Právě se nacházíte:

Cenzory čeká bolestné

14. 05 2020

www.inadhled.cz   Sociální sítě byly po určitou dobu paralelním pramenem informací, které jsme mohli získávat. Přestože původním záměrem jejich tvůrců bylo něco úplně jiného, než umožnit lidem sledovat dění po celém světě, aniž by museli spoléhat na to, co k nám dojde z úst moderátorů různých zpravodajských pořadů, časem se díky kanálům youtubu a možnosti sdílení videí na Faceboku, Instagramu či pomocí whatsapu a několika dalších podobných produktech moderní doby dařilo dostávat k nepříliš filtrovaným informacím. Tomu je však konec neboť se vrátila doba přející cenzorům.

  Televizní i rozhlasová zpravodajství, ale také články v tištěných médiích procházely vždy složitým systémem kontroly dříve, než byly vypuštěné mezi lidi. Za jejich obsah zodpovídá nejen vedoucí pracovník, ale často celé oddělení věnující se přípravě ,,vhodných‘‘ informací. Svoboda médií a tisku je vždy svou úrovní odpovídající tomu, jak svobodné je zřízení ve státu, ve kterém daná stanice či noviny a časopisy vytváří hodnoty. Čím demokratičtější a svobodnější země, tím otevřenější může práce novinářů a tvůrců zpravodajství být. Míra cenzury tak jasně ukazuje, v jak svobodném prostředí se vyskytujeme. Je jedním z podstatných měřítek demokracie. Pokud musí existovat paralelní zdroje informací, jejichž obsah je navíc v rozporu či přímo kontrastu s oficiálním proudem, pak to naznačuje, že jsme se dostali do stavu, kdy věřit všemu, co na nás média chrlí a to je pouze upravená a nastavená kaše, která má působit na konzumenty zpráv, by bylo naivní.

  Ke skutečně vyváženým zpravodajským programům patří diskuse. Právě ta by měla být jistou protiváhou přinášených informací. Vést ji má nestranný moderátor a zasednout k jednomu stolu pak musí lidé, kteří si navzájem oponují. Pokud tomu tak není, nejde o diskusní pořad, ale o propagační. Ukázkou toho, co lze vytvořit z diskusního pořadu, ukazuje Václav Moravec. Je totiž schopen do svých Otázek Václava Moravce přizvat zástupce pouze jedné podporované strany a vytvořit vyloženě reklamní vysílání, případně jednostranně kriticky zaměřené. Z diskuse tak udělá prostou propagandu. Navíc jeho ,,nestrannost‘‘ je natolik do očí bijící, že už k němu ani řada politiků prostě nejde. Podobně lze přistupovat k téměř celému politickému obsahu zpravodajství v České televizi, na Nově a bohužel v poslední době nám také Prima připravila změnu k podstatně horšímu, když se spojila s podobně neobjektivní a tendenčně vysílající americkou CNN. Abychom se necítili ukřivděni, s vědomím posluchačů a diváků pracuje manipulativně i plno dalších proslulých evropských televizních stanic, například britská BBC, německé ARD či ZDF. Samozřejmě v islámských zemích lze předpokládat, že tamní producenti zpráv budou mít k realitě neméně daleko. Očekávat, že z tištěných médií se dozvíme relativně pravdivější zprávy, by bylo naivní. Zvláště, když je vlastní buď předseda vlády nebo naopak posthavlistický a kontroverzní miliardář Bakala, který podporuje ze spekulativně získaných peněz prounijní opozici. Na internetu pro změnu u nás vládne Seznam spojovaný s maďarsko-americkým a nechvalně známým ,,filantropem‘‘ Sörösem. V tu chvíli je třeba tedy hledat informace jinde. A sociální sítě to umožňovaly donedávna vcelku dobře.

  V podstatě nejvěrohodnějším zdrojem zajímavostí všeho druhu jsou dokumentární pořady a záběry. Vzhledem k moderním technologiím lze i na mobilní telefony zaznamenat relativně vše. Zároveň stále ještě existují nezávislí novináři, kteří jsou ochotní riskovat a natáčí reportáže i s lidmi, jejichž jméno se v oficiálních médiích nesmí vyslovit. Například Brit a bojovník proti migraci používající iniciály TR, který je přezdívaný jako Tomáš Trosečník, to jen proto, aby se mohl autor článku o něm třeba jen zmínit. Sám odhalil i konspiraci redakce BBC, která natáčela pořad o něm samotném za použití manipulace s jemu blízkými lidmi a spolupracovníky. Na zakázaný seznam však patří další řada aktivistů, politiků, lékařů, vojáků a vědců, kteří po svých těžce nabytých zkušenostech poukazují na zkaženost doby a s nimiž se režimy, v nichž žijí a proti kterým vystupují vůbec ,,nemažou‘‘. Tématem reportáží donedávna bez problémů umísťovaných na youtube byl odpor k migraci, válkám, oficiálním postupům CIA, Pentagonu a amerických vlád, k očkování a praktikám spojeným s farmacií a výzkumem, k politice a k excesům politiků, k Deep Staate, finančním operacím a další podobné záležitosti, které odkrývaly pozadí světového dění. Součástí jeho  mapování jsou i záběry, které sice vidět nechceme, ale jsou skutečně pravdivě vypovídající. Ukazují nejen brutální chování jednotlivců, ale i skupinové vraždy, znásilnění, náboženský fanatismus, tvorbu fake news mediálními kolosy, ale také pouhé rozhovory právě s lidmi, kteří byli postaveni na okraj společnosti jako nepohodlní. Nepomohou jim tituly, znalosti, zkušenosti, pouze mají být zapomenuti. Pokud nezemřeli za záhadných okolností a jsou tady, žijí v obavách o svůj život. Někteří se schovávají v rozvojových zemích, přestože se narodili v USA, Velké Británii, Číně, islámských zemích i v Rusku.

  Sociální sítě začaly podléhat cenzuře. Jsou vyčleněna celá velká oddělení, která se starají o to, aby se na ně nedostalo to, co se nehodí. Tito správci obsahu se tak dostali mezi vrstvu božstva, které rozhoduje o tom, co je správné a co nikoliv bez ohledu na skutečnou pravdivost, o které vypovídají jimi mazané příspěvky. Likvidace svobody se tak posunula o stupeň výše. Už se nedozvíme, jak mladí muslimové znásilňují v Evropě místní dívky a ženy, s jakou brutalitou trestají své odpůrce muslimští radikálové, jak se zachází s malými dětmi, kteří se dostanou do rukou zvrhlých jedinců i celých skupin. Neuvidíme reportáže o lidských, ekonomických a politických zločinech elit, je potírána nahota a sexualita. Zmizí videa i fotografie. Nejde už o žádný boj s fake news, ale o potlačení všeho, co umožňovalo svobodu slova a myšlení, utváření vlastního názoru. To vše doplněno paradoxem, kterým je finanční náhrada za újmu spojenou s nutností při mazání těchto obsahů vidět uvedené záběry a reportáže. Tito lidé jsou tedy postiženými traumatem z toho, co se děje, jsou za to placeni, a ještě získávají bonus. Jen proto, aby se nešířili pravdivé informace. Obloukem jsme se tak vrátili do doby socialismu, který se rozšířil na téměř celou planetu. Oklešťování svobod je v plném proudu a na všech frontách.

Jindřich Kulhavý

 

 

 

.