Dějiny národa Českého - HLEDEJME KRÁLE TŘEBA V POLSKU - Díl třetí - Pevný hrad Karlštejn

19. 03 2020

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  V metropoli Českého království v Praze byl Zikmund Korybutovič nadšeně a triumfálně uvítán. Jak uvádějí staré letopisy české ,,k němu se obec seběhla veliká a ujmše pod ním za uzdu, vedli jej slavně do Starého Města pražského na rathaus". Korybutovič potvrdil novou městskou radu a účastníka poselstva do Polska a Litvy Viléma Kostku z Postupic jmenoval podkomořím. Na 1. srpna 1422 pozval do města Čáslavy zemský sněm, na němž byl jednohlasně zvolen zemským správcem a slíbil respektovat čtyři pražské artikule. Navíc sám varoval katolického šlechtice Oldřicha z Rožmberka a další stoupence římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského před odporem vůči zákonu "Božímu a jeho svatým právem".

  Na podzim LP 1422 pak spolu s vojskem Pražanů vedeným Hynkem z Valdštejna obléhal hrad Karlštejn v domnění, že jsou zde uloženy posvátné české korunovační klenoty. Ale ve skutečnosti je ihned po své korunovaci v Praze Zikmund Lucemburský odvezl do Uher. Nepočetná posádka karlštejnského purkrabího Zdeslava Tluksy z Buřetic však všem útokům jako zázrakem odolal. Korybutoviči nebyly nic platné ani těžké praky, které hrad ostřelovaly. Bylo poničeno několik metrů hradních obranných zdí, a cimbuří. Přesto ale hrad pevný jako skála nepadl.

  8. listopadu LP 1422 byl Zikmund Korybutovič nucen uzavřít s karlštejnským pánem příměří a o Vánocích ho jeho strýc povolal zpět na Litvu. Důvodem tohoto rozhodnutí bylo mírové jednání ve slovenském Kežmaroku mezi římským a uherským krále Zikmundem Lucemburským a polský králem Vladislavem II. Zikmund Korybutovič však příliš domu nespěchal a až do jara LP 1423 pobýval na hradě Kunětická Hora u hejtmana Diviše Bořka z Miletínka. Teprve po podpisu mírové dohody koncem března LP 1423 opustil České království. Tím skončilo nejen jeho dobrodružství v Českém království, ale také zatím možnost usadit Poláka na českém trůně. Zikmund Lucemburský si sice ještě nějaký ten čas musel na svoje dědictví po bratru Václavovi IV. počkat, ale nakonec byl za českého krále nejenže přijat, ale i podruhé oficielně korunován.

.