Dějiny národa Českého - KNĚŽNA DRAHOMÍRA (MATKA VÁCLAVA A BOLESLAVA )

28. 07 2018

 www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník Vznešený rod Přemyslovců

 Drahomíra pocházela z kmene Polabských Slovanů, nejčastěji se uvádí Stodoranů nebo Havolanů, sídlících tehdy kolem řeky Havoly a Sprévy zhruba v oblasti nynější německé metropole Berlína. Patrně byla knížecí dcerou Tugumíra, kterého po dobití hradu Branibor v zimě roku 928 zajal saský panovník Jindřich I. zvaný Ptáčník.

  Její jméno Drahomíra znamená "Drahá světu" . Do Prahy, tehdy poměrně nového hradiště, přišla Drahomíra patrně jako šestnáctiletá v roce 906, kde se provdala za osmnáctiletého Přemyslovce Vratislava, syna prvního historicky doloženého knížete Bořivoje. Pro knížecí dceru to v té době nebyla nikterak zvláštní partie. Vždyť Vratislav byl tehdy mladším bratrem panujícího knížete Spytihněva, a to jestli Vratislav usedne na knížecí stolec, nebylo vůbec jisté. Stalo se ale, že kníže Spytihněv nejenže zemřel patrně bezdětný, ale bohužel dodnes není známa ani jeho manželka, jestli vůbec nějaká byla. A tak nakonec byl Vratislav přijat za českého knížete.

  Údělem kněžny a vůbec žen v té době bylo především rodit děti, a zejména pak syny, pokračovatele rodu. Tento úděl čekal také Drahomíru. S Vratislavem měla tři syny, které známe jménem-Václav (budoucí kníže a světec, Boleslav kníže a bratrovrah a nakonec Spytihněv, který se bohužel patrně nedožil dospělosti), dále čtyři dcery, o kterých legendy mlčí. Ostatně na dcerách v té době příliš nezáleželo. Byly opět určené k provdání do jiných knížecích rodin a na navázání politicky výhodnějších svazků, které však nemusely mít dlouhého trvání. Jediná zmínka se váže k jisté Střezislavě, která měla být manželkou východočeského knížete Slavníka a matkou Vojtěcha, pozdějšího biskupa a světce Svatého Vojtěcha.

  Legendy o Drahomíře píší, že byla ještě na pražském dvoře pohankou, ale dost o tom v té době pochybuji. Patrně okamžitě po příchodu do Čech byla Drahomíra pokřtěna, byť možná její vztah k nové víře nebyl patrně vřelý. Nejstarší syn Václav, později svatořečený, se jí narodil asi rok po svatbě, tedy v roce 907, jeho budoucí nástupce Boleslav I. o více jak sedm let později. Někde mezi nimi musíme hledat neznámý rok narození třetího syna Spytihněva, který jak jsem již psal, že zemřel jako dítě. Drahomířin čas v české historii nastává po smrti jejího manžela knížete Vratislava, který v pouhých třiceti třech letech umírá. Nejstarší syn, v té době třináctiletý Václav, ještě nebyl ani podle tehdejšího měřítka dospělý.

  Dospělost se tehdy měřila podle mužských znaků, jako růst vousů na tváři a chlupů na ohanbí-zajímavé co? V zastoupení syna měla tehdy vládnout právě jeho matka Drahomíra, bylo by to logické, jenže do události zasáhla v té době ještě žijící kněžna-vdova po Bořivojovi Ludmila, Václavova babička. A tak tyto dvě ženy, velmi ambiciózní, měly svést boj o vládu na knížecím stolci. Vrcholem této patrně sobecké a nevraživé války mezi kněžnou Drahomírou a Ludmilou byla vražda, která se odehrála na hradě zvaném Tetín 15. září 915. Nakonec byla podle tehdejší legendy Ludmila zavražděna nájemnými vrahy Tomou a Gommonem, původem Vikingové. Ale dnes si dovolím napsat, že kolem vraždy je plno nejasností.

  Drahomíra, která se nakonec jen na malou chvilku stala regentkou, se ještě dočkala druhé zákeřné vraždy, tentokrát svého prvorozeného syna Václava (svatého Václava), i u této takzvané bratrovraždy je mnoho nejasností. Ztrátu nad synem podle legendy Drahomíra nesla údajně velmi těžce. Snad těsně po této události v roce 935 Drahomíra žalem nad ztrátou syna Václava zemřela. Pochována byla v rotundě sv. Víta, kterou v roce 924 začal stavět právě její milovaný syn Václav, ale její tělo se bohužel již dnes nenašlo. Snad je stále někde pod dnešní katedrálou sv. Víta.

 
.

Speciály

Tipy