Dějiny národa Českého - FERDINAND II. ŠTÝRSKÝ

31. 01 2020

www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

Ferdinadův absolutismus

  Ferdinad II. Štýrsko-Habsburský, český a uherský král, ale také římskoněmecký císař, se narodil 9. července LP 1578 ve Štýrském Hradci. V Českém království panoval od skonu svého habsburského předchůdce Matyáše vlastně již od LP 1619 až do své smrti. Byl synem Karla II. Štýrského a Marie Anny Bavorské. Díky stavovskému povstání v Českém království byl téměř na rok sesazen, kdy jej nahradil českým Zemským sněmem zvolený "vzdorokrál" Fridrich Falcký, zvaný též "zimní král".  Ferdinad II. pocházel z vedlejšího štýrského kolene Habsburků. Sám byl velice zbožný, až nábožensky fanatický. Již od dětství byl vychováván přísně katolicky v souladu s jezuity a jejich náboženskou fanatizací.

  Osobně byl Ferdinand II. Štýrský dosti vlídný, rozdavačný, laskavý, až přehnaně dobrosrdečný. V Českém království byl ale pro mnohé protestanty trnem v oku. Zejména jeho až přílišná náklonost ke katolicismu a absolutismu. Především u nás se o něm říkalo, že je to "mnich" s korunou na hlavě. Do života českých zemí však zasáhl tak krutě, jako snad žádný jiný Habsburk. Odpovědností za pobělohorské popravy si vysloužil nenávist a posměšný přívlastek "krvavý císař".

  S jeho jménem je kromě Bílé hory a staroměstské exekuce spojeno i vydání Obnoveného zřízení zemského, dále počátek tuhé rekatolizace, později i vražda generalisima Albrechta z Valdštejna 25. ůnora 1634 v dnes již západočeském městě Chebu. Ještě LP 1635 Ferdinand II. o vlastní újmě, čili bez souhlasu českých a moravských stavů odstoupil Sasko a Horní a Dolní Lužici, čímž svévolně okleštil soubor zemí Koruny České.

  Řada ustanovení v Českém království byla velmi omezena. Zejména Rudolfem II. uznána svoboda náboženská, kterou Ferdinand přestřihl nůžkami a zrušil její platnost. Zákony od nynějška vycházely z iniciaty vídeňského císařského dvora. Císař se k České zemi choval doslova kořistnicky a nutno dodat, že mu v tom pomáhala i Ferdinandem dosazená převážně německá šlechta. Těžiště nejzávažnějších rozhodovacích pravomocí v otázkách politiky, ekonomie, státních funkcí se přesunuly do Vídně. Praha se tak opět stala periférií Vídně. Tuto situaci někteří, zejména stavovští šlechtici, nechtěli tolerovat a raději zemi opustili. Do exilu se odebral např. Jan Amos Komenský, Karel st. ze Žerotína, historik Pavel Stránský, malíř Karel Škréta, grafik Václav Hollar a mnoho dalších.

  V první vlne rekatolizace odešlo na 185 šlechtických rodin. Povětšinou do nizozemského Haggu či Amsterdamu. Moravané většinou na Západní Slovensko (Skalica, Holič, Trenčín a Půchov). Naprostou většinu těch, kteří museli odejít, ať už dobrovolně nebo násilím se již nikdy nevrátili. Samotný císař Ferdinand II. Štýrsko-Habsburský zemřel 15. února LP 1637 ve Vídni. Ještě na sklonku svého života stačil prosadit volbu svého nejstaršího syna Ferdinanda III. Pohřben byl a dodnes je ve Štýrském Hradci v mauzoleu, které sám nechal mezi léty 1628 až 1630 postavit.

.