Dějiny národa Českého - DEKRETA VYDÁNA KNÍŽETEM BŘETISLAVEM I.

18. 11 2020

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  První Přemyslovský právní zákoník

  Na počátku vlády knížete Břetislava I., jenž byl synem knížete Oldřicha a jeho patrně druhé manželky Boženy, bylo potřeba ve společnosti prosadit prakticky první "právní" zákony, které by platily nejen pro samotné Břetislavovi potomky, ale také pro tehdejší ranně středověkou společnost na území Čech. Břetislav I. si v říjnovém odpoledni LP 1039 vybral prakticky památné místo, které, jak by se patrně každý domníval, se nenacházelo v Praze nebo vůbec v Čechách, ale v sousedním Polsku, a to ještě nad místem, kde svůj věčný spánek snil svatý biskup Vojtěch Slavníkovec, tedy ve Hnězdně.

  Prakticky se jedná o první českou právní listinu nebo spíše doktrínu ranně středověkého zákoníku, která nám dnes slouží jako informace o tehdejší středověké společnosti v první polovině 11. století. Základ této myšlenky Břetislav I. patrně nalezl již u sv. Vojtěcha. Možná také proto si doryčné místo Břetislav I. vybral. Aby Břetislav zdůraznil platnost svého zákoníku, odvezl ostatky svatého biskupa Vojtěcha do Prahy a uložil je přímo do centra Václavem zbudované rotundy sv. Víta na Pražském hradě. A protože si byl Břetislav I. vědom Vojtěchových odkazů, tak s ním odvezl do Prahy i ostatky Vojtěchova bratra sv. Radima.

  Zákony vyhlášené Břetislavem I. nad hrobem sv. Vojtěcha měly toto znění: Mezi největší prohřešek jest počítáno, když muž zapudí od sebe manželku, se kterou je v právním svazku a nahradí ji jinou ženou. Nemanželské děti pak nejsou brány jako dědici a muž za své prohřešení zaplatí církvi až na 40 hřiven stříbra. Dalším prohřeškem, který Břetislavův zákon zakazoval, byl prodej žen či celých rodin do otroctví. Za toto pak kníže Břetislav I. nařídil i trest nejvyšší, tedy ztráta majetku a hrdla. Praxe ale mnohdy i díky církvi byla jiná. Dochovalo se, že nejvyšší církevní představitel státu, což byl jistě biskup, za takové prohřešky dával jen peněžité tresty či ztráty majetku. Patrně už v této době kvetl obchod s odpustky.

  Pokud se obžalovaný nepřiznal a nebyl tedy ani usvědčen ze strany soudců, jimiž byli zejména církevní právníci, dokazovalo se starým středověkým soudním Ordálem, což byl v praxi Boží soud. Kdy o vině či nevině rozhodly nadpřirozené síly. Tato pro nás patrně úsměvná soudní nařízení se často používala v době mezi 9 až 12. stoletím. Ale ani v době např, Karla IV. nebyla výjimkou. Podle dnešních historiků měl zákon vydaný Břetislavem I zejména posílit moc panovníka a dát jej do role jediného muže ve státě. Měl být nadřazen zejména prostému lidu ale i církvi.

  Břetislav I. posléze  na smrtelné posteli LP 1055 v Chrudimi vydal ještě jeden právní zákon nazvaný seniorát. Kosmas dokonce tvrdí, že tento zákon byl vydán již dva roky předtím, ale jiná kronika, sepsaná v severoitalské Mantově udává i datum, tedy 7. ledna 1055. Břetislav I. zemřel dne 10. ledna 1055.

 
.