Dějiny národa Českého - FERDINAND III. HABSBURSKÝ

5. 04 2021

 www.inadhled.cz   Autor Aleš Hroník

  Ferdinand III. byl otci Ferdinandovi II. zcela nepodobný, nejen vzhledem, ale i povahou a svými rozsáhlými zájmy. Byl vysoký a štíhlý, měl černé husté vlasy, tmavé oči a výrazně bledý obličej s bradkou. Na rozdíl od svého otce měl melancholickou a hodně váhavou povahu. Ovládal sedm jazyků, velmi dobře hovořil a psal latinsky, německy, španělsky, italsky, francouzsky, ale třeba na rozdíl od otce i maďarsky a česky. Zajímaly ho přírodní vědy a vojenská teorie a taktika.

  Ferdinand III. se narodil 13. července L.P. 1608 jako třetí syn v pořadí Ferdinandovi II. a jeho manželce Marii Anně Bavorské. L.P. 1625 byl Ferdinand III. korunován v Prešpurku (Bratislavě) na krále uherského, a zhruba o dva roky později i na českého krále. Za krále římského byl zvolen na sněmu v bavorském Řezně v prosinci L.P. 1636. Ferdinand III. byl celkem třikrát ženatý a ze všech manželství se mu narodilo 11. dětí. Jeho první manželkou byla Marie Anna Španělská, s níž měl Ferdinand dceru Marii Annu a budoucího španělského krále Filipa Augusta. Dva roky po smrti své první manželky se znovu oženil se svou sestřenicí Marii Leopoldinou Tyrolskou, která však zemřela po porodu syna Karla Josefa. Konečně třetí manželka se jmenovala Eleonora Gonzaga, se kterou měl celkem čtyři děti. Ferdinand měl také spousty milenek a levobočků, dá se říct, že byl hodně plodný a sexuálně náruživý.

  Po zavraždění Valdštejna se právě Ferdinand III. stal vrchním velitelem císařských vojsk v probíhající třicetileté válce. Stejně jako jeho otec Ferdinand II. byl i on horlivým katolíkem, ale šuškalo se, že nemá rád jezuity, ačkoli byl jimi vychován. Projevilo se to L.P. 1638, kdy vyňal z pravomoci jezuitů pražskou univerzitu, kam se dostala za Ferdinanda II. Později zhruba L.P. 1654, pak dosavadní Karlovu univerzitu spojil s kolejí v Klementinu a zřídil tzv. Karlo-Ferdinandovu univerzitu. Ferdinand III. byl proslulý svou šetrností a podstatně omezil výdaje u vídeňského dvora.

  V Čechách a na Moravě je na dobu panování Ferdinanda III. mnoho připomínek na řadě městských znaků.Například znak Prahy vylepšil obrněnou paží třímající tasený meč jako uznání za statečný boj Pražanů se Švédy. Na druhou stranu je však také nutno dodat, že právě Ferdinand III. nechal L.P. 1646 odvézt z Prahy do Vídně české korunovační klenoty. Definitivně byly klenoty vráceny až za Františka Josefa I. L.P. 1867.  Na sklonku života utrpěl císař Ferdinand III. těžkou osobní ránu když mu L.P. 1654 předčasně, ve věku dvaceti let, zemřel jeho nejstarší syn a následník Ferdinand IV., v té době už korunovaný na římského krále. Následníkem se stal až jeho čtvrtý syn Leopold I., se kterým neměl císař Ferdinand III. zrovna dobré vztahy. Ferdinand III. zemřel 2. dubna L.P. 1657 ve VídNa obrá

ni, patrné na pravé neštovice. Ferdinand III. je pochován v hrobce Kapucínů ve Vídni.

Na obrázcích: Ferdinand III. a znak Prahy v době Ferdinanda III. Habsburského

 

 

 

 

 

 

.

 
.