Změna je někdy život, jindy k vzteku

12. 09 2014

www.inadhled.cz  Každý den absolvujete některé činnosti víceméně stejně. Nejdříve Vás vzbudí budík, to pokud se díky věku nebudíte samotní a dříve, než je třeba.

   Vstanete a u většiny z nás následuje nějaká hygiena. Rychlá snídaně a někdo utíká na zastávku, jiný sedá do auta. Přesně vyměřený čas na cestu s rezervou pár minut, kdyby se náhodou něco malého přihodilo. Každodenní rutina, kterou může změnit plno maličkostí. Můžete píchnout, dojde palivo, autobus se po letech provozu porouchá, někdo nešťastný skočí do kolejiště třeba metra, odboráři mají svůj den a vyjdou na magistrálu. A celý den se dostane do skluzu. Nejde tedy o změnu vítanou.

  Pokud naberete ráno pouze zpoždění, většinou se podaří vše dohnat. Horší je, když je na Vás závislý někdo jiný. Například vezete dítě do školy, máte vyzvednout kolegu, nestíháte poradu, na níž je projednáván Váš projekt. V tu chvíli proklínáte vše, co se nečekaně stalo překážkou ve Vašem časovém plánu. Přijde Vám, že to ten nahoře udělal naschvál a vůbec Vám přitom nevadí, že jste ateista. Pokud jde o nečekanou událost, která Vám brání něco stihnout, dá se to ještě pochopit.

  Daleko horší je, jde li o neschopnost někoho jiného. Příkladem může být to, jsou li ve špičce uzavřeny dvě zásadní dopravní tepny vedle sebe. Což není například v Praze nic prapodivného. Úplně uzavřená Průmyslová v úseku přes Hostivař ve chvíli, kdy se Jižní spojka opravuje, způsobí pro odpovědné pracovníky úřadu zcela nečekaný kolaps v okruhu několika kilometrů. Jde o prkotinu, zvláště když máte děti rozeseté po Praze na trénincích, doma kňučícího psa nebo jiné zvíře, v kufru se začíná rozkládat ještě před hodinou čerstvé maso a Vy si tak stojíte v koloně a nehýbete se po dobu jedné hodiny. Odjet není kudy, nový trend velí nechat kolejiště tramvají ve stavu, ve kterém dosud bývaly jen železniční tratě. Žhavíte telefony, tedy pokud jsou ještě ve stavu dobitém, zajišťujete přesun potomků někým jiným, rušíte program, nebo jej aspoň posouváte o pár hodin dále..

  Po čase si na situace výše popsané ani nevzpomenete, ale v okamžicích, kdy spěcháte a přičiněním nějakého trouby se vše přestane dařit už v zárodku, máte chuť….někdy i vraždit. A možná právem. Protože zamyslet se je pro některé jedince prostě mimořádný výkon. A pokud si myslíte, že v této situaci se někde objeví plné auto s nápisem Pomáhat a chránit a z něj vyskočí několik dopraváků ochotných urychlit dopravu, mýlíte se. Oni totiž o kus dál vybírají pokuty za cokoliv, nic jiného je nezajímá. A Vy jen kroutíte hlavou a nechápete.

J3.K