Právě se nacházíte:

Žijeme v bublinách?

8. 02 2017

  www.inadhled.cz   V časech pro některé poměrně dávných, pro jiné však téměř včera, jsme měli na výběr pouze dva způsoby získávání informací.   Před tzv. Sametovou revolucí byly k dispozici buď oficiální státní zpravodajské zdroje, nebo tajně odposlouchávaná rádia Hlas Ameriky a občas se dalo zachytit vysílání BBC v češtině. Není třeba si připomínat, že získané informace se naprosto rozcházely.  

   Doba pokročila a vše je naprosto jinak. Jestliže tehdy propagací svých zájmů stály obě protistrany na opačných okrajích skutečnosti, což se dalo očekávat, v časech postkomunistických jsme doufali v reálná zpravodajství, u kterých nebudeme muset přemýšlet o tom, co je pravdou a co fikcí. K běžným médiím se přidaly sociální sítě, každý mobilní telefon umí pořídit videozáznam. I ty největší a kdysi nejsolidnější televizní stanice se naučily natáčet zfalšované a matoucí zpravodajství, vznikají hoaxy, které vytváří pravděpodobně příznivci i odpůrci všech doktrín, názorů a směrů. Vyznat se v nastalém chaosu je tak velmi složité.

  Lidé jsou poté rozděleni do různých skupin podle toho, čemu chtějí věřit, který názor jim vyhovuje, je jim blízký. Jsou tak ovlivněni v tom, jaké vyhledávají informace a na ty ostatní méně inteligentní reagují agresivně, chytřejší se aspoň zamyslí nad tím, kde je vlastně pravda, pouze moudří materiály, které mají k dispozici, prosévají tím nejhustším možným sítem. Jak je známo, k moudrosti se musí člověk prokousat roky poznáváním a překonáváním životních překážek, pozorováním sebe i okolí. Přesto není každému dáno do vínku této mety dosáhnout. Mladí většinou tápou, jejich názory se utváří ve školách, různých komunitách, občas i v rodinách. Mají své ideály, které se velmi rozchází s realitou. Tomu tak bylo vždy, chybějící zkušenosti nahrazují aktivitou a naivitou.

  Především sociální sítě rozdělují své uživatele do různých skupin. Někteří se účastní výběru krásných dívek nebo mužných krasavců, jiní se sdružují kolem stránek s módou, další sbírají politické informace. Není se čemu divit, internet poskytuje momentálně nejširší spektrum zpráv ze světa. Navíc si plno spoluobčanů uvědomuje vysoké procento zkreslených a někdy i překroucených informací plynoucích nejen z veřejno-právních sdělovacích prostředků, ale i z politicky korektních deníků vlastněných úzkým kruhem mediálních magnátů.

  Můžeme tedy vnímat naprosto protichůdné názory a jejich příznivce, které zaujmou především ty zprávy, které jsou slučitelné s jimi prosazovaným názorem. Dostáváme se tak k výše reklamovaným bublinám, ve kterých žijeme. Máme tu tedy jednoznačně zaryté odpůrce islámu a migrace, dále vítače a extrémisty v kladném vztahu k muslimům. Najdeme skupinu lidí libujících si v homosexuálních vztazích a fanoušky unisexismu, u fotek krásných slečen a mladíků se pro změnu sdružují lidé chápající sex nejen jako jediný vedoucí k zdravému rozmnožování, ale jako k zábavnou činnost. Nesmíme zapomínat ani na ty, pro které je životně důležitá jejich práce a žijí ve světě, kterým je pro ně především jejich firma, poté rodina a víc je nezajímá. Občas si pustí televizi a vůbec nechápou, co se kde děje. Ano, i takoví existují.

  Myslíte li si, že nepatříte do žádné skupiny, zkuste na 14 dní nejít na facebook, vypněte data na mobilním telefonu, nečtěte noviny a odjeďte na samotu u lesa. Budete li v klidu, po návratu dokážete pokračovat v nastalém standardu a bude Vám vše jedno, možná jste opravdu samorostem a jen tak něco Vás nerozhodí.

  Zkusil jsem to tedy udělat, i když ne tak drasticky. Rozhodl jsem se změnit svůj názor, zaměřil jsem se na různé varianty, snažil se přijmout argumenty hovořící pro migraci, podíval jsem se do zrcadla s tím, že bych mohl být černoch a vžil se do jeho myšlení. Jako rodilý ateista jsem si prostudoval část koránu a začal se dívat po hezkých mladých chlapcích s plánem vyrazit na další pochod Pride Prague. Představil jsem si sám sebe bojujícího za společnost bez hranic a pouštějícího s radostí do svého domu ty, kteří tolik potřebují naši pomoc bez ohledu na to, že jim nic mimo práce v jejich zemi nechybí. Ne, že by nebyla, prostě neměli štěstí a obešli ji.  Zkusil jsem si představit, jak si jeden můj syn přivede za ruku domů mládence a promilují předmanželskou noc vedle v pokoji, zatímco ten druhý už bude mít rodinu s muslimkou zahalenou až k patě a ti milí čtyři Arabíci budou pobíhat po zahradě a střílet ze svých malých samopalů. 5x denně jsem se chtěl modlit. Mezitím, co mi mé dvě manželky uvaří oběd a když mi nebude chutnat, prostě se rozvedu. Na zahradě budu pěstovat kozy nejen proto, abych měl místo vepřového jiný zdroj masa. Co když to na muže přijde? Koupil jsem si lístky na Havlovu Audienci a shlédnul posledních pět dílů Show Jana Krause. Ve svém volnu jsem si hrál na prodavače a tisknul účtenky v EET systému.

  Pak jsem procitnul. Ne!!! Radši budu patřit k údajně xenofobní a rasisticky smýšlející bublině, jejímž znakem je používání mozku a logiky. Nechci tady mít to, co jsem ve snu zažil. Vážím si žen, rodiny, vlasti, mám rád svůj domov, nesnáším primitivní násilí. Upřímně říkám, že mi homosexualita přijde proti přírodě, křížení ras považuji za nepotřebné a jakékoliv náboženství za historické dědictví, o které nestojím. Mám li si však vybrat, jsem rád, že jsem se narodil na území spravovaném dlouhá staletí křesťany. Vyznávám hodnoty a kulturu spojené s touto zemí, vážím si dobrého zaměstnání a nechci živit ty, kterým přijde slovo práce sprosté. A bude li třeba, postavím se se zbraní v ruce komukoliv, kdo napadne můj dům, mou rodinu, mou vlast. Nejsem ochoten podřídit se diktátu neschopných, manipulovaných a zkažených politiků, jejich poskoků a idealistů. Žádný Janda ani jiný jouda mi nebudou říkat, co mám či nemám číst. Ano, rád zůstanu v této bublině. A budu li se muset bát důsledků systematicky tendenční výchovy mládeže vedoucí k vítání nájezdníků z Asie a Afriky řízených na dálku Sorosovými neziskovkami, budu ještě více rád, že je můj vlčák nikoliv černý, ale sněhově bílý. To vše přesto, že mi dosud žádný příslušník jiného národa osobně nevadil a mé děti s černochem přátelí. Navíc...nevěřím v božství Havla a už vůbec ne v čistotu myšlenek Andreje Babiše.

J3.K