Dějiny národa Českého - FRIDRICH FALCKÝ

27. 07 2021

 www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

Kalvinista Fridrich českým králem.

  Fridrich Falcký se narodil 26. srpna L.P. 1596. Byl synem falckého kurfiřta Fridricha IV. O jeho možné kandidatuře na český královský trůn se začalo zmiňovat na počátku českého povstání v květnu L.P. 1618. Když generální sněm zemí Koruny české sesadil v srpnu L.P. 1619 z českého trůnu Ferdinanda II. Habsburského, zvolil jeho nástupcem právě třiadvacetiletého falckého kurfiřta Fridricha ze slavného rodu Wittelsbachů, hlavního představitele Unie německých protestantských knížat a stavů. Fridrich asi po měsíčním váhání volbu nakonec přijal.

  Už ve čtrnácti letech Fridrichovi Falckému zemřel jeho otec, a tak se mladý Fridrich chtě nechtě musel ujmout rodového dědictví. L.P. 1613 se v Londýně oženil se stejně starou Alžbětou Stuartovnou, dcerou anglického krále Jakuba I. Často se uvádí, že se oba do sebe zamilovali, takže jejich láska nebyla jen dohodou, jak se v té době často dělo. Fridrich Falcký byl velmi vzdělaný, univerzita v jeho rodném Heidelbergu měla pověst nejvýznamnější protestanské univerzity. Fridrich Falcký svým náboženským vyznáním byl příkladný kalvinista, zajímal se o filozofii, hudbu a architekturu.

  Právě tomuto mladíkovi daly vzbouřené české stavy přednost před dalším kandidátem na český královský trůn, saským Janem Jiřím, který, ač také protestant, svými smířlivými postoji vůči Habsburkům vyvolal nedůvěru. Fridrich Falcký byl navíc zetěm anglického krále Jakuba I. a synovcem nizozemského protestanta Mořice Oranžského. Nebyl tedy lepší výběr! Asi právě proto na tyto příbuzné vazby sázeli čeští povstalci a jistě i sám Fridrich Falcký, když jejich nabídku nakonec přijal.

  31. října L.P. 1619 vítali Pražané u letohrádku Hvězda na Bílé hoře mladý královský pár, a to s velkou oslavou. Fridrich Falcký byl 4. listopadu téhož roku slavnostně korunován v katedrále sv. Víta na českého krále. Jeho nepřátelé ho posměšně nazývali "zimním králem" s tím, že vydrží panovat jen do jara. Ale i jeho čeští přívrženci byli poněkud nepříjemně zaskočeni chováním nového mladého panovníka. Mnohým z nich vadilo, že královský pár nezná ani slovo česky a často se obklopuje německým dvorem.

  Veliké rozhořčení vyvolal Fridrichův kaplan, fanatický kalvinista Abraham Scultetus, jenž ve své náboženské horlivosti nechal v prosinci L.P. 1619 zcela zdevastovat vnitřek svatovítského chrámu. Jeho pochopové nenávratně zničili obrazy, rozbili oltáře z doby císaře Karla IV. a dokonce vyházeli svaté relikvie z okna chrámu. Byla to nevyčíslitelná ztráta.

Útěk z Prahy.

  Podle kronikářů té doby Pražanům vadil i poněkud rušný životní styl královského páru, který se navzdory  svému poslání a náboženství chtěl v Praze hlavně bavit. Král se v zimě projížděl pražskými ulicemi na otevřených saních, tančil s měšťankami a dokonce pohoršoval Pražany v letních měsících, kdy se koupal ve Vltavě jen ve spodkách. Největší pobouření vyvolala královna Alžběta a její dvorní dámy svými tehdy módními hlubokými výstřihy

  I přesto se mladý král nevěnoval jen zábavám. Podnikl cestu na Moravu a do Slezska, vedl množství diplomatických jednání a zúčastnil se dvouměsíčního sněmu, který potvrdil nástupnictví na trůn pro jeho nejstaršího syna Jindřicha Friedricha. V prosinci L.P. 1619 se královskému páru v Praze narodil v pořadí již třetí syn Ruprecht, který později proslul za občanské války v Anglii jako generál královských vojsk.

  Panování krále Fridricha Falckého nemělo mít dlouhé trvání. 8. listopadu 1620 po porážce vojska českých stavů v bitvě na Bílé hoře král Fridrich se svou opět těhotnou manželkou Alžbětou a s celým dvorem opustil přes Kamenný most (Karlův most) Pražský hrad a strávil poslední noc v Praze v domě staroměstského primase Kirchmajera. Druhý den odjel z Prahy v takovém spěchu, že dokonce zapomněl insignie podvazkového řádu, který dostal při svatbě anglického krále Jakuba I.

  Po útěku z Českého království se královský pár nejdříve uchýlil do slezské Vratislavy, kde se marně pokoušel zburcovat slezské a moravské stavy. Těhotná Alžběta byla raději poslána do braniborského bezpečí, kde v klidu porodila syna Mořice. Fridrich Falcký jako český král nakonec našel útočiště až v Haagu.

  Český král Fridrich Falcký měl s Alžbětou nakonec 13 dětí, z nichž tři zemřeli v raném věku. Bohužel ani většinu ostatních dětí nečekal příliš šťastný osud. Fridrich po ztrátě Českého království přišel dokonce i o rodné Falcko, které vítězný císař Ferdinand II. Habsburský věnoval bavorskému kurfiřtovi Maxmiliánovi. Přesto se Fridrich Falcký až do smrti nechal titulovat král český.

  Po nějaké době Fridrich vložil své naděje do švédského krále Gustava Adolfa. Chtěl se stůj co stůj vrátit zpět do Čech a ujmout se opět vlády. Jenže švédský král 16. listopadu L.P. 1632 prohrál důležitou bitvu u Lutzernu, kde se střetl s vojskem, které vedl Albrecht z Valdštejna. Ani ne za 13. dní umírá Fridrich Falcký 29. listopadu L.P. 1632 v Mohuči na tyfus. Pochován je Fridrich Falcký neznámo kde, snad v Mohuči. Je to jediný český král, který nebyl pietně pohřben, a dokonce se ani nezná jeho místo posledního odpočinku.

 
.

Speciály

Tipy