Právě se nacházíte:

Ztráty a nálezy

20. 03 2014

www.inadhled.cz  Často jdu ulicí a pozoruji obličeje lidí jdoucích kolem mne. Poměrně často vidím krásnou tvář půvabné ženy, také mnohdy ostře řezané rysy dodávající mužnost pánovi utíkajícího kamkoliv.  

   Co však není vidět skoro nikdy, je úsměv a spokojenost. Jako by všem těm lidem kolem něco chybělo, přišli snad o něco? Jistě, chápu, že každý z nás má své starosti, nemá chuť prozrazovat mimikou na ulici světu něco ze svého soukromí. Ale přesto…přijde mi smutné, že potkávám lidi, u nichž se ztratila radost ze života. A možná nejen ta. Chybějící energie, optimismus, přátelství, solidarita, to vše jako by bylo někde uloženo a nikdo nevědě kde.

   Jako bychom potřebovali otevřít tajné schránky a opět nalézt to, co dělá svět tak krásným. Radovat se z maličkostí, potěšit úsměvem, pohladit pohledem. Oslovit zajímavého člověka, neurazit se, udělá li to někdo cizí nám. Povýšit naše chápání nad pouhé pocity plné představ o tom, že nás vše otravuje, nikdo nám nepřeje, nebo snad, že je vše špatně. Ano, někdy nejsou důvody ke smíchu, ale i tak si myslím, že úsměv a optimistický přístup k lidem kolem sebe, i když třeba jen na zastávce, v autobusu a metru, to vše by nám pomalu mohlo vrátit klid do duší a úsměv na tvář.

   Pojďme tedy do dveří, nad nimiž je nápis Ztráty a nálezy a najděme si tam každý to své krásné, co jsme v životě ztratili. Jejich znovunalezení nás může dále provázet životem a dělat nás nadále spokojenými. I s úsměvem na tváři.

J3.K