Dějiny národa Českého - JAN JIŘÍ GRÁZL-CESTA K ŠIBENICI

19. 07 2021

 www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

   Řekne-li se o někom, že je "grázl",  má toto slovo dnes zcela jasný význam. Znamená totéž co lotr, lump či darebák. Ale výraz grázl se dostal do obecného podvědomí našeho národa už v 19. století, a to nikoli náhodou. Oni totiž skuteční Grázlové, tedy lidé tohoto jména, opravdu existovali. A stali se svého času doslova postrachem celé společnosti.

  Proslulým byl především Jiří Grázl, který kolem sebe shromažďoval několik desítek vyvrhelů a zorganizoval obávanou lupičskou bandu, terorizující v éře napoleonských válek Jižní Moravu a velkou část Dolního Rakouska. Jan Jiří Grázl se narodil 4. dubna L.P. 1790. Ale ani jeho otec Tomáš Grázl za svým nepovedeným synkem nikterak nezaostával a dokonce spolu loupili v tandemu několik let.

  Časem Jan Jiří vyrostl v podobnou loupežnickou legendu, jakou byl později Václav Babinský. I když byl Jan Jiří Grázl jen o čtyři roky starší než Babinský, ti dva se nikdy nesetkali. Babinský ho však přežil o celých dvaašedesát let. V dobách, kdy řádila Grázlova banda, měla rakouská policie dokonce i na tu dobu jeho velice podrobný popis. Velmi učenlivý, teprve patnáctiletý Jan Jiří velmi brzy zaujal otcovo místo a stal se šéfem početné loupežnické bandy.

  Vyrostl z něj mladý muž, který prý uměl být velice zábavný a společenský, hlavně pro krásné a leckdy bohaté ženy. Mezi prostým venkovským obyvatelstvem Jan Jiří Grázl vyrůstal doslova v legendu a v typicky lidovém duchu bohatým prý bral, chudým dával.Vlastně by se dal přirovnat ke slovenskému Jánošíkovi. On i jeho banda se většinou za noci vloupávali do obydlených stavení, kde potom lidem brali, co se dalo. Své oběti zpravidla svázali, občas je i mučili, aby z nich vymámili informace, kde mají uložené cennosti. Na následky surového bití také několik zmučených ubožáků zemřelo. Když se oběť bránila, byla nakonec ubodána. Říkalo se, že nůž byl v rukou Jana Jiřího Grázla velmi nebezpečnou zbraní.

  Pravdou je, že v době napoleonských válek na území Čech a Moravy existovalo mnoho podobných band, ale Grázlova banda jaksi vybočovala z davu. Proto se rakouská policie spolu s armádou začala o Grázla zajímat a doslova podnikla hon na jeho dopadení. Téměř tři tisíce vojáků a policistů pročesávalo moravko-rakouské pomezí. Duší celé akce stál jakýsi konfident Mayer, kterého zlákala vysoká odměna na Grázlovo dopadení.

  Nakonec byl Jan Jiří Grázl opravdu dopaden a uvězněn. Rozprášena byla celá Grázlova banda, jednalo se asi o více jak tři stovky lidí, jejichž výslechy dokazovaly, co všechno měl Jan Jiří Grázl na svědomí. Zatímco otec Tomáš Grázl vyvázl jen s trestem na doživotí a zemřel až ve svých dvaasedmdesáti letech, tak Jan Jiří Grázl byl převezen na hrad Špilberk. Samotná poprava Jana Jiřího Grázla se ale konala ve Vídni. Byl oběšen! Říká se, že u soudu se Jan Jiří Grázl dokonce několikrát rozplakal a tvrdil, že se na něm podepsala traumata z dětství. Jan Jiří Grázl byl popraven 3. ledna L.P. 1818.

  Dnes sice nemáme loupežnické bandy tohoto typu, ale loupežníků je zde dost a dost.

 
.