Dějiny národa Českého - BAROKNÍ ARCHITEKTURA

22. 07 2021

www.inadhled.cz   Aleš Hroník

  Nejnápadněji se barokní umělecké cítění projevuje nesporně v architektuře. Její rychlý nástup umožňoval příliv stavitelů, kteří přicházeli ze zemí, kde již bylo barokní stavitelství ve vrcholné či vysoce rozvinuté fázi (Itálie, Bavorsko, Rakousko a hlavně Francie). Největší finanční prostředky na stavby vynakládala katolická církev, která se snažila i prostřednictvím umění získat, a hlavně ovlivnit, domácí obyvatelstvo.

  Nejstarší fáze nezapře svou souvislost s uměřeností renesančního stylu, záhy však převládaly rozevláté linie stěn i jejich pompézní výzdoby, jako například andělé, kteří jsou snad ve všech kostelech s nádherně naducanými tvářičkami. Vznikaly tak velkolepé chrámy i rozsáhlé církevní areály či kláštery. Zatímco nádhera církevních staveb měla sloužit ideovým záměrům, vrhla se vysoká šlechta do nákladnějších stavebních podniků ve snaze o reprezentaci, vedené zároveň zálibou v osobním pohodlí a přepychu.

  Baroko není jen označení nového uměleckého slohu, který vznikl na konci 16. století v Itálii a na Pyrenejském poloostrově, ale jde o duchovní proud, který se rozšířil po celé Evropě dokonce až do latinské Ameriky. Samotný název baroko pochází z portugalštiny. A je odvozen od pojmenování nepravidelné perly ( barocco) používané tamějšími klenotníky při zhotovování šperků. V oblasti umělecké tvorby se baroko vyvinulo plynule z manýrismu. Na rozdíl od renesance se v duchovní rovině opět upíná k bohu a chce zdůraznit jeho velikost. V českých zemí bylo ale baroko spojeno s dobou rekatolizace.

  Největší a nejznámější barokní stavby v českých zemích jsou například : kostel sv. Mikuláše na malé straně, kostel sv. Markéty na Břevnově. Dále pak kostely v Kladrubech, Sedlci a mnoho dalších chrámů či kostelů. Zcela mimořádné je ovšem dílo rodiny Dienzenhoferů, jmenovitě Kryštofa a jeho slavného syna Ignáce. Rodina zcela v Praze zdomácněla. Kryštof Kilián Dienzenhofer byl dokonce od L.P. 1689 pražským měšťanem. Dalším významným umělcem a stavitelem v době baroka byl například František Maxmilián Kaňka, stavitel hvězdářské věže v pražském Klementinu či barokních zahrad při paláci Vrbovských a Černínského paláce.

  Od počátku 18. století se množí barokní přestavby měšťanských domů, někdy dostaly barokní ráz i celé ulice či náměstí. Pozoruhodné je uplatnění barokních architektonických prvků na českém a moravském venkově. Typické jsou pro některé vesnice barokní průčelí selských stavení. Na závěr bych ještě dodal, že velkým milovníkem a mecenášem baroka byl slavný šlechtic František Antonín Špork.

Na obrázku: Zámek Humprecht od stavitele Karla Luraga a kostel sv. Markéty, Jaroměřice nad Rokytnou.

 
.