Dějiny národa Českého - FELČAŘI , ČÍSTNÁŘI A HVĚZDOPRAVCI

19. 05 2020

www.inadhled.cz  Autorka: Jitka Čížová

  Myslíte si, že za císaře Rudolfa II. se rozvinula tajemná věda a černé učení ? Ale kdeže! Už jeho předchůdci o několik stovek let zpátky se těmito vědami zabývali. Medicína, alchymie a astrologie byly součástí studia na středověkých univerzitách. Pro nás dnes zcela odlišné obory se tehdy navzájem prolínaly. Lékař a autor veršovaných slovníků mistr Bartoloměj z Chlumce řečený Klaret byl zřejmě první, kdo pro alchymii použil český výraz čistnatářství. Občas sváděl pohled na alchymistry jako na podvodníky, což někteří skutečně byli, či v horším případě na čaroděje.

  Alchymií a hvězdami se údajně zabýval i přítel císaře Karla IV. první český arcibiskup Arnošt z Pardubic ( 1297 - 1364) při svých studiích na univerzitách v Boloni a v Padově. V těchto vědách se vyznal i císařův hlavní lékař Havel ze Strahova, který podle postavení hvězd poradil Karlovi, aby Nové Město pražské nechal postavit mezi Vítkovem a Vyšehradem a ne na bubenečské pláni. Císařký apatikář Angelo z Florencie díky těmto znalostem nechal založit botanickou zahradu, která byla na místě dnešní hlavní pošty na Novém Městě pražském. Tato zahrada byla osázená hojně léčivými bylinkami a cizokrajnými dřevinami. Angelo se po smrti císaře stal apatykářem i mladému králi Václavovi IV.

  Zájem o alchymii projevoval další Václavův osobní lékař, uznávaný univerzitní profesor a pražský arcibiskup Albík z Uničova ( 1358 -1427). Nepřáteli byl ovšem pomlouván, že se spolu s králem oddávají černé magii. Albík z Uničova se posmrti Václava IV. pravděpodobně stal osobním lékařem jeho bratra Zikmunda, který jej za jeho zásluhy povýšil do šlechtického stavu. Alchymista, lékař a znalec filozofie Albík údajně pronesl slavnou větu : ,,Není nápoje kromě vína, není pokrmu kromě masa a není radosti kromě ženy".

  Na Václavově pražském dvoře se zdárně rozvíjela astrologie a matematika. Důkazem toho je jeden z nejstarších a stále funkčních orlojů. Původní Pražský orloj pochází z roku 1410. Pozoruhodný mechanismus, výjmečný svou konstrukcí i stářím, je dílem zručného královského hodináře Mikuláše z Kadaně (1350 - 1419 ? ). Vytvořil jej na základě propočtů rektora pražské univerzity Jana Ondřejova zvaného Šindel ( 1375- 1456) který byl osobním astrologem a lékařem obou bratrů, jak krále Václava IV., tak i císaře Zikmunda.

  Tradice provozování těchto umění v Čechách zakořenila, čehož je dokladem i vzdělaný syn Hynek z Poděbrad, potomek posledního českého krále Jiřího z Poděbrad. Hynek a jeho druhá manželka Johana z Rožmitálu se o alchymii zajímali natolik, že si ve svém vlastním domě v Kutné Hoře zřídili vlastní laboratoř.

  A zajímavost na závěr...alchymií se po smrti krále a císaře Zikmunda zabývala i jeho vdova císařovna Barbora Celjská spolu s pražským arcibiskupem a mincmistrem Konrádem z Vechty, který byl dokonce nazýván Kunrádem čarodějníkem. Nejstaršími alchymistickými rukopisy českého původu jsou latinsky psané traktáty, veršovaný postup Výroba kamene mudrců ( Processus de lapide philosoprhorum ) z roku 1412.

.