme si něco hezkého, zajděme do kina, ochutnejme dobrou kávu, rozhlédněme se po krásné přírodě, porušme dopravní předpisy a s rozumem sešlápněme plynový pedál, oslovme někoho, o koho stojíme, zajděme do kina, divadla, vášnivě se pomilujme, prostě udělejme něco. Zbavíme se tím normálních všedních dní a uděláme z nich ty radostné. A to za trochu snahy přeci stojí. Jednou by nám totiž v součtu zážitků mohly moc chybět.

  J3.K