Dějiny národa Českého - HRADIŠTĚ KOUŘIM - Spor vyřešila už vražda ve Staré Boleslavi

25. 11 2020

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  Nedaleko města Kolín se nachází město Kouřim spjaté s českou historií již od dob českým přemyslovských knížat a zejména s knížetem sv. Václavem, který byl synem Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry ze Stodoran.

 V celkem zalesněné krajině, západně od dnešního města Kolín, se na počátku 7. století usídlil staroslovanský rod, jenž se začal nazývat Zličané. Název jako takový je údajně podle jistého Zliče, tedy prakticky zakladatele západoslovanského rodu. Dalimilova veršovaná kronika ale píše, že zakladatelem rodu Zličanů byl až kníže Radslav. Ale kronika pochází až ze 14. století. V legendě sepsané v polovině 10. století se o Zličanech píše jako o rodu, jenž byl přímo napojený na vládnoucí rod Přemyslovců. Další legenda mantovského biskupa ze severní Itálie zase rod Zličanů spojuje s budoucím vládnoucím rodem na východě Čech Slavníkovců. Všechny ale píší o jistém Radslavovi, jenž měl být konkurentem, nebo spíše protivníkem tehdejšího knížete Václava (sv. Václava).

  Všechny legendy kromě té ze severní Itálie se shodují v tom, že zličanský kníže Radslav byl až příliš horlivým zastáncem pohanských zvyků, což nelibě nesl zejména kníže Václav, který si kouřimského knížete chtěl vojensky podrobit. Legenda Kristiánova podrobně líčí příběh odehrávající na počátku roku 928 právě ve Staré Kouřimi, kdy kníže Václav Přemyslovec se svou početnou vojenskou družinou (cca 360 bojovníků) obsadil hradiště a aby zabránil jistému krveprolití, vyzval kouřimského knížete Radslava na souboj muž proti muži. Ten podle legendy s tímto návrhem souhlasil. Těžko si ale představit, že by kníže Václav riskoval svůj život kvůli pohanům. Jiná legenda Crescente fide, která v českém překladu znamená - Když,vzrůstala víra - píše, že kníže Václav obsadil Kouřim a knížete Radslava si podrobil a posléze jej vyhnal.

  Jak dopadl kouřimský kníže Radslav, to již dnes nevíme, jisté ale je, že dle legendy mantovského biskupa měl snad velký podíl na zavraždění knížete Václava ve Staré Boleslavi nebo přímo v Praze právě Radslav. Byl to prý údajně Radslav spolu s Hněvsou, který na příkaz Václavova mladšího bratra Boleslava probodl knížete, a tím mu zapříčinil jistou smrt. Vzhledem tomu, že mantovská legenda byla sepsána již ve druhé polovině 10. století, jsem přesvědčen, že se skutečně opírá o reálný příběh. Po této události se snad kníže Radslav spolu s knížetem Boleslavem I. zúčastnil dalšího vraždění, tentokrát Václavových družníků na hradišti Budeč. Antropologický průzkum probíhající na počátku 90. let 20. století odhalil na desítky lidských ostatků patřících do doby 10. století. Je tedy jisté, že ostatky patří Václavovým přívržencům a patrně i ochráncům, kteří před řáděním Boleslava I. raději uprchli na hradiště v Budči.

  V druhé polovině 10. století se Kouřim stala součástí Slavníkovského panství. Hradiště, které do té doby mělo název Stará Kouřim,  v roce 938 zaniklo a Slavníkovci jej již zmiňují jen jako Kouřim, nebo hradiště u sv. Jiří. O tento název se zasloužil druhý pražský biskup Vojtěch Slavníkovec. Slavníkovci celé kouřimské hradiště obehnali dřevěnými palisády a uprostřed hradiště započal právě biskup Vojtěch se stavbou prvního kouřimského kostela. To jestli se kostel v Kouřimi jmenoval jako současný kostel, tedy sv. Štěpána, není již dnes známo. Po vyvraždění konkurenčního rodu Slavníkovců dne 28. září LP 995 v Libici nad Cidlinou se Kouřim stala součástí přemyslovského státu, stejně jako celé Východní Čechy. Prvním kouřimským pánem z rodu Přemyslovců byl o několik staletí později ustanoven, bratranec českého knížete a pozdějšího krále Přemysla Otakara I. Děpolt III. Přemysl Otakar II. posléze vydal listinu, kde je Kouřim již samostatné královské město. Historie města Kouřim je, jak tedy čteme, opravdu velmi stará, a to ještě nemluvím o možném vzniku v mladší době kamenné. Dnes je město spojeno zejména s prohlídkou domků a domečků, jenž vznikly na konci 18. století jako skanzen.

 
.